The Secret of Steel City
Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzKamera:
Jan NěmečekHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)
(více)Recenze (205)
V dětství jsem hodně, hodně tíhnul k "verneovkám" a tak jako dospělý kluci drželi za ruku svoje holky já držíval za hřbet svoje "verneovky". Na Tajemství Ocelového města je zvláštní to, že nikdy nepatřilo mezi mé vyvolené "verneovské" milenky, ale když jsem nedávno viděl Rážovo filmové zpracování úplně mě z toho naběhla husí kůže. Pan Verne totiž napsal román, který nejen, že je nadčasový, ale pro mnoho našich babiček a dědů bohužel až příliš reálný. ()
Výborně vystavěné drama u něhož jsem překvapen, že vzniklo v éře komunismu, neboť celé Ocelové město připomíná atmosférou i vzhledem krutou stalinistickou éru 50. let. Herecky se zde exceluje na výbornou. Jaromír Hanzlík ve své dvojroli září jako slunce na obloze. A ostatní osazenstvo, včetně dětských herců mu skvěle sekunduje. Skutečně jedna z těch lepších adaptací děl Julese Vernea, která díky absenci speciálních efektů ani tolik nezestárla. Velký palec nahoru. 80% ()
Rážovo zpracování Vernovy látky není imaginativní, jako tomu bylo u Karla Zemana, přesto se dá označit za originální - neznám jiný československý snímek z té doby, který by vlastně odpovídal definici pojmu noirová detektivka, po stránce atmosféry nebo emocí bych mohl srovnávat třeba i s Čínskou čtvrtí. Vím, moc ostrá nadsázka... Ze současného pohledu je zajímavý politický podtext, který si umí najít zastání i přes změnu režimu u nás - Ocelové město a jejich smýšlení se dá z pohledu proletáře chápat jako kapitalistické a z pohled kapitalisty jako proletáské. Co si divák vybere, je prakticky jenom na něm a samotného mě překvapuje, s jakou lehkostí se režisér dokázal vypořádat s možnými připomínkami shora. 80% ()
I vcelku minimálními prostředky dokázal režisér pěkně vystihnout atmosféru verneovek. Ocelové město je šedivé, stísňující, samá práce a žádná zábava... A i ten "holomráz" umně balancuje na hraně vážnosti a nesklouzává k parodii, byť trochu zní jak vyšetřovací metoda cimrmanovského inspektora Trachty. ()
Dielo Julesa Vernea bolo so mnou celé detstvo a začínajúcu mladosť. Jeho diela sa v mojej mysli pretavovali do predstáv a keď som sa stretol s filmovým stvárnením niektorého z jeho románov, najdôležitejšia bola zhoda s mojou predstavou. To sa stávalo iba výnimočne, napr. pri Vynáleze skazy, ale určite nie pri Tajomstve Oceľového mesta. Z toho mála, s čím môžem byť spokojný, by bolo možné spomenúť maximálne hercov a aj to nie všetkých. Niekomu môžu moje dve hviezdičky pripadať prísne, ale vyjadrujú iba môj pocit, že bez tohto TV filmu by som sa pokojne obišiel. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (20)
- Jedna ze stěžejních postav děje, prof. Erik Janus (Josef Vinklář), se objeví ve filmu až v čase 47:45. (Robbi)
- Autori nechceli natáčať trikový film, preto na jednej strane museli brať do úvahy možnosti filmovej techniky a na druhej strane čo si voči Julesovi Vernovi nemôžu dovoliť. (Raccoon.city)
- Autorstvo tohoto románu vydaného prvýkrát v roku 1879 je sporné, lebo je doložené, že základom knihy bol text od iného francúzskeho spisovateľa dobrodružných kníh André Laurieho, ktorý Jules Verne prepracoval. (Raccoon.city)
Reklama