Chalífát

Bombová miniséria – doslovne. Miestami mi chýbal pohľad na neortodoxné jadro moslimov, ktoré islam netlačí do extrémov, ale rozumiem, že na to počas osem epziód nebol veľmi čas. V žiadnej časti neabsentovalo poriadne napätie a každú jednu som si mimoriadne užil. Ak si odmyslím nelogické správanie niektorých postáv, ktoré sa pomerne ľahko nechali sfanatizovať, nemám Kalifátu príliš čo vytknúť. (22.04.2020)

Jsou dvě ráno, dala jsem si to málem v jediném zátahu. Rozjíždělo se to pozvolna, první dva díly byly jen oťukávací a připravující si půdu, ale těch dalších šest mi nedovolilo se už jít ani najíst. Je to šílené. A šíleně dobré. Také mě to poprvé vedlo k znepokojivé úvaze ohledně chování muslimských mužů k ženám - vždy jsem jejich chování vůči nim považovala za nehorázné, jak se ale tady chovaly dcery (13 a 15 let), podporované matkou k nebohému otci (velkému sympaťákovi), bylo ovšem též odstrašující. Téměř noční můra. Místo toho, aby byly vděčné, že je na ně hodný, ignorovaly ho a chovaly se k němu jako k onuci. (08.05.2020)

Integrace bez legrace. Mrazivý ponor nejen do myslí slepou vírou postižených mimoňů, ale i hrubý náčrtek obecného pokrytectví moci, která nemusí být definována žádným božstvem, ale která se neštítí vlastně vůbec ničeho.  Podvádět, lhát, přetvařovat se, znásilňovat, vraždit, nedodržovat vlastní po ostatních vynucovaná pravidla, vše je povoleno a mantinelem je pouze to, do jaké míry je ta moc, kterou oplývám, neomezená strachem z následků.  V žádném případě však Chalífát (naštěstí) neukazuje černobílý svět, kde se zrno od plev dá oddělit jedním úderem cepu. Třeba postupná proměna pomýleného manžela syrské matky je toho jasnou a uvěřitelnou ukázkou.  Přesto se tu a bez omluv  (opět naštěstí) objevuje i čiročiré zlo v podobě mladého náhončího ISIS, jehož odpornost je až děsivá, leč stejně uvěřitelná.  Chálífát je prostě upřímným zpravodajem, kde se na první pohled střetávají vzájemně neslučitelné postoje a přístupy, ale hned na ten druhý pohled za tím vším možná (někteří) uvidíte člověka a třeba si i položíte otázku: Co to znamená?  A to je možná krůček na naší cestě k  (sebe)poznání, tím druhým  bude odpověď.   Pět zamyšlených. (28.01.2022)

Chvilku trvá, než se člověk v té mozaice různých postav zorientuje, ale poté začne atmosféra jaksepatří houstnout. Nejhorší je samozřejmě demagogické vymývání mozků mladých lidí, kterým se naslibují hory doly a když si oběti uvědomují, čemu se upsaly, je již přirozeně pozdě. Celé to směřuje k překvapivě schematickému "všechno dobře dopadlo", jenže... Celé je to nadmíru dobré, ale poslední epizoda to posouvá ještě o úroveň výše... 100% (26.10.2020)

(Reakce na komentář) Snorlax: No jo, ten katolicismus, to je svinstvo. Ale co ten evangelismus? Ten nechával čarodějnice na pokoji? A víš, že v USA je to úplně to nejhlavnější náboženství? (54 % oproti ubohým katolickým 24%)? No a třeba takový judaismus bych nakonec taky nepodceňoval. Svědectví Starého zákona mluví jasnou řečí o vyvražděných městech, genocidách a hlavách na kůlech. Jenže... Žádné z výše zmíněných náboženství už zločiny proti lidskosti oficiálně jaksi dávno nepraktikuje. Na rozdíl tedy od Islámského státu. A proto je tenhle seriál o tom, o čem je. Ne že by byl jinak nějak ohromující. Ale pořád je to v současné konkurenci lehký nadprůměr s únosným počtem epizod. (28.09.2021)