Tajemství Ocelového města

Tyhle filmové adaptace verneovek mám nesmírně ráda. Tajemství ocelového města mě odmalička děsilo. Drama jak stuhou vyšité z toho nejjemnějšího hedvábí. O Honzíka Potměšilů jsem měla vždycky děsný strach a ty nervy, jestli to stihne, jestli si ho někdo všimne! Skvělý Josef Vinklář, jenž se mi ve své roli chtivého profesora pokaždé zosobnil jako čisté zlo bez špetky lidskosti. To celé výborně doplňuje Fišerova hudba, podkreslující depresivní náladu napínavého děje. (14.06.2015)

Ocelové město Julese Verneho bylo samozřejmě zastoupeno v mé klukovské knihovně. Hltal jsem dobrodružství s nebezpečím na každém kroku i s odvahou k boji proti krutosti nedočkavě jedním dechem. Filmová adaptace Ludvíka Ráže není doslovným přepisem, přesto se od knihy v ničem podstatném neodchyluje. Není to udělané v dokonalém vizuálním stylu verneovek Karla Zemana, ale i tak výsledná podoba potěší a zaujme. Králův Dvůr poskytl důstojné kulisy ponurosti Ocelovému městu a kvalitní herecké obsazení vdechlo filmovému dílu osobitý život skutečnosti. Naléhavost zkázonosné hrozby, proti které není účinné obrany, je všudypřítomná a nekompromisní. Hlavní postavou dobrodružně varovného příběhu je Marcel Zodiak (velmi dobrý Jaromír Hanzlík, též v roli ambiciózního a všehoschopného inženýra Moltkeho), inženýr a stavitel města dobroty a rozkvětu Fortuny. S upřímnou zodpovědností se pouští do neznámé mise, kde v každém okamžiku i na každém místě může dojít k rozhodujícímu zvratu v neprospěch míru a stability. Výraznou postavou je lékař François Sarrasin (dobrý Martin Růžek), zakladatel Fortuny, Zodiakův tchán a pevný pilíř šlechetné laskavosti. Hlavním padouchem je profesor chemie Erik Janus (velmi dobrý Josef Vinklář), zakladatel a nesmlouvavý vládce Ocelového města. Zanícení pro vědu a technický pokrok ho pohltil se vším všudy do pocitu nadřazenosti a evolučního vývoje hrubé síly temné stránky lidské duše. Hlavní dětskou postavou je prominentní sirotek Viktor Garmond (dobrý Jan Potměšil), snažící se ze všech svých sil dopátrat místa pobytu nezvěstného otce. Výraznější postavou je také hrabě Van Hulshof (dobrý Petr Kostka), novinář a ambasador smíru a kompromisů. Z dalších rolí: Marcelova manželka a Sarrasinova dcera Alice (příjemná Taťjana Medvecká), hlídací psi Ocelového tajemství Vent (zajímavý Josef Somr) a Filbank (dobrý Petr Čepek), poslušní strážci Arminius (Vilém Besser) a Sigismor (Bořivoj Navrátil), věrný Janusův pobočník (zajímavý Josef Bláha), či vypočítavý ředitel chlapeckého internátu (velmi zajímavý Čestmír Řanda st.). Filmová adaptace by měla představovat imperialistickou hrozbu, přesto je toto dobrodružství konzistentní s dětskou představou a vzpomínkou. A Ludvík Ráža potvrdil svůj cit pro dětského diváka. (10.09.2017)

Ačkoliv jsem přečetl verneovek poměrně dost, musím se přiznat, že Ocelové město mezi nimi nebylo. Uchvátila mě atmosféra a také výprava! Začátek je dějově trochu náročnější a vyplatí se dávat pozor i na maličkosti, ale jakmile pochopíte rozdíl mezi Fortunou a Ocelovým městem, můžete si začít užívat plejádu vynikajících českých herců. Jediná výtka, která ale plyne z neznalosti předlohy (a pokládám ji proto jako dotaz) je, zda i v knize je společnost profesora Januse takhle jednostranně vykreslena jako echt kapitalistická (ve filmu je ostrý konstrast - obyvatelé Ocelového města chodí do skoro roboty, jsou terorizováni ozbrojenou složkou, můžou být kdykoliv propuštěni z práce jen zlovůlí zaměstnavatele - oproti tomu společnost kolem Sarrasina je spokojená, i když obyvatelé pro jistotu ve filmu raději nefigurují, předpokládá se, že všichni pracují a budují lepší zítřky). Je i v románu takový kontrast socialismus X kapitalismus nebo alespoň náznaky, že to takhle Jules myslel? (31.03.2014)

Dielo Julesa Vernea bolo so mnou celé detstvo a začínajúcu mladosť. Jeho diela sa v mojej mysli pretavovali do predstáv a keď som sa stretol s filmovým stvárnením niektorého z jeho románov, najdôležitejšia bola zhoda s mojou predstavou. To sa stávalo iba výnimočne, napr. pri Vynáleze skazy, ale určite nie pri Tajomstve Oceľového mesta. Z toho mála, s čím môžem byť spokojný, by bolo možné spomenúť maximálne hercov a aj to nie všetkých. Niekomu môžu moje dve hviezdičky pripadať prísne, ale vyjadrujú iba môj pocit, že bez tohto TV filmu by som sa pokojne obišiel. (28.08.2022)

„Zakázané pásmo. Ale nic si z toho nedělejte, až nastoupíte, moc času na výlety mít nebudete. U nás si na nezaměstnanost stěžovat nebudete, pane Andersone.“ Ráj na zemi Fortuna vs. Ocelové město, místo skleslých, otrocky pracujících a „roboticky“ synchronizovaných dělníků, kouřících komínů, nebezpečných pokusů a všudypřítomných policistů/vojáků se psy (a tajnými v kočáru). Ta historická paralela je zjevná a vydařená. Vlastně úplně nechápu, že ten film prošel. Ale i bez toho je to pořád nápaditá „scifárna“, které nechybí atmosféra (na které má lví podíl Fišerova znepokojivá, zlověstná a dramatická hudba) a kopec napětí, zvláště když divák naplno fandí hlavní postavě a má o ni strach. A jejího představitele Hanzlíka si publikum užije dosytnosti, protože zde má dvojroli; mimochodem velmi vtipně vyřešenou (opravdu zábavná „společná scéna“ včetně odrazu v zrcadle a bitky). A proti němu nestojí žádné ořezávátko, Vinklářův démonický záporák Janus má styl i charisma (a vlastně jenom jednu slabost…). Ostatní role jsou také dobře obsazené, ale hodně mě rozesmála nádherná one-minute-show Zdeňka Srstky. Film neměl vyloženě slabších míst, i když konec se dal samozřejmě čekat. Na druhou stranu, po celou dobu sledování mi trochu vrtalo hlavou, jestli je film určen i pro děti, když má dětské hrdiny a fantazijní tématiku, ale na tuto diváckou skupinu i drsnější scény. Tak či tak to vidím na slušné 4*. (08.06.2014)