Chalífát

„Kalifát” je naprosto šokujúcou, severskou, čoraz viac aktuálnejšou minisériou, ktorú som vskutku zhltol, takmer na jeden záťah, pretože sa to vôbec ani inak nedalo podniknúť, keďže bola väčšinou tak extrémne strhujúcou, až som bol ňou tak neuveriteľne posadnutý, že som si musel dožičiť jej ďalšie dávky. Začína sa odvíjať v sýrskej Raqqe, kde spoznávam čerstvú, moslimskú mamičku Pervin El Kaddouri, ktorá má niekoľko týždňové bábätko Latifu, manžela, sympatizanta s Islamským štátom, Husama, ale najradšej by už vari chcela definitívne odtiaľto odísť, pričom, Škandinávia sa javí, ako priam ideálna voľba, lebo už raz zo Švédska odišla, konkrétne naspäť do Sýrie, kedy zrovna práve teraz, ľutuje toto svoje nešťastné rozhodnutie. Črtá sa jej veľká šanca na návrat, kde to nebude až také jednoduché. Totiž, zisťuje, že sa schyľuje ku koordinovaným, teroristickým útokom, organizovanými vo Švédsku, a uskutočnenými niekoľkými aktérmi. Koordinátorom celej akcie je spojka »Cestovateľ« , skrývajúci sa pod rôznymi identitami, momentálne ako Ibrahim "Ibbe" Haddad, školský asistent. A práve jemu sa podarí nalákať zopár «ovečiek» , trebárs, trochu, povedzme naivné deviatačky, Sulejku Wasem a jej kamarátku Kerimu, a netreba tiež podceňovať sestru "Sulle" , Lishu. Naopak, bratia Jakob a Emil Johannissonovci, sú už dávno pevne rozhodnutí a po zuby ozbrojení... Prejdem ku policajtom zo švédskej bezpečnostnej služby. Fatima Zukič s balkánskym pôvodom, si zobrala na starosť telefonickú komunikáciu s Pervin, ktorá jej prezradila, čo sa vlastne chystá, že systematicky sa dostáva čoraz bližšie k tomu, aby sa snáď včas zabránilo k prekazeniu všetkých atakov, za čo by sa na oplátku dostala k vytúženej slobode. Charakterov je síce viacero, ale najmä tieto ženy (dievčatá) Pervin, Fatima a Sulejka / Lisha / Kerima, najviac určujú tempo diania. Scenáristicky ide o šikovne napísané postavy, ktoré sa jednak medzi sebou prepájajú, a keď sa potom následne i pretnú, vážne to bude stáť za to. Všetkých ôsmych epizód sa bravúrne režisérsky zhostil Goran Kapetanovič, a preto majú tak vyváženú úroveň. Vynikajúca práca kameramana Jonasa Alarika, ktorý si občas vypomáhal ručnou kamerou, čím v podstate iba zvýrazňoval celkovú atmosféru, kde sa razantne zvýšil jej celkový účinok. A tento spoľahlivý tandem, doplnený ešte aj o šikovný a presný strih, ktorý vám nedal šancu na žiadny oddych, len zdôrazňoval a podtrhoval súčasnú tému migrantov v Európe, ďalej praktiky na Blízkom východe, keď »krehkosť« medzi týmito dvomi zložkami, je viac, než výstižná ! Herecký ansámbel je skvostný. Nepoznám ho, no odteraz si ich zapamätám. Netflix ma zo dňa na deň neustále len prekvapuje - v dobrom slova zmysle, pred pár rokmi, by som to ale vonkoncom nepovedal ! (13.11.2020)

Nestává se často, že bych si u seriálu či filmu všiml jako jeho nejvýraznější prvek herectví/práci s herci. U mnoha scén jsem měl pocit, že se dívám na dokument, že někdo postavil kameru do místnosti, aby zaznamenal, co se tam stane. Možná tomu efektu napomáhá to, že neumím švédsky, a tak nedokážu posoudit nakolik uměle působí dialogy na rodilého mluvčího. Avšak ani při sebevětší dávce fantazie si nedovedu představit, že by se něco podobného dalo natočit se slovenskými či českými režiséry a jimi vedenými herci. Navíc se povedlo udělat to tak, že je to napínavé, a diváka zajímá, co se s postavami stane, nejsou mu, jak se to třeba mně osobně stává pořád častěji, lhostejné. Dá se tomu samozřejmě leccos vytknout, míra souher okolností a časových koincidencí je vskutku poměrné vysoká (je to přece severský thriller), ale všechno tohle se, domnívám se, dá odpustit. A jelikož tomu nedokážu nic vytknout ani z pohledu ideologie, dávám maximální možné hodnocení. Vynikající! (22.05.2020)

Velmi nepříjemné po celou dobu sledování, a nevím, jestli to byl záměr, ale naprostá většina protagonistů ve mně vzbuzovala odpor a lítost jsem necítil absolutně k nikomu z těch středověkou mentalitou vymletých magorů. Jinak tedy tleskám Netflixu, že něco takového vypustil, to asi v dnešní přizdisráčské Evropě chtělo koule, a přimlouval bych se za to, aby se Chalífát pouštěl povinně každému člověku. 95% (31.10.2021)

Encyklopedická ukázka gradace až do poslední minuty, doslova. Ač byl rozjezd (= první díl) nepříliš výrazný kvůli nutnosti představit množství postav a život, který žijí, s přibývající minutáží atmosféra houstla, nervozita stoupala a špatný pocit z konce ve mně stoupal. Ani nevím, jestli bylo pocitově horší koukat na zoufalou matku snažící se dostat z pekla na zemi (čti z Rakky), nebo na vymývače mozků mladých pichen ve zemi losů a Volv. PS: Už dlouho se mi nestalo, že by ve mě vzteky vřelo kvůli činu nějaký postavy z filmu/seriálu (zdravím vrchní sestru z Přeletu). (10.05.2022)

Chalífát rozhodně stojí za pozornost. Nabízí velmi intenzivní zážitek, který od pěti hvězd dělí jen občasná předramatizovanost a šustění scénářem, snad aby divák neměl ani na minutu pocit, že postavám něco nedejbože vychází podle plánu. Cením si nejen samotné odvahy Švédské televize pustit se do zpracování velmi aktuálního a ožehavého tématu, ale především toho, že se tvůrcům podařilo nesklouznout ani k povrchnímu odsouzení islámu jako takového, ani k úpěnlivé obhajobě všech jedinců, kteří se hlásí k Alláhovi ve Švédsku. Chalífát správně naznačuje, že radikálnější formy islámu (respektive politický islám či islamismus) v současnosti bují zdaleka ne tak v tradičních islámských zemích, jako právě v těch nepůvodních, kde je zjevná snaha o asimilaci sociálně vyloučených migrantů do většinové společnosti, která má však k úspěchu daleko asi jako já k účasti na mistrovství světa v pojídání pizzy hawaii (ano, dívám se třeba na Švédsko, Francii nebo Německo). Pro takové jedince se specifickým postojem k životu představuje islamismus jisté východisko v nalezení sebe sama a obětování se v boji proti většinové společnosti, která se na ně v lepším případě dívá poněkud spatra, v horším případě proti nim nepokrytě vystupuje a pohrdá jimi. Tvůrci na příkladě většiny postav navíc krásně ukazují, že islamismus se paradoxně projevuje nikoli ve skutečně důkladném studiu Koránu a islámu jako takového, ale že islám zde tvoří pouze jakousi berličku, znásilněnou formu islámské věrouky, která se omezuje na citáty a hesla Koránu vytržené z kontextu a účelově je překrucuje tak, aby zdůvodněním násilí bylo to, že si to Bůh přeje. Přesně to se tvůrcům podařilo skvěle předat a za pomoci zdařilých hereckých výkonů vytvořili dílo, jehož tíživá atmosféra doléhá na diváka s každým dílem silněji a po každém díle zanechává výraznou katarzi. Silné 4*. (01.04.2022)