Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (162)
Jasně, že člověk se potřebuje zu fressen; jasně, že válka je nevýslovně krutá. Tento film však přináší naprostou adoraci malosti a ubohosti; vydávaje přízemnost za zemitost; touhu po svobodě za salónní revolucionářství, přičemž života běh vnímá pouze a jedině jako malichernou běhnu, která si na člověka zdravého rozumu zasedla, by jej rozdrtila. Tam, kde je Vláčil nadčasový, Bočan ryje držkou v hnoji. S předstihem; nikoliv prorocky.------- Dílko jest výborně obsazeno, jakož i velmi slušně natočeno, což na jeho mrzké podstatě ničehož nemění. ()
Žádná sláva tentokráte, posté mohu vyzdvihnout Hrušínského podmanivé herectví, projevit čest hudbě Zdeňka Lišky, kvitovat nezaměnitelnou atmosféru středověkého venkova, již můžete znát třebas i z Vláčilových opusů, Markéty Lazarové či Údolí včel, toť však vše... Chvílemi jsem se pekelně nudil, totiž hořekoval nad tím, že netrávím čas užitečnějším filmem, respektive činností... 50% ()
Neuvěřitelně syrový a drsný film, jehož dusnou atmosféru ještě podtrhuje černobílé provedení a depresivní hudba se zpěvem, který mi naháněl husí kůži. Z filmu je cítit snad i zápach a hniloba, které jsou všudypřítomné. Rozpadající se domy, opadané omítky, děravé střechy, špinaví a otrhaní lidé, brutální krvavé scény se sekyrami v hlavě a tak podobně...parádně se doplňující s lidmi, kteří jsou navenek ale i uvnitř shnilí a rozpadlí...poslušné vystrašené stádečko, vedené rozporuplným, drsným, váhavým ale i rozhodným šlechticem. Vynikající jsou všechny postavy v hlavních rolích, Hrušínský naprosto dokonalý. Film ve mě zanechal hluboký dojem, ale těžko popsatelný. Trochu se v něm vidíte, trochu v něm vidíte nectnosti našeho národa, ale i skrytou hrdost a čest. Silný zážitek. ()
Zlá doba, zlí lidé...Již úvodní obrazy pochmurného příběhu ukazují děsivost války. Hořící kříž a zohavená těla okolo, mrtvola muže zavěšená hlavou dolů nad doutnajícím ohněm, silueta kočáru jedoucího nemocnou krajinou. Koncert českých hvězd je očekávaný, morální poselství jednoznačné. Film vznikl krátce před vpádem spojeneckých vojsk do Československa a okamžitě se stal jasnou metaforou, čitelnou alegorií. Postavy provází neustálá zloba, nejistota, tápání, prozření, pochyby...Z dnešního pohledu nijak úderné bojové scény jsou ale korunovány přesvědčivými krvavými efekty. Zhlédnuto po dlouhé době a opět filmový zážitek. Kupodivu ani já si nevšiml, že kamera je v celém filmu statická, jelikož tvůrci se chtěli příbližit ve stylizaci Hollarově grafice. Proto je také film černobílý a při natáčení bylo nutné scény silně nasvítit. A aby divák nepostřehl nehybnou kameru, muselo vzniknout mnohem více obrazů, než při tzv.švenkování. Historický film, jehož nadčasovost z něj dělá mimořádné dílo. ()
Kolega Mchnk to napisal priam tak, ze genialne. Rovnako, ako genialny je cely film Cest a Slava. Vysoko vyzdvihujem reziu Hyneka Bocana, drsnu a tvrdu realitu 30 rocnej vojny /1618 - 1648/, vyborneho Hrusinskeho a priam perfektne dialogy. Cest a Slava je dalsim krasnym dokazom toho, ze v 60. rokoch 20. storocia vznikaliv kinematografii byvaleho Ceskoslovenska skutocne kulty. Holt, teraz co vladne ..... tak k tomu sa nebudem vyjadrovat, lebo by som musel sklznut do vulgarizmov najhrubsieho zrna. 94 % ()
Galerie (8)
Zajímavosti (10)
- Exteriéry filmu se natáčely na tvrzi v Buzicích v okrese Strakonice. (skudiblik)
- Snímek získal roku 1969 na festivalu v Benátkách cenu pro nejlepší zahraniční film. (skudiblik)
- Film počas normalizácie putoval do trezoru a bol jediným, u ktorého sa váhalo aj v novom režime, či ho pustiť na verejnosť. (Raccoon.city)
Reklama