Kočičky

To je ten novy svět podle Netflixu? Děkuji nechci. Netflix je jen nástroj liberální agendy neomarxismu, který pouze dopředu a propagačně ukazuje, jak bude od roku 2024 vypadat i samotná tvorba Holyúdu. Rozbíjení starého světa je v plném proudu a Brave New World pod institucí v světového zionismu je na dohled. (11.09.2020)

Děj filmu je situovaný do Francie, tedy do prostředí, jaké tady nemáme a ani mít nechceme, totiž do prostředí s už nadkritickou koncentrací muslimů. Jako odpůrce migrace a s ní spojené islamizace Evropy jsem se v minulosti opětovně zamýšlel nad jedním dilematem, které mi znovu připomněl tento film. Islamizaci ČR si nepřeji, ale žije tady zatraceně málo černošek, což omezuje sexuální obzory českých mužů. Řešení spočívající v importu pečlivě vybrané nemuslimské černé populace mi onehdy nabídnul jeden můj sen. Jeho děj se odehrává na Slovensku, což je asi způsobeno tím, že mám ke Slovensku vřelý vztah. - - - Sen o Zvolenu (v noci z 30. listopadu na 1. prosince 2020) - - -     Nakladatelství Sol Noctis slaví deset let od svého založení a jeho majitel Ivan Š. uspořádal při této příležitosti oslavu ve Zvolenu. Také jsem byl pozván coby bývalý přispěvatel do časopisu Eosphoros. Akce se koná v salónku v jedné restauraci. Za českou stranu přijel ještě Frater Eirixion, slovenská strana je zastoupena mnohem početněji. Koukám, že všichni ti slovenští Fráteři, co psali do Eosphoru, skutečně existují. A já jsem měl za to, že to jsou pouze různé pseudonymy Ivana Š. Bavím se o tom s Milanem M., který se tomu také diví.      Říkám Ivanovi, že by konečně mohl začít vydávat normálně vysázené knihy, protože ty zkurvené mrňavé fonty, co používá, se špatně čtou. Ivan o tom však nechce ani slyšet: „To dřív Anka otěhotní, než bych já změnil sazbu.“      Anka se nabídne, že by druhý den provedla české hosty Zvolenem. Předně bychom mohli zajít na mši. Ptám se proč, když ona ani nikdo z nás nejsme křesťané. Anka na to, že uvidíme něco, co jsme ještě neviděli.      Jdeme na mši. Přede dveřmi kostela stojí katolický kněz a vítá příchozí. U druhé strany dveří stojí polonahá černoška oděná v nějakých cingrlátkách a na hlavě má něco, co bych označil za vúdúistickou korunu. Anka vysvětluje, že je to biskupská mitra zkombinovaná s africkými prvky, a podá nám k celé věci následující výklad.      Slovensko nakonec přece jenom přijalo nějaké africké migranty. Úřady však dbaly na to, aby to nebyli muslimové, neboť nestály o kulturní obohacení islámským terorismem. Výsledkem bylo to, že na Slovensko přišla skupina kněžek kultu vodun a čarodějů džu-džu. Ti nejdřív navázali kontakt s bratislavskou skupinou praktikující kult santería a posléze tak vznikla jedna náboženská společnost, která následně fúzovala s částí katolické církve a k níž se záhy připojili někteří evangelíci a dokonce i pravoslavní. Tato církev je dnes nejaktivnější a nejrychleji rostoucí církví na Slovensku. Černá slečna, na kterou právě zírám, je na Slovensku velmi populární. Má pravidelný pořad v televizi, kde jednou týdně tančí, zpívá a vykládá teologii. Za dobu svého pobytu už obrátila na víru mnoho Slováků. No a dnes přijela do Zvolenu. To budeme čubrnět, až to ta holka v kostele rozbalí. (21.11.2022)

Člověku z toho není příjemně. Cuties jsou na mainstream cynicky přímé - a to je, proboha, dobře. Fathia Youssouf Abdillahi je v roli (roli?) jedenáctileté Amy úžasná. Snímek uvěřitelně, citlivě, nijak bulvárně a bez alibisticky konformizujících příkras (viz komentář kiddo) vyobrazuje chaos překotného období v dospívání dívky, jehož součástí je nutnost nově začít vnímat vlastní sexualitu a tělo. Z jedné strany je uvažování Amy o sobě samé (de)formované praxí konzervativnnějšího (?) islámu, tradicemi rodné země a navázanou dynamikou dění v rodině, na straně druhé "svobodomyslností" kultury nového domova, spolužačkami a spolužáky, a pro dítě příliš snadno dostupnými produkty populární kultury pro dospělé; konkrétně těmi, které jsou často prostoupeny vedle té svobodomyslností také toxickou a degradující estetizací, objektivizací a sexualizací ženského těla. Cuties ale zvládají otevirat více vrstev (viz komentář niethustry), za to díky. A kritika filmu se smrskla na konspirační žvatlání a čistý alibismus puritánského volání po slušnosti - LOL, miluju tenhle Szájer style. (04.12.2020)

Zajímavý příběh a kontrast dvou prostředí, ale mohlo to být odvyprávěno i svižněji a lépe. Některé odbočky jsem asi úplně nepochopil, ale rozhodně se tu nejedná o nic brutálně šokujícího, nebo kontroverzního. Film prostě jen ukazuje nepříjemnou a zvrácenou realitu. Sice docela dobře, ale jinak je příliš jednoduchý, nekonají se tu žádné velké objevy. 55% (22.09.2020)

Kolem tohoto filmu byla vyvolána naprosto zbytečná panika. Zkuste se někdy podívat na TikTok některých dvanáctiletých slečen a najdete tam to samé, co je zobrazeno tady (no možná ještě horší věci...). Tenhle film pouze zobrazuje smutnou realitu dnešních dětí. Ty odpady rozhodně nejsou na místě, film je vydařený a naprosto realistický (a to po všech stránkách příběhu). (05.10.2020)