Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí... Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To, co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život… Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce "Směšné lásky". Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (114)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Začíná to jako roztomilá komedie o neodbytném "ctiteli", pokračuje jako absurdní drama a končí jako výstižný obraz dusivého komunistického režimu a jím pokřivených lidských charakterů. Hynek Bočan měl v té době pouhých sedmadvacet let, ale režíroval sebejistě, svěže a nápaditě. Hrátky s kamerovými úhly, prostředím a hudbou dávají filmu zvláštní, téměř mysteriózní atmosféru, ovšem přesto bytostně opravdovou. Excelelntní film, bohužel nadčasový. Takové uliční výbory a schůze zapálených kádrováků se schází dodnes. Tentokrát ne v hospodách, ale na twitteru. Několik jsem jich viděl, a nebyl to hezký pohled. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Aneb jak to může dopadnout, když se budete bát říkat pravdu..Právě dávali k umrtí Jana Kačera, ale nezdá se mi to úplně dokonalé. Stejnomennou povídku Milana Kundery jsem shodou okolností letos četl v souvislosti s maturitní četbou a zhltl jsem ji jedním dechem. Ve filmu se mi zdálo, že nejsou všechny ty stupňující se lži pana Klíma doplňující se stejně tak neunavným zápalem pana Zátuleckého zdaleka tak svižné. Vleče se to. Navíc Kundera dokáže na papíře literalním jazykem lépe vysvětlit Klímovu motivaci, protože čtení dopisu měl přeci jen spojené i se vzpomínkou na pěkný večer, kterou si nechtěl kazit.:o Přiznám se, že některé ,,filmové´´ přidané motivy (jako groteskní schovávání se v hospodě přes bedny s lahvemi nebo opakovaný prvek s obcházením cesty)  jsem asi  ani nepochopil. Zaujaly mě ale některé stylistické pasáže Nové vlny (striptýz před oknem, pohled do jakési šedesátkové tančírny s mládeží), opakující se záběry na špízující ulici a  oslavovaná scéna s uličního výboru. Je to málo? Diskuze bude až potom. ()

Reklama

Master19 

všechny recenze uživatele

Neprávem přehlížená hořká komedie o tom, co může zavinit založení jednoho nevýznamného lejstra. Ztotožnění s hlavním hrdinou (ač ho hraje Jan Kačer) je velmi snadné a po chvíli budete jméno "Zátorecký" docela nesnášet. Krom povedeného příběhu zaujmou i drobné role Radoslava Brzobohatého, Jana Libíčka, nebo Jiřího Menzela. ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

Ano..úplně absurdní totalita. Nepochopila jsem teda proč v tom filmu pořád chodili dokola po jedné cestičce absolutně nesmyslně..asi pro zdůraznění te absurdity. Pobavilo mě hlavně " Jak ta slečna vypadala?" , " No ona měla takovou hezkou hlavu".Milan Kundera psal nadčasově a perfektně takže tomu není skoro co vytknout. Ona srážka s blbcem bolí asi nejvíc. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Komorní psychologické drama s tehdy tak populárními prvky absurdního dramatu, které bylo v oblibě proto, že umožňovalo za pomoci metafory kritizovat poměry v totalitní společnosti. Film je součástí proslulé české vlny a stál na počátku uvolňování cenzury v českém filmu. Bezprostředně poté následovala řada podobných filmů, jako např. O slavnosti a hostech, které si braly na mušku postavení malého člověka ve společnosti svázané ideologií a mocenskými institucemi. Nikdo se nebude smát je snímek o lidské přizpůsobivosti, zbabělosti a vůbec o morálce. Vypovídá sice ledascos o socialistickém Československu poloviny 60. let, neblahém vlivu nejrůznějších domovních komisí, odborářských a komunistických schůzí, ale hlavní konflikt je nadčasový a s malými úpravami by mohl vzniknout i dnes. Jenže v současnosti se už takové filmy netočí. Nemají totiž patřičný komerční ohlas. Co horšího, srovnání tehdejší situace s dneškem zdaleka nevyznívá v náš prospěch. Vysokoškolský učitel v roce 1965 dá špatný lektorský posudek práci, kterou považuje za nepůvodní. Dnešní rozvinutý průmysl výroby vysokoškolských titulů na našich univerzitách, jehož pouhou špičkou ledovce jsou plzeňská práva, se může hrdinovým morálním dilematům vysmívat. Z recyklace starých materiálů těží nejen vysoké školství, ale stojí na něm do značné míry i publicistika... Po herecké stránce výborné, Jan Kačer předvádí, jako obvykle, maximální nasazení. Celkový dojem: 70 %. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (5)

  • Odborný režisérský dozor nad filmem držel Karel Kachyňa. V žádném ohledu však Hynku Bočanovi nemluvil do obsazení filmu. S jedinou výjimkou. Původně vybraného kandidáta nedoporučil a díky tomu si Hynek Bočan vybral do role Josefa Zátureckého Josefa Chvalinu. Herec byl nabídkou zaskočen, není divu, v té době měl už šestý rok distanc, a to do té míry, že první natáčecí den vůbec nebyl připraven a neuměl text. Když ho však ujistili, že Hynek Bočan si je svým výběrem jist, podal vynikající výkon. (helianto)
  • Hynek Bočan chtěl do hlavní role obsadit polského herce Zbigniewa Cybulského, dokonce jel za ním osobně do Krakowa. Herec na nabídku kývl teprve po druhém přečtení scénáře, kdy ho režisér přesvědčil o svém záměru, jak hlavní postavu filmu pojmout. Cybulski se nakonec natáčení z časových důvodů stejně nezúčastnil. Bočan tedy na kamerové zkoušky pozval Jana a Třísku a Jana Kačera, kterého si do role Karla Klímy poté vybral. (mchnk)
  • Kláru (Štěpánka Řeháková) představuje Klíma (Jan Kačer) v ději jednou jako Novotnou, podruhé jako Pokornou. Rovněž ve scéně z bytu jejího otce je diplom na jméno František Novotný, aby ho vzápětí Klíma oslovoval jako Pokorného a o jeho dceři mluvil jako o Pokorné. V předloze nemá Klára příjmení. (sator)

Reklama

Reklama