Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (155)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Relativně nenápadný film, dnes možná dokonce trochu pozapomenutý (kdy ho vůbec naposledy reprízovali?), ale za mě - a teď mě berte s rezervou, nesestavoval jsem si žebříček - zřejmě nejsilnější porevoluční film o zločinech komunistického režimu. Podpořeno je to najmě tím, že scénář filmu vychází z autentických prožitků Jiřího Stránského, který v padesátých letech zakusil realitu pracovního tábora a uranových dolů na vlastní kůži. Film má taktéž výborné obsazení (J. Schmitzer, V. Dlouhý, K. Heřmánek, v menších rolích kupř. S. Zindulka nebo L. Suchařípa), exceluje především Jiří Schmitzer v roli férového vězně Svobody (sic!). Nenechte se však mýlit, že snímek funguje pouze jako "zúčtování" s jednou z temných kapitolách našich novodobých dějinách, jeho "tázání se" po smyslu odpuštění odkazuje k něčemu daleko obecnějšímu. 75 % ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům... Vězeň s ironickým příjmením Svoboda a tváří Jiřího Schmitzera se na vlastní kůži přesvědčuje, jak chutná bezmoc a prach země a podzemí komunistického lágru. Někdejší vrchní bachař s neméně ironickým příjmením Dobrý dostává ochutnat vlastní medicíny, když se rozmarné kolo dějin zase jednou pootočí a potopí ty, kteří se ještě včera rozhlíželi z jeho vršku. A oba okoušejí zmíněný novozákonní citát ze všech úhlů. Přes některé formální nedostatky není Bumerang obyčejným zahnutým klackem, ale hříčkou, jež se i poněkolikáté dokáže vrátit a udeřit diváka do hlavy plnou silou. Mrzí mě jen, že je jedním z mála svého druhu a že když jej chci ocenit, musím tak činit prostřednictvím pěticípých rudých hvězd. ()

Reklama

Rodin 

všechny recenze uživatele

Extrémně vynikající výkon Jiřího Schmitzera povýšil tento film do kategorie nezapomenutelných. Velké rezervy byly ve scénáristické práci, nicméně celkový dojem a vyznění pro mou osobu - 85%. Velmi se mě to dotklo a vždy se na tento film rád znovu podívám. Tím spíš, že můj vztah ke komunistům a všemu, co představují, je výrazně, ale opravdu výrazně negativní. Nechtějte po mně další rozbor, neboť nerad používám v písemné podobě brutálně sprostých výrazů. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála filmových počinů, který se bez příkras pokouší o vyrovnání se s komunistickým režimem. Atmosféra lágru byla správně tíživá, psychologie fungovala na jedničku a herecká sestava na čele se Schmitzerem v životní roli neměla chybu. Pokud tedy nepočítám Šteindlera s Holubem, kteří si asi spletli filmy.Problém Bumerangu je, že u nás si lidé bolševické zločiny připomínat příliš nechtějí a z toho pramení i neoprávněná nedoceněnost. ČT by se měla pochlapit a alespoň občas film zařadit do programu, nemluvě o tom, že by se měl dostat i do škol. 85% ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Filmařsky bohužel dosti promarněná šance věrohodně a čistě umělecky kvalitně ztvárnit toto silné a z historického hlediska stále otevřené téma nezákoností padesátých let. Nechápu ta zde tolik přeceněná hodnocení, zdali jsou za námět či literární předlohu (? - v tom případě bych snad i souhlasil, byť pointa a místy i děj téhle historky jsou poněkud přitažené za vlasy - ale budiž - nemělo by ovšem potom jít o hodnocení na filmové databázi), protože co se týče ryze filmového zpracování, připadá mi bohužel tento páně (rutinéra) Bočana počin (i čistě technicky) spíše jako nějaká natažená televizní inscenace, kde někteří herci sice snaží se dodat filmu jakýsi dramatický náboj, v celku ale celé to snažení vyznívá (asi i díky scénáři) naprosto ploše a v některých případech až toporné herecké výkony jen podtrhují celkovou bezradnost tvůrců filmu. Nejmenované osobnosti televizních estrád se navíc podle mě nemusely v tomhle snímku vůbec objevit, protože herecky samozřejmě nepřekročily svůj stín... Bohužel, zrovna v tomhle případě opravdu s těžkým srdcem říkám - promarněná šance natočit silný film s (pro mnohé dožívající pamětníky) bolestnou a neuzavřenou tématikou. A nakonec ani ta skvělá (neoriginální Beethovenova) hudba už to nespraví... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)
  • Ceny: Český lev za mužský herecký výkon (J. Schmitzer); Trilobit '97 za herecký výkon (J. Schmitzer); MTF Monte Carlo 1997: Stříbrná nymfa za režii, Cena Mezinárodní katolické organizace pro rozhlas a televizi Stříbrná holubice. [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Hynek Bočan využil k natočení filmu částečně reálií i herců z probíhajícího natáčení seriálu Zdivočelá země (od r. 1997). (sator)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama