Palm Springs

Na Hromnice o den více aneb chci od filmu něco více. A film překvapivě překvapuje, jelikož v sobě zdařile kombinuje hned několik žánrových témat, takže v jednu chvílí baví svým ztřeštěným humorem, aby pak přehodil na vážnou linku a aby to ke konci uzavřel tou romantickou částí. Andy Samberg příjemně překvapil, jelikož ho ve filmovém světě, znám převážně z těch ztřeštěných komedii, ale tady ukázal, že má i nějaký ten herecký talent. Cristin Milioti tu v podstatě neznám a tohle je první film, který sem s ní viděl, nicméně svoji roli zvládla výborně. A pak je tu vynikající J. Jonah Jameson aka J.K. Simmons, který byl příjemným rozptýlením a jeho časová linka byla hodně zábavná. Co mně trochu mrzí, že se nedozvíme nic o postavě, kterou Samberg hraje, což působí trochu strašidelně, ale snad to nebyl sériový vrah nebo tak něco. Film sice nijak výrazně nevybočuje, ale je přesně tím čím je, pohodový film s jasným poselstvím. (01.09.2020)

Tenhle nápad bude vždycky aspoň trochu cool, herci jsou fajn (J. K. víc než to), má to pár hezky vyřešených scén... ale jinak už je to trochu mělký bazének. Chybí tomu svižnější tempo, punch, příjemně to plyne, ale vlastně to nikdy úplně nekopne. Hodně tomu svazují nohy proslovy a to, že když má film zabrat, spíš tak opatrně ukročí. Nakonec je to taková celkem solid absurdní romance, která ale v prostoru, kde už operovala spousta filmů, spíš tak rozpačitě pokukuje kolem sebe a hledá něco, co tu ještě nebylo. A nenachází. (13.08.2020)

Čekala jsem víc. Aby se to jen vzdáleně dalo připodobnit k Hromnicím, muselo by to být lépe obsazeno, lépe zahráno, lépe napsáno, určité pasáže fajn byly, však poskrovnu. Otravovala jsem se celou dobu, přitom skutečné peklo přišlo až při projekci následující hrůzy s názvem Ta druhá. Dvě slabé záležitosti, tato sice výrazně vkusnější, no ale já se ptám: kam se nám poděly všechny sympatické a pohledné bytosti? Teskním po mladinké Cameron Diaz, Meg Ryan, Andie McDowell, Heleně Bonham Carter a všech dalších bystrých, zábavných, fotogenických divách filmového plátna. (23.07.2020)

„Šukosmyčka časová, zábava jen jalová.“ Ustrnutí v čase je krušné, nemáte-li u sebe sviště Billa Murrayho či aspoň bobra Andie MacDowell. Vykulená Cristin Milioti mi byla jen chabou náhradou a jeliman Andy Samberg se svým koňským úsměvem přicválal snad z Prciček. Kdysi, v zimním Punxsutawney, jsem se smál, dojímal i přemýšlel, co bych v dané situaci dělal já. V Palm Springs už jen ušklíbal, nudil a ze zoufalství dynamitem otvíral KVANTOVÉ OKÉNKO: [][] Plné otázek. ∞ Co Friedrich Nietzsche? Dal by odpad! nebo 5 hvězd? ∞ Je Andy Siara opravdu jeho utajeným pravnukem? ∞ Má vůbec SMYSL to hodnotit? ∞ A otázka kruciální. Pokusnou kozu Sarah odpálila, v opakovaných svatebních dnech už koza nebyla. Ale při titulcích se uvězněný Roy potkal s Nylesem. WTF? [][] Btw, časosmyčky mají značný potenciál pro situační komiku, ale jen pokud má scenárista aspoň ždibec fantazie a zdravého sviště či sysla pro humor. (12.08.2023)

Pohodová letní oddechovka, které nejde ani zdaleka tak za hranu absurdity, jak by se mi líbilo. Trio Samberg, Milioti a Simmons je však skvělé a Palm Spings tak udrží celkem bez problémů nad průměrem. Nejvíc mě ale zklamal konec, který není zdaleka tak dobře vypointovaný, jak by mohl (on vlastně jen tak vyšumí do ztracena). Jako komedie povedené, ale nemůžu se ubránit pocitu, že po těch skvělých ohlasech jsem trochu zklamaný... (14.08.2020)