Čest a sláva

Neuvěřitelně syrový a drsný film, jehož dusnou atmosféru ještě podtrhuje černobílé provedení a depresivní hudba se zpěvem, který mi naháněl husí kůži. Z filmu je cítit snad i zápach a hniloba, které jsou všudypřítomné. Rozpadající se domy, opadané omítky, děravé střechy, špinaví a otrhaní lidé, brutální krvavé scény se sekyrami v hlavě a tak podobně...parádně se doplňující s lidmi, kteří jsou navenek ale i uvnitř shnilí a rozpadlí...poslušné vystrašené stádečko, vedené rozporuplným, drsným, váhavým ale i rozhodným šlechticem. Vynikající jsou všechny postavy v hlavních rolích, Hrušínský naprosto dokonalý. Film ve mě zanechal hluboký dojem, ale těžko popsatelný. Trochu se v něm vidíte, trochu v něm vidíte nectnosti našeho národa, ale i skrytou hrdost a čest. Silný zážitek. (30.01.2011)

Geniální komplexní reflexe českých dějin prováděná na pozadí jejich ústřední katastrofy (Bílá hora – Vestfálský mír). Celkové vyznění je poněkud oslabeno přílišnou snahou nechat postavy co nejexplicitněji vyslovit co nejvíce dějinných a životních mouder a nadčasových ideí (obvyklá nemoc českých historických her). Přesto je Rynda na jedné straně typickým synem své doby, na druhé straně možná dokonalým dějinným typovým zprůměrováním Čechů ze všech dob a stavů. Ve finále se celý film jeví jako tragikomická předehra k pohledu na vidláckého rytíře Hrušínského, probuzeného dědice a posledního zastánce české cti a slávy, táhnoucího v čele nevojska do neboje ve jménu nenaděje. Hořká pachuť, kteoru tento obraz (oč tragikomičtější, o to velkolepější) zanechává, působí neblaze na pokojný český spánek. Doporučuji pozornosti hippymanovu poznámku v sekci "zajímavosti". (13.09.2011)

„Co myslíte, že bych mohla chtít. Je mi smutno. Bojím se v noci sama…“ – „Petlice je tady, dobrou noc.“ Výborné historické drama. Ve jménu zobrazované doby náležitě plné naturalismu, špíny, vulgarit, buranství, chudoby, strachu, zmaru, ale také pohodlnosti, falešné nábožnosti (vhodně vypíchnuté knězem, se kterým ON už nemluví) a možná trochu překvapivě i (černého) humoru. Stojící na hercích, nechybí mu ani něco k zamyšlení. Hodně výrazná je hudba Zdeňka Lišky (která mi zpočátku nesedla, ale čím dál víc jsem jí v průběhu přicházel na chuť, až mě ke konci dokázala uhranout), zdařilé jsou také kostýmy, konec je nanejvýš emočně působivý. Solidní 4*, opět 1 z případů, kdy nechápu, jak mi mohl film takového formátu tak dlouho unikat. „Krásné stříbro, po rodičích, viďte? Měl jste je rád?“ – „Mají to za sebou.“ – „Snad pro ně líp, ne?“ – „Taky si říkám, těžko by se dneska vyznali.“ (14.03.2014)

Farba by svedčala snímku viac, aj keď špina a chudoba by až tak nevyzneli. Herecky jednoznačne dominuje Hrušinský, ktorého postava napriek primitivismu sa dokáže nakoniec rozhodnúť a vybrať si radšej čestnú smrť. Na iný český historický film - Kladivo na čarodejnice - to ale nemá, aj vďaka divnej hudbe. Hodnotenie: 75% (21.05.2014)

Duše zaslepená, věčně štvaná z místa.. Bohem opuštěná, žes tak málo čistá.. Temnodobý „antiswashbuckler“, co je až po okraj naplněn neotesaným filozofováním, vzletným nihilismem a morální mizérií. Při Liškově hudbě chcete, aby vás přivázali hlavou dolů nad ohýnkem a Šámalova kamera v interiérech působivě využívá fyzické detaily i rozmístění postav v obraze. Herecky maso. S posledním záběrem a výrazem Hrušínského zemánka naprosto libové.. „A nebeč, krávo! To tak musí bejt..“ (14.12.2023)