Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (162)
Film zachycuje nižšího šlechtice na sklonku třicetileté války. Na lesk zapomeňte, přišla bída nejen na sedláky... Děj nijak netlačí na pilu, jsou zde ovšem chytré dialogy a geniální herecké výkony. Hrušínský je vždycky, to nemá cenu ani psát. Po boku mu je Blanka Bohdanová, Karel Höger či Iva Janžurová. Sílu filmu však vidím v jeho věrohodnosti, takhle si raný novověk představuju a podobné filmy mám moc rád. Škoda jen, že jich není mnoho a takto kvalitních už vůbec ne. ()
Naštěstí jsem v té době nežil, ale takhle nějak si představuji dobu temna v období po třicetileté válce. Zima, bláto až po kolena, hlad a místo hradu spíš ruina. To jsou podmínky českého šlechtice a rytíře Ryndy v podání Rudolfa Hrušínského. Žádná romantika to rozhodně nebyla, a proto se nelze divit, že jeho hlavní cíl bylo jídlo a ne nějaká politika. Plné břicho je zkrátka přednější starost než nějaké ty ideály. K plusům bych přidal minimalistický příběh plný běžných starostí i velkých ideálů, skvělé obsazení, působivou kameru zejména ve velkých detailech a temnou hudbu, která se parádně hodila k černobílé kameře. Vše dohromady dalo místy až uhrančivou atmosféru, ze které mi nebylo dobře po těle. I přes ten nelehký pocit dávám čtyři hvězdy. ()
Realistické zachytenie atmosféry života českej nižšej šľachty a jej poddaných v polovici 17. st. Psychologická sonda českej šľachty na podklade jej odovzdania sa cudzej moci, stáročného boja za slobodu vierovyznania a snahy o vlastnú vládu. Príbeh českého rytiera Ryndy je príkladom, aké ťažké bolo prinútiť sa k činom vedúcim ku slobode, ale keď sa tak už raz stalo, už nebolo žiadnej sily to zmeniť. Potom existovala len jedna cesta - boj až do konca aj za cenu vyhliadky istej smrti. Zároveň snímok sprevádza perfektná hudba a skvelé herecké výkony, hlavne Hrušínskeho. 75/100 ()
Myslím, že mezi všemi těmi rychlokvašenými historickými filmy, který se u nás točily v 60. letech jak na běžícím páse, ční Čest a sláva kvalitativně nebývale vysoko. Hlavně Hrušínský a Kemr hrají jako o život; oproti tomu takovej Lipský nebo Hanzlik zase byli skutečným zklamáním (zvlášť u Hanzlika, ztvárňujícího miniroli zlýho vojáka, nemohli tvůrci při obsazování postav zvolit míň vhodnej ksicht). Přestože je dílko vynikající a velmi mě potěšilo důvěryhodný zobrazení poměrů, který je třeba ocenit třeba ve vztahu rytíř - poddaní sedláci, samotná dějová linka je poněkud podivná a vůbec nepochopitelně na mě působí, proč se zemitý rytíř Randa nechá zfanfrnět k buntu od tradičně přemoudřelýho Högera. A když pak vytáhne se svými pěti sedláky do sebedestruktivní války s císařem pánem, působí to na mě už tak nějak debilně a parodicky. No a kdyby mi do tvrze přikodrcala sympatická Blanka Bohdanová, bičem bych jí hnal a ne jí vykrmoval celou zimu. ()
UPDATE 2019: Úplně jsem na ten film zapomněl - možná proto je zapomenutý, ne ? :-) ---- 1968 - rok vzniku Spalovače mrtvol a Honu na čarodějnice. Z Čarodějnic si tohle bere atmosféru, ze Spalovače Rudolfa Hrušínského. První trojminutovka s titulky je na 43 let starý cs film opravdu krutá, pak nastane nekorektní kostýmové drama a drsná reflexe doby. Hodně zajímavý, velkým neprávem úplně zapomenutý film. 70% ()
Galerie (8)
Zajímavosti (10)
- Scéna Rudolfa Hrušínského (Václav Rynda) s rannou hygienou a pľuvaním vody na stenu bola v scenári napísaná úplne inak ako ju herec predviedol a aj množstvo ďalších scén bolo jeho improvizácia. (Raccoon.city)
- Snímek se natáčel od ledna do července 1968, premiéru měl však až v traumatickém čase po sovětské okupaci v lednu 1969. (hippyman)
- Ve filmu je scéna, kdy během zpovědi poddaný donáší na svou vrchnost, což je historicky opodstatněné, protože katolická církev, zejména Jezuité, využívala podobné informace získané u povinných zpovědí během rekatolizace. V tomto případě tento systém selhává, jelikož zpovídajícím knězem je příslušník řádu Křižovníků s červenou hvězdou (což je možné v důsledku akutního nedostatku kněží, který nastal s počátkem rekatolizace) a právě řády, které byly v té době už zakořeněné, se snažily vystupovat spíše ve smírčí roli. (Tarmenel)
Reklama