Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I v českých filmech lidé cestují strojem času - tak se hlavní hrdina, nadšený přívrženec záhad, ocitá v roce 1946 s úmyslem přivézt odtud vynálezce, jehož práci přisuzuje mimořádný význam... Jenže fantastika je to hodně krotká, málo nápaditá, a také zábavnost silně pokulhává, když se film opírá o obvyklá vypravěčská i námětová klišé. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Člověk ví všechno, až když to přežije. Jen věda předvídá..." Povedená sci-fi komedie pro mládež. Nemá to v sobě takový přesah a technickou dokonalost, jako Polákovy Návštěvníci na pokračování a pár vtipů zrovna ne moc povedených (Veškrnová v 19. století vítá stroj z budoucnosti slovy "Zjevila se panenka Marie"), ale celkem převažuje docela inteligentní zábava s dobře promyšlenou fantazií. Tento spletitý historický příběh spojený s cestováním časem mě rozhodně bavil, stejně jako Ivan Mistrík v roli záhadně zmizeného dědečka a řada dalších legendárních herců v různých mini-roličkách. Podíval jsem se s odstupem roku i opakovaně. Hezký mi přijde i ten nápad s otevřeným koncem jako malá motivace k vlastnímu zamýšlení nad dalším vývojem děje. Docela dobře zvládnuta byla i nejednotná výprava a scénická hudba pro různé roky a období, v níž se na přeskáčku příběh odehrává. Nejkuriózněji působí pak všude přítomná propaganda, která se opět postarala o to, aby i zde v něčem takovém (a dokonce prostředníctvím postavy mladého pokrokového vědce) byl únor 1948 vylíčen jako událost, kterou se "šťastně" vyřešili všechny poválečné problémy v republice. Dnes už spíše k ironickému pousmání. ,,Takže si dáte reparát, že jo?" A píšu si: už třetí nečekaná účast Luďka Munzara v sci-fi žánru /Slečna Golem, Temné slunce/. 75% ()

Elden75 

všechny recenze uživatele

Zajímavá komedie o cestování časem. Překvapilo mě, že se hlavní hrdina před nikým netajil odkud je, a pozměnil tím i budoucnost. Petr Nárožný předvedl skvěle vidláka a také na 21-letou Adamovskou je opravdu skvostný pohled. K vidění jsou i tehdejší počítače, které zabíraly neuvěřitelné množství místa. ()

Reklama

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Původně jsem chtěl dát hvězdičky tři, ale díky silnému konci musím napálit i čtvrtou. Stroj času zabudovaný v autě pět let před Návratem do budoucnosti? A navíc v českém filmu? Jsem překvapen. Samozřejmě, že zpracování místy vázne, ale i tak se jedná o nadprůměrnou podívanou. Dlouhý se pohybuje na hranici mezi arogantním frajerem a sympaťákem, na Zlatu je pěkný pohled, Brodský si roli užívá a snaží se nevyčnívat, ovšem, kdo stojí za vyzdvihnutí je Ivan Mistrík v roli dědečka. Je charismatický projevem a především hlasem....prostě vynálezce, který vidí dál než jiní. Rovněž scénář drží pohromadě, nevytváří žádné časové paradoxy, naopak, vše do sebe zapadá v rámci jedné časové linie, někdy až možná zbytečně okatě ukázáno. A líbilo se mi i rozdělení ženského a mužského principu. Chlapi pohlížejí na cestování v čase logicky, a ani ne moc překvapeně, naopak, spíše s klidem (včetně postavy továrníka Halaška a postavy Josefa Somra), zatímco ženy reagují nelogicky a histericky. S tím souvisí i závěr, který sice není dořešen, ale odpověď je nasnadě. Manipulativní hysterka nebo logika mužského mozku a neporušení časové linie? ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Ano, něco je ve vzduchu a moc to nevoní. Smrdí to cestováním v čase a to nemá na ovzduší ve filmu nikdy dobrej vliv. Docela dobře to vystihla jedna replika z filmu: "Nemá to logiku. To, co nebylo, být už nemůže." A právě proto celá ta základní myšlenka nedává smysl. Jediné, co mě zaujalo, byl kulak Nárožný: "Pražáku, vylez! Pražáku, vodjeď!" a to, že postava Vlastimila Brodského se jmenovala Václav Jebavý. Zbytek byla jen taková změť fyzikálních kravin a časových smyček. Nic k zasmání, jen ztráta času. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Film bezesporu pozoruhodný. Zaujala mě jistá ideová neukotvenost postavy, kterou hrál Dlouhý. Tak zaprvé, jeho zápaďácký vzhled, zejména ty černé brýle, to byl jasný atentát na kulturu. Za druhé, poněkud ironicky odpálkoval neodolatelnou Vašutovu nabídku na účast na brigádě a hlavně, skoro varoval třídního nepřítele před zaslouženou odplatou, které se mu na sladkém ostrově svobody ze strany vousatého proletariátu zajisté dostalo. Naopak naprosto unesen jsem byl z Mistrikového Einsteina, tohoto herce si okamžitě dávám do své topky, ačkoli jsem žádný jiný film s ním dosud neviděl. Ten jeho pohled, upřený do nekonečna, ten jeho klid, který z něj vyzařoval, něco jako z Putina. Člověk by mu ty zásadní objevy ve fyzice v pohodě uvěřil. Ovšem podobně jako Putin, asi i Mistrík klamal tělem, když tak čtu jeho biografii tady na stránkách. Jinak musím uznat, že ten konec se fakt nepovedl, scénárista si evidentně chtěl ušetřit práci. Takže ho neuhodla ani spolubydlící, která tvrdila, že se děda objeví v budoucnosti zestárlý a zešedivělý, ani já, který zastával pesimistické stanovisko, že se neobjeví, pouze se naplní ta prázdná urna. Nesmíme zapomenout ani Vašuta. Možná i někoho jiného než mě zaujal jeho poněkud zmatený výkon, jako by byl v šoku, jako kdyby nevěděl, čí je. Vrtalo mi to hlavou, pátral jsem po příčině, a důvod je nadmíru vzrušující: Vašut byl zvědavý na svou budoucnost, co bude dělat, až bude velký, a přenesl se během natáčení funkčním exemplářem stroje času třicet let dopředu. Mladý kluk jako on má přeci spoustu ideálů, chce být tu kosmonautem, tu kovbojem, tu popelářem... no a on si po návratu vyhledal ve slovníku slovo "prostata" a zjistil, že se rozhodně nejedná o typ kosmického paliva. ()

Zajímavosti (4)

  • Přibližně v 10:58 se na letišti loučí rodiče s dcerou a matka klade dceři na srdce: „Dávej pozor na babičku, je trošku katatymní ..." Katatymní znamená charakterizovaný zkreslováním vjemů, vzpomínek či myšlenek podle přání. (Siegmund)
  • Natáčelo se také v obci Čenkov na Příbramsku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama