Honour and Glory
Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (163)
Zlá doba, zlí lidé...Již úvodní obrazy pochmurného příběhu ukazují děsivost války. Hořící kříž a zohavená těla okolo, mrtvola muže zavěšená hlavou dolů nad doutnajícím ohněm, silueta kočáru jedoucího nemocnou krajinou. Koncert českých hvězd je očekávaný, morální poselství jednoznačné. Film vznikl krátce před vpádem spojeneckých vojsk do Československa a okamžitě se stal jasnou metaforou, čitelnou alegorií. Postavy provází neustálá zloba, nejistota, tápání, prozření, pochyby...Z dnešního pohledu nijak úderné bojové scény jsou ale korunovány přesvědčivými krvavými efekty. Zhlédnuto po dlouhé době a opět filmový zážitek. Kupodivu ani já si nevšiml, že kamera je v celém filmu statická, jelikož tvůrci se chtěli příbližit ve stylizaci Hollarově grafice. Proto je také film černobílý a při natáčení bylo nutné scény silně nasvítit. A aby divák nepostřehl nehybnou kameru, muselo vzniknout mnohem více obrazů, než při tzv.švenkování. Historický film, jehož nadčasovost z něj dělá mimořádné dílo. ()
V podstate som sa pri filme dosť nudil a celý čas nechápal, prečo rytier Rynda proste nevyhodil zo svojho dvora neočakávanú návštevu. Túto otázku som si celý čas kládol a postupom času som aj zabudol o čo tam vlastne ide a pomaly, ale isto som sa strácal v deji. Avšak beriem si odtiaľ jednu životnú múdrosť: "I blbost je tak trochu Boží dar."... a prečo ich proste nevyhodil? ()
„Posraná rytířská sláva“ Špína na povrchu i uvnitř. Nihilismus absolutní a všeprostupující zde vzhledem k dobovému zasazení nachází větší opodstatnění než v podobně černém Pasťáku. Nemilosrdné črtání národní povahy ruší jenom momenty, kdy scenárista skrze postavy vyjadřuje něco cíleně nadčasového. Do přízemního slovníku se nepřirozeně vkrádají vznešené myšlenky (jakýkoli náznak majestátnosti je jinak okamžitě shozen). Věřím, že Vláčilovi by stačila řeč obrazů. A hudba Zdeňka Lišky, která však prokazuje neocenitelnou službu i Bočanovi, když pomáhá lyrizovat syrové výjevy. 80% ()
Nihilistká renesanční freska s nejen dokonalým Rudolfem Hrušinským. U nás málo známe dílo, které by mělo být uctíváno po boku Vláčilových snímků. Surovost, nihilismus a apatie ve výnikajícím Bočanově scénáři podtržená plejádou perfektních hereckých výkonů (Höger, Kemr, Janžurová), Šámalovou temnou kamerou a jako obvykle naprosto nelidským soundtrackem Zdeňka Lišky. ()
Film zachycuje nižšího šlechtice na sklonku třicetileté války. Na lesk zapomeňte, přišla bída nejen na sedláky... Děj nijak netlačí na pilu, jsou zde ovšem chytré dialogy a geniální herecké výkony. Hrušínský je vždycky, to nemá cenu ani psát. Po boku mu je Blanka Bohdanová, Karel Höger či Iva Janžurová. Sílu filmu však vidím v jeho věrohodnosti, takhle si raný novověk představuju a podobné filmy mám moc rád. Škoda jen, že jich není mnoho a takto kvalitních už vůbec ne. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (10)
- Film počas normalizácie putoval do trezoru a bol jediným, u ktorého sa váhalo aj v novom režime, či ho pustiť na verejnosť. (Raccoon.city)
- Film byl oceněn jako nejlepší zahraniční snímek na XXX. MFF v Benátkách. Hynek Bočan se toužil festivalu zúčastnit. Povolení dostal, bylo mu však řečeno, že financovat si svou cestu bude muset sám. Hynek Bočan na to ale neměl peníze, na festival se nedostal a dokonce ani nikdy obdrženou cenu osobně nespatřil. (helianto)
- Režisér angažoval aj popredných historikov umenia, aby sa mu podarilo verne oživiť dobu, v ktorej sa dej odohráva. (Raccoon.city)
Související novinky
Zemřela herečka Blanka Bohdanová
Ve věku 91 let zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Již jako malá chodila do baletu a v dětských rolích vystupovala na jevišti v rodné Plzni. Po studiu na obchodní škole vystudovala brněnskou… (více)
LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)
Reklama