Americká elegie

Sociální drama, které nesoudí ani nepoučuje, spíš jen ukazuje. Docela drsné, velmi dobře zahrané, zručně zrežírované. Co mi však nejde do hlavy, je důvod, proč má tohle být vysvětlením postojů Trumpovy voličské základny. Hlavní hrdina se dostane mimo svoji sociální bublinu, vystuduje a dostane příležitost u vcelku intelektuálně vypadající právnické společnosti. Zatímco jeho matka na drogách – opravdu si o ní myslí, že by jí pomohl drsnější kapitalismus? Či se domnívá, že za Trumpa či jemu podobného politika by měla jeho matka dostupnější léčbu a preventivní ochranné programy? Předloha a tedy i film má prý být vysvětlením, proč volba Trumpa byla pro určitou vrstvu americké společnosti něčím, jakoby hodili cihlu do okna. No, já to z  filmu nevyčetla. Naštvanost – ano, špatné poměry – jistě, nedostatek peněz – rozhodně. Ale demokraté opravdu nemohou za to, že babička hlavního hrdiny otěhotněla ve 13 s opilcem a pak už se to s rodinou vezlo. SHRNUTÍ: Špatná rozhodnutí a postoje mohou rodinu pronásledovat po generace. (25.08.2021)

"Hillbilly Elegy" akosi vnútorne neviem oceniť natoľko, aby som mu pridal viac bodov, než je vidno. Na jednu stranu by som chcel, no súčasne si uvedomujem, že jediné čo reálne film pre mňa posúva vpred sú herecké výkony. Tie sú vskutku na špičkovej úrovni. Amy Adams je perfektná, Glenn Close rovnako a myslím si, že aj ostatní hrdinovia dokážu do toho niečo pridať. No problémy s filmom sú pre mňa hlavne 2. V prvom rade je ťažké si nájsť postavu, s ktorou by ste boli schopní reálne sympatizovať. Možno by sme čiastočne mohli s našim hlavným hrdinom, no potom si uvedomíme, že po mame očividne zdedil rovnaký temperament. Istým spôsobom obdivujem postavu Glenn Close, no nemôžem povedať, že by sama nemala určité temné chvíľky a to hlavne keď uvidíme trošku hlbšie do toho, aké bolo v skutočnosti jej manželstvo a ako sa k svojmu manželovi správala. A hoci je to len jedna scénka, tak pre mňa by to bolo úprimne traumatizujúce. Rovnako však prináša asi aj najzaujímavejší element filmu a tým je vzťah medzi našim rozprávačom a jeho babkou. A ako mu vysvetľuje ľudské vlastnosti na podobe dobrého a zlého terminátora. A postupom je vidno, že J.D. ich má vnútri oboch. A má to svoj význam. No môj druhý problém s filmom je, že jeho príbeh je nám podávaný vysoko rozkúskovaný. A je ťažké sa miestami do neho nejako hlbšie ponoriť, lebo to celé pôsobí ako scénky. Nemajú reálne nejaký významnejší smer a hoci sa z nich niečo dá vyčítať, nefungujú tak, ako by som chcel aby fungovali. Sú viac zahrané kvalitne, než by nejako posúvali dej alebo nejakým spôsobom na seba nadväzovali. Sú to proste len scénky. Dobré zahraté scénky, ale aj tak len scénky. Myslím si, že niekde tu drieme silnejší príbeh, ktorý som však nedostal tak ako som chcel. Keby sme tu nemali Glenn Close, asi by som išiel s hodnotením ešte o niečo nižšie. Reálne som po dopozeraní mal pocit, že som proste videl film. Nič viac. To bol celý výsledný dojem. Videl som film. Vezmite si z toho čo chcete. Hodnotenie: C+ (13.12.2020)

Velmi působivá a zároveň velmi živoucí sonda do života americké white trash rodiny. Tohle Ron Howard opravdu umí - vtáhnout diváka do děje a odvyprávět pravdivý  příběh filmařsky poutavým způsobem, který vnímavého diváka nemůže nechat chladným - tím jak filmově dokonale hází příslovečné vidle do růžových přeludů amerického snu. Po zhlédnutí filmu celkem chápu onu (politicky motivovanou) podrážděnost kritiky zpoza velké louže, včetně hodnocení magazínu The Atlantic, který dokonce snímek označil za nejhorší film roku. Inu, pravda odjakživa popuzuje a onen americký způsob života "American way of life" začíná dostávat čím dál větší trhliny - viz podobně kritické snímky "Za každou cenu"(2012), "Fighter", "Za každou cenu" (2016),  či "Florida projekt". Skvělé herecké výkony podávají zejména Amy Adams a Glenn Close - kdyby jejich role nebyly vůči systému tak nemilosrdně kritické, oskarové pocty by je jistě neminuly. (02.02.2022)

Vanceova vzpomínková kniha ani její adaptace nejsou a nemohou být sociologickou studií, přesto spolu s podobně nepochopeným Out of the Furnace dokáží rozpálit dlouho korodující ocelové srdce Ameriky ve výhni do běla a říci k (nejen) americké beznadějně patové situaci město vs. venkov, opiátové krizi, vraždící ročně víc lidí než střelné zbraně a auta dohromady, nebo Trumpovu zdánlivě nepochopitelnému pět let starému triumfu víc, než je na první letmý pohled patrné. Nelze jim zazlívat, že popisují chorobu letmým, roztříštěným a subjektivním líčením příznaků, místo aby odhalovaly příčinu a stanovily diagnózu. To už tak laikové dělají, je na lékařích, aby to uměli rozšifrovat a léčit, a ti zde selhali ve velkém stylu. Bez ohledu na politické ovzduší a právě panující trendy jsou chudí vždy přijatelným cílem. Jako kynolog k tomu mohu říci jediné. Nedovolíte-li psovi vrčet, můžete se jednoho krásného dne dočkat, že se do vás zahryzne bez varování. Jako divák říkám, že jedna vyčerpaná vlaštovka jaro nedělá, ale v sychravém bezčasí po beznadějně dlouhé zimě potěší, ne že ne. P.S. K vytýkanému nedostatku sympatických postav dodávám jen tolik, že hodně lidí si plete empatii se sympatií. (05.01.2021)

Ve finále je to klasická človečinka se srdíčkem, ale těch sraček (podle skutečných událostí) co si ten klučina musel prožít. To stojí za vidění. Amy Adams si polohu zfetované maminy vychutnává a většinu pamětihodných scén si krade ona. Glen Close jako bábinka (co zapálila ožralého manžela!) si pak krade scény zbylé. Ron Howard ve Vidlácké elegii rozdává svoje osvědčené karty s jistotou protřelého karbaníka a zručně vypráví příběh hrdiny střední třídy. Nominaci na plešouna má jistou. Soundtrack se taky povedl, zase jednou výborný minimalistický Zimmer. (25.11.2020)