Čest a sláva

Film dobrý, to joo, ale slušelo by mu několik úprav. Předně bych uvítal trochu více lokací a ne dva exteriéry a dva interiéry. vůbec mi nevadí, že průčelí domnělé šlechtické tvrze je barokní sýpkou. Mnohem více by filmu prospělo více ticha a méně dlouhých dialogů, byť dobrých dialogů. Lepší zachycení dobové atmosféry a společenského rozvratu prostřednictvím širšího záběru by filmu pomohlo hodně. Hrušínského dramatická poloha, ne nepodobná Václavu IV., není špatná, ale sedí mi méně než bych si přál. Mnohem více mě zajímala postava Donovalského ztvárněná příjemným hereckým způsobem Karla Högera. Intenzivnější dějový posun by také nebyl od věci, nicméně zemitá atmosféra filmu je parádní a střídání vzletné archaické mluvy a vulgarit je příjemné. Rozuměj příjemné v tom, že v novodobých filmech vás do prdele nikdo nepošle. A drásající hudba Zdeňka Lišky vás ponoří do té správné depky. (07.11.2017)

Zpracovani tohoto historickeho dramatu je genialni, ani se mi nechce verit, ze to reziroval Bocan... Vybornou atmosferu krasne dokresluje i Liskova hudba. Skutecnou ozdobou jsou vsak vytecne herecke vykony, kde predevsim Hrusinsky, Kemr a Bohdanova dominuji... Po obsahove strance me vsak film nezaujal natolik, abych hodnotil plnym poctem. (07.10.2012)

Duše zaslepená, věčně štvaná z místa, Bohem opuštěná, žes tak málo čistá - ženicha, ach, Krista ztratila jsi: není spásy, není kudy kam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. Slyšíš Boží hlasy z Bibbony a Prata, není ti však asi žádná řeč už svatá; tvoji mysl láká hřích a bláto; hleď, a zato trest jde ze všech stran. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam Drahota je, bída, v zemi válka dravá, morem Bůh nás stíhá, soud svůj poznat dává: to je tvoje strava - plahočení, víry není, sklízíš klam a mam. Běda nám, běda nám, bázeň boží je ta tam. ----------- Už kvůli téhle zhudebnělé básni od Girolama Savonaroly s geniálním doprovedem Zdeňka Lišky stojí tenhle snímek za to. (27.02.2009)

Naturalistické historické drama. Naturalismus ani ne tak v zobrazení hrůz třicetileté války, ale zejména charakterové mizérie. Historik Josef Pekař by zajásal, že někdo takto hezky ukázal, proč se na nás při sjednávání vestfálského míru „zapomnělo“. Exulanti třicet let kuli pikle a doufali, Švédové a Dánové opakovaně táhli do Čech a na Moravu s nadějí, že Češi zvednou hlavy, ale ti zůstali neochvějně malomyslní a věrní císaři. Jako později Hitlerovi i Brežněvovi. --- Je lahůdkou sledovat vynikající charakterní herce, jenže, po pravdě, scénář je spíš průměrný, schematický, a dialogy na ten velký námět prostě nestačí. (02.02.2011)

Porážka českých stavů na Bílé hoře a následné Obnovené zřízení zemské zúčtovalo s podstatnou částí protestantské šlechty v Čechách. Staleté majetkové držby byly roztříštěny či rovnou změnily majitele (generálové katolické strany atd.). Původní česká protestantská šlechta odchází do ciziny doufajíc, že třicetiletá válka přinese vítězství Protestantské unii, a budou se moci vrátit domů. Válka však zdevastuje ekonomiky všech evropských mocností, zbývá jen hlad, bída a zmar. Víra už pomalu ztrácí na významu, všichni bojují proti všem. Na pozadí těchto událostí stojí drobný zeman Rynda, potomek starobylého rodu, zchudlý, majetek částešně zkonfiskován, v touze už jen přežít. Svět do kterého chce Rynda přežít už ale nebude pro něj a jemu podobné...zbývá mu už jen to poslední- šlechtická čest! Tohle jsou přesně ty malé velké filmy, pro které miluji československou kinematografii. Dle mého názoru nejlepší Bočanův film. Kdyby někdo hledal tvrz, na které se točilo, jsu to Buzice u Blatné, stále stojí mezi rybníky!.100% (27.02.2011)