Půlnoční mše

Scenáristicky skvelé, všetky tie dialógy, z veľkej časti teologické, sú skrátka zlato. Nie úplne postačujúce mi to prišlo herecky. Na jednu stranu Flanaganove stálice hrajú svoj štandard a s nimi Rahul Kohli podáva výborný výkon, na druhú  tí televízni herci nie sú dostatočne charizmatickí, konkrétne Zach Gilford možno podal aj životný výkon, do áčka to ale furt neni dosť. A Hamish Linklater, zo všetkých najistejší si to strašne užíva, vyslovene ma bavilo ho sledovať, ale sorry, strašne je vidieť, že to celé hrá. Najlepšia mi prišla dialógová tretia epizóda, najslabšia piata, pretože z väčšiny stála na Gilfordovi. Celkovo je to hrozne divná ... vec, Flanaganovi to furt žerem, len nabudúce by to už možno šlo aj bez tých zvierat. Záver epický. (04.10.2021)

Pokiaľ vás nezaujíma náboženstvo, jeho dvoj až troj významovosť, slow burn budovanie deja a predstavovanie charakterov, tak tento seriál nebude pre vás. Ale pokiaľ áno čaká vás jeden z najkvalitnejších hororových seriálov tohto roka. Scenár písal režisér viac ako desať rokov a vďaka tomu je každý jeden dialóg dôležitý, a nemohol som uveriť ako skvelo všetko do seba zapadalo. Keď fanatik bude chcieť, vysvetlí si aj nevysvetliteľné. Úžasný a iný pohľad na náboženstvo, ktorý som zožral aj vďaka skvelým hereckým výkonom aj s navyjákom. Chcem, POTREBUJEM rozšírenie tohto sveta a samotnej mytológie "anjelov"! (07.10.2021)

Falnagan je rozhodně dobrý režisér a v rámci hororového žánru v současné době jeden z nejlepších. Půlnoční mše má svou atmosféru a minimálně první díl mě upoutal, přestože se vše pouze rozjíždí. Bohužel ve chvíli, kdy se začne rozkrývat příběh a jeho budoucí události, začal se můj zájem vytrácet, nastoupila nuda a zvláštní rozuzlení, které mělo být vrcholem, mě nechalo úplně chladným. Nový Haunting se bohužel nekoná. (30.10.2021)

Podobne, ako napríklad Station Eleven, je aj Polnočná omša skôr artovým dielom zabaleným do čisto žánrového kabáta. V tomto prípade hororového, reznutým fantasy. Flanagan ponúka viacero myšlienkových rovín a je dosť možné, že pre každého bude seriál o niečom inom. O sile fanatizmu, o posadnutím kultom, o nebezpečenstve viery, ale aj o jej sile, o svete po 11.9.01, o kresťanstve ako ďalšom béčkovom krvavom príbehu jednej starej (resp. dvoch) knihy. A ďalších veciach... Alebo pre niekoho aj o ničom. (24.08.2022)

Midnight Mass je další z řady velmi zajímavých a atmosférických projektů, které však nesází na prvoplánovost, ale skýtá v sobě jakýsi filozofický a tomto případě i duchovní přesah. Vážná témata víry, fanatismu, smrti či spasení řeší skrze dlouhé dialogy jednotlivých postav, zjišťujeme jejich postoje, jejich motivace a pocity, dokážeme jim fandit nebo je nenávidět, i ve zdánlivě ztracené existenci se skrývá naděje a v sebelepším člověku vnitřní démon. Pro mnohé může být kámen úrazu, že seriál opravdu nikam nespěchá, většina hodinových dílů je vyplněna atmosférickými a místy sofistikovanými konverzacemi, na které každý nemusí mít náladu či nechce mít mozkovou kapacitu. Hororové prvky se seriálem prolínají opravdu skvěle, v souladu s celým pojetím seriálu a nejednou mě nadzvedly ze židle. Flanagan jakožto jeden z nejnadějnějších žánrových tvůrců ukazuje, že ví co chce vyprávět, a daná témata zde balí do relativně zábavné, na pohled i poslech příjemné avšak často nepřístupné formy. Celkově mě seriál víc bavil první polovinu, a ve finále ve mě nastavená očekávání nezúročil na 100%. I tak se ale jedná o seriál, který má nezpochybnitelné scenáristické, vizuální a příběhové kvality, jen na něj musíte mít náladu, čas a hlavně určitou dávku empatie a vnímavosti. Pak vás Půlnoční mše odmění slušným jednorázovým zážitkem, u kterého stojí za to se zamyslet nad danými tématy. (26.03.2022)