Chalífát

Na rozdíl od různých pomatenců (a že jich není málo) se mi tvůrci seriálu nesnažili tvrdit, že je pan terorista sympatický snědý chasník, jemuž jeho vztah k víře dovoluje, aby se vcítil do potřeb jiných lidí, jimž pak může nezištně pomáhat. Švédové mi tady naservírovali syrový a sluníčkářsky nezkreslený pohled na to, co čeká celou Evropu, pokud lidi nepřijdou k rozumu. Bylo to atmosférické, zábavné a ještě i poučné. Doufám, že tvůrci případnou islamistickou kritiku přežijí. (27.06.2020)

Nestává se často, že bych si u seriálu či filmu všiml jako jeho nejvýraznější prvek herectví/práci s herci. U mnoha scén jsem měl pocit, že se dívám na dokument, že někdo postavil kameru do místnosti, aby zaznamenal, co se tam stane. Možná tomu efektu napomáhá to, že neumím švédsky, a tak nedokážu posoudit nakolik uměle působí dialogy na rodilého mluvčího. Avšak ani při sebevětší dávce fantazie si nedovedu představit, že by se něco podobného dalo natočit se slovenskými či českými režiséry a jimi vedenými herci. Navíc se povedlo udělat to tak, že je to napínavé, a diváka zajímá, co se s postavami stane, nejsou mu, jak se to třeba mně osobně stává pořád častěji, lhostejné. Dá se tomu samozřejmě leccos vytknout, míra souher okolností a časových koincidencí je vskutku poměrné vysoká (je to přece severský thriller), ale všechno tohle se, domnívám se, dá odpustit. A jelikož tomu nedokážu nic vytknout ani z pohledu ideologie, dávám maximální možné hodnocení. Vynikající! (22.05.2020)

Integrační téma zpracované komplexně a na půdorysu “Homelandu pro Evropu”, jenž se nebojí porušovat žánrová pravidla, ostře kritizovat švédský systém a divákovi ze začátku věci interpretovat skrze omezenou perspektivu, ve které žijou i hlavní postavy (jako tomu bylo podobně třeba i v Sicariu). V závěru to pak zasadí definitivní ránu svou děsivou autenticitou. (05.04.2020)

Mrazivé! Mechanismus postupného vymývání mozku a verbování mladých muslimů a muslimek do služeb ISIS, tedy k džihádu, se povedlo popsat tvůrcům navýsost sugestivně. Málokterý televizní projekt je tak znepokojující, jako tenhle... Můj jediný divácký handicap byl, že jsem se v tomhle seriálu neměl s kým ztotožnit, vyjma snad syrského otce dvou mladých radikalizujících se dcer, panoptikum postav je tu nevídaně záporné (ve finále se sice ukáže, že vše bylo trochu jinak, to mi ale v průběhu sledování nepomáhalo)... Takhle komplexní seriál s touto tématikou tu s výjimkou izraelské Faudy ještě nebyl...ale Fauda navíc nabízí výše zmiňované - ztotožnění se s hlavním hrdinou/hrdiny... (11.04.2020)

Švédský nervy drásající počin, který nám přibližuje způsoby verbování mladých lidí do řad Islámského státu. Precizně znázorněný, mrazivý průběh radikalizace děvčat mnohdy i z rodin s kvalitním, milujícím zázemím či dobrým vzděláním, dále způsob života (no života je velmi silný výraz..) v syrské baště džihádistů, kde středověk nikoli „nekončí, středověk trvá“, nýbrž ke středověku se tamní kultura ještě ani nepřiblížila atd., atd. Seriál dává výrazný prostor postavám, které se narodily v Evropě, ale jelikož si neváží dobrého bydla a chleba o dvou kůrkách, který se peče všude, nadšeně se dekují bojovat za "svou svatou věc" přímo do báječného kotle v němž očekávají velké věci, však dostane se jim čehosi, co by se dalo přirovnat k masochistické mizérii. Nulová lidská práva v kombinaci s nulovou hygienou rovná se hotový ráj. No ale to vymytý mozek už nechápe, tak hurá sláva, já jsem nejvíc, vy bezvěrní psi, já vám všem ještě ukážu! Ta vestička by mi byla? Nic pro slabé žaludky. Z tohoto kulturně náboženského problému se těžko vymotáme. Způsob náboru vojáků vnímám jako společenskou rakovinu nejagresivnějšího ražení. Dá rozum, že každý fanatismus je špatný, navíc v kombinaci s lidskou tupostí, s absencí vnímání témat komplexně v souvislostech, ještě navrch zamícháno s ryzím terorismem? Budiž nám všem výsledkem hotové zvěrstvo, které těžko vymýtíme. Přestože mají plnou hubu alláha, s pokornou vírou nemá tenhle manipulativní, primitivní, zpátečnický, agresivní maras společného lautr nic. Ulovit pro takové účely patnáctileté, na celý svět nasrané, tvárné děcko musí být malina, čili máme o zábavu na dalších x set let postaráno. Naštěstí je toto téma natolik plodné, že se určitě můžeme třást i na dalších nemálo sérií tohoto excelentně vyvedeného dílka. Člověku se až žaludek obrátí, když si uvědomí, že mít dítě propadlé tvrdým drogám (což pokládám za neštěstí z největších) nebo spatřit své zradikalizované dítě nečekaně u snídaně v hidžábu s hubou plnou keců o svaté válce, znamená prakticky totéž. Ztratit ho navždy. (24.05.2020)