Poslední propadne peklu

Někteří uživatelé (namátkou Malarkey či honajz) by si měli zopakovat dějepis na základní škole, když označují 17. století za středověk. Na počátku 16. stol. bych to ještě toleroval, ale od nástupu Habsburků na český trůn již nelze mluvit o ničem jiném, než o novověku. Oceňuji zachování staročeského slova "píšťala" jako pojmenování pro pistoli, vzniknuvší již v době husitské, které po obměnách v ostatních jazycích, jež je převzaly, dalo světu označení, které užíváme i my, tedy onu "pistoli". (07.12.2017)

Klasik děl pro děti a mládež Ludvík Ráža má ve své filmografii celou řadu úspěšných titulů (nejvíce mi v mysli utkvělo OCELOVÉ MĚSTO). Téma této inscenace je atraktivní i neobvyklé zároveň: válka pasovských, poslední zoufalé mocenské vzepětí pokořeného Rudolfa II., je skvěle zasazeno do prolnutí pohádkových a reálných prvků. Jejich kombinací se vystupňovává napětí a ponor do doby, v níž se krok za krokem prosazovala krutost v činech a drsnost v dosavadní toleranci až k rychle se blížící tragédii patové třicetileté války. Poněkud zaráží její určení mládeži nebo dokonce rodině, ale v době akčních filmů s jejich protlakovým krveproléváním je vlastně i to nepodstatná maličkost. Televizní tvorba této doby přinesla řadu podobně komponovaných historických inscenací. Jejich celek (početně jdou do desítek) by dnes zasloužil hlubokou analýzu. Určitě se tu totiž jedná o pozoruhodnou kapitolu dějin naší dramatické tvorby. (29.06.2008)

Tedy mně se to moc líbilo už jako puberťákovi, a to i přes účast naprosto nesnesitelné Michaely Kudláčkové, kterou jsem měl opravdové problémy rozdýchat naprosto v čemkoli, neboť její projevy frackózní vyvolávaly ve mně nálady fackózní (onehdy jsem s ní viděl v bedně rozhovor a je z ní příjemná a docela sympatická paňmáma). Navíc to byla doba, kdy ještě i Ivan Vyskočil uměl docela slušně hrát. Zato ovšem Bruno O´Ya, to byl hukot, někdo tak charismatický měl být slavný aspoň tak, jako Max von Sydow, nebo Michael Caine. Ráža uměl točit napínavé věci, ale tohle se opravdu vymklo v kladném slova smyslu kontrole. Rád se znovu podívám na jakoukoli televizní reprízu. Až 85%. (12.05.2010)

„Zázraky se nedějou.“ Nesouhlasím! Vyskočilova za jakýchkoliv okolností „nerozladitelná kytara“ je toho přece názorným příkladem…ale ne, tenhle úsměvný prvek nemůže být důvodem vysmívat se celému filmu. Ten mě totiž jako celek mile překvapil. Nevěřil jsem moc tomu, že by snímek s hlavní dvojicí v podání Vyskočil-Kudláčková mohl vyznívat jakkoliv naturalisticky nebo snad dokonce drsně. A ono vcelku ano. Špinavost, krutost a snaha o syrovost vyznívají docela věrohodně. Tvůrci si dali záležet na tom, aby na diváka dýchala doba z prakticky každého záběru a příliš vedle nemířili, ani zdařilým castingem, neb rozhodně nejde jen o výše zmíněný ústřední pár. Nechybí ani trocha mystiky v podobě zvláštní lahvičky a třeba takové hraní kostek v tomhle filmu nabývá úplně jiných rozměrů (nemluvě o tom, že představitel kata asi ani nemohl být lépe vybrán). A konec je nenásilně otevřený. Za mě to budou slušné 4*, čekal jsem podstatně méně. „Málo dobrýho pro nás v tomhle zmrvenym světě, Magdalenko…měj se dobře.“ (16.06.2018)

Zaujal mě Crocutův komentář a tak jsem si to sehnal. Po pravdě, nic moc, historický film (mám takové tušení, že autor to několika detaily vecpal do pohádkového žánru jen proto, aby se v tom nehledaly nějaké protisovětské metafory) o vpádu pasovských, který bych dětem rozhodně nepouštěl. Je výborně obsazen (Rösner, Munzar, jeden z nejzajímavějších a nejpřehlíženějších herců minulého století Augustin Kubán v malé roli kata) a zajímavě natočen (tím myslím skvělou vizuální stránku celé věci a její ponurou a drsnou atmosféru), i historické reálie jsou asi vystiženy věrně. Celý film, vizuálně a atmosféricky precizní, ale kazí nevýrazný a nezajímavý děj. Ovšem kdyby všechny pohádky vypadaly takhle, byl by svět mnohem zajímavější. (06.05.2009)