Sissi

Komentář vložím k prvnímu dílu této trilogie. První a druhý díl sou potěšením jak pro oko co se týče krásné horské přírody tak i kvůli krásné Romy. Nechci zatracovat díl třetí ale přišel mi o krapet nudnější. I pro mě jako pro chlapa se jedná překvapivě o dechberoucí serii. Dlouho mi tenhle skvost unikal ale teď už mám dušu v péří :-)) (30.10.2014)

Pohádka o tom, jak mladičká Sissi potkala budoucího císaře France Josefa II. a stala se císařovnou. Je to sice strašně kýčovité, ale nádherné. Překrásná červená knihovna, nádherná příroda, skvostné rakouské památky. A především ta cesta na řece podél honosných hradů a kostelů, to je nádhera. Svatba jakbysmet. Vídeň a Schonbrunn, to už nemá ani cenu komentovat. [3628. hodnocení, 109. komentář, 68%] (29.06.2021)

Klíčová spolupráce Romy Schneiderové a Ernsta Marischky začala už jejím třetím filmem Mládí královny Viktorie a bezprostředně pokračovala Německými rytíři. Vrcholila trilogií o Sissi, která se mohla dočkat minimálně ještě čtvrtého dílu, kdyby Romy v mezičase nepracovala i na jiných projektech a nebouřily se v ní hormony dospívání. Mezi prvním a druhým dílem Sissi byla věrná alespoň svému novému párování s Karlheinz Böhmem ve filmu Kitty a velký svět. Mezi druhým a třetím dílem ovšem natočila dva filmy s Horst Buchholzem Robinson nesmí zemřít a Miláček z Paříže, které předznamenaly zlom v její kariéře a především útěk do Francie a po té ještě dál. Po třetí Sissi následovala poslední filmová setkání s vlastní matkou Romy Schneider v Poloněžné, druhá spolupráce s Lilli Palmerovou (po svém druhém filmu Ohňostroj) v remaku Děvčat v uniformách, kde vytvořila novou polohu svého herectví, jež zopakovala v dalším remaku, tentokráte v Kristýně. A po té se setkala s Alainem Delonem a zahodila svá první léta u filmu jenom proto, aby se ještě vrátila splnit staré závazky a vytvořila ještě naposledy dva romantické kostýmní velkofilmy Krásná lhářka a Káťa. Tyto nevadily, protože se jmenovaly jinak, než Sissi IV a Sissi V. Tato bilance její kariéry je tu záměrně, aby trochu osvětlila migrační zmatky kariéry Schneiderové a zároveň rozpolcenost vnímání celého fenoménu filmové Sissi, která se v očích jedněch stala příkladem toho, co musela herečka odvrhnout, aby vytvořila mimo své dvě vlasti konečně něco dobrého - a v očích druhých vrchol její kariéry, který nedokázala zvládnout a stavět na něm. Je paradoxem, že málokomu vadí její přirozený vývoj v 50. letech, kdy v 18 filmech vytvořila celou škálu dospívajících hrdinek, adekvátních svému věku, ale hodně lidí vidí jen kontrastní Sissi a některé filmy až z 60. - 80. let. Co si s tím počít? Já radím jediné, jít po zpětné lince režisérově, aby se člověk tolik nedivil tomu, proč právě jeho Sissi vzbudila takový humbuk. Tento scénárista, režisér, producent a autor hudebních textů, si během své bohaté kariéry takřka 70 let osvojil vlastní styl. Během Druhé světové války začal pravidelně své scénáře režírovat a konečně začátkem 50. let si přišel na své, když mohl filmy také ovlivňovat vlastní produkcí. Vytvořil dokonalý velkolepý svět s nádechem pohádky pro dospělé, výbornými jiskrnými dialogy a často ironickými zvraty v ději. Byl to on, kdo se nebál zužitkovat nový pár matky a dcery Schneiderových a byl to také on, kdo pozitivně ovlivnil novou identifikaci poválečného Rakouska a jeho hledání jistoty ve Starých zlatých časech. A i když mu dala Romy košem, zůstalo mu ještě dost věrných, aby se vrcholem jeho kariéry stal příběh o Franzi Schubertovi Das Dreimäderlhaus. Sissi tedy není jen pozlátkový film, ale stejně jako bonbón v celofánu potřebuje nejdříve rozbalit a teprve po tom si ho užít. "On!" "Kdo? Aha, to jsem zase já." (06.02.2009)

Díky tomu, že se považuju za docela dobrého znalce dynastie Habsburků (a to hlavně z 19. století), tak si dovolím tvrdit, že 1. část filmu o bavorské princezně Alžbětě (nebo jak je familierně nazývána Sissi), se ve velké míře zakládá na skutečnosti. Jen je zde přehnaná Alžbětina láska k Františku Josefovi, zpočátku ho sice ráda měla - to ano, ale ne tak přehnaně jak je tomu ve filmu. Ostatní se mi zdálo po historické stránce velmi věrohodné. A film má beze sporu i jiné kvality, např. kostýmy jsou úžasné, na r. 1955 je výborná i kamera a některé herecké výkony jsou také výborné (hlavně Romy Schneider a Uta Franz). (03.09.2007)

Průměrný rakouský režisér stvořil podprůměrnou limonádu operetního střihu pro paní a dívky. Nemohla to zachránit ani krásná Romy či velká výprava. Většina herců působí až ochotnicky. Z velkým sebezapřením jsem shlédl dva díly tohoto kýče a už nikdy více. Nechápu, že má Česká veřejnoprávní televize touhu předkládat tenhle příšerný spektákl divákům. Patří to tak na Novu, od které to ČT převzala, neboť na konci filmu nás Nova lživě informuje (jak je u ní zvykem), že prý tohle dílo vyrobila. Kde jsou ty časy, kdy se pravdivě uvádělo: české znění vyrobila ... (28.07.2019)