Režie:
Jan SchmidtKamera:
František UldrichHudba:
Ivan HlasHrají:
Lenka Jelínková, Pavel Řezníček, Jaromír Dulava, Jiří Langmajer, Karel Dobrý, Blanka Bohdanová, Jiří Menzel, Zdeněk Dušek, Lenka Termerová, Ota Jirák (více)Obsahy(1)
„Vítr si nechal tichej smích, barevní ptáci ve větvích, co to má společnýho s láskou…“ Kdo by si nevzpomněl na nádherný titulní song – Verunčinu píseň lásky – z kouzelné pohádky Jak si zasloužit princeznu, kterou natočil podle předlohy „Šternberk“ Boženy Němcové režisér J. Schmidt... Teď už si ale pojďme vyprávět o třech synech rybářových, zrozených z obřích vajec. Ten nejmladší, Miroslav (P. Řezníček), má i nejlaskavější a nejsoucitnější srdce. To on si vybere toho nejubožejšího koníčka, on zachrání život sokolu, rybě, a nakonec i samotnému králi (J. Dulava, kterého uvidíme ve filmu v dvojroli také jako černokněžníka). A je to právě Miroslav, kdo má přivést králi ztracenou nevěstu – princeznu Verunku (L. Jelínková). Bude ale potřebovat mnoho sil a hodně lásky, než si své štěstí zaslouží… (Česká televize)
(více)Recenze (142)
Pohádka o třech bratrech, kteří se vyklubali z obřích vajec, jež přinesla voda. Jenom jeden z nich však má dobré srdce a je to on, kdo se vydá osvobodit princeznu z moci černokněžníka... V pohádce mi vadilo několik věcí : 1) proč hraje jeden herec (zde nevýrazný Jaromír Dulava) dvě odlišné role? 2) bylo nutné, přes množství krásných českých zámků (i těch na vodě), hledat nějaký francouzský, na mořském ostrově, na což se nabalují další hloupé a nelogické drobnosti (kde se vzala kouzelná sladkovodní ryba v moři či jak se chasník přes moře dostal). Jasně, je to pohádka a v nich není nutné řešit drobné nedostatky v logice, ale pokud tyto kroky nepřinášejí nějakou speciální nadstavbu, která by celé dílo zásadně posunula na vyšší úroveň, je to zbytečné a špatné. 45%. ()
Pohádka na motivy klasické předlohy Boženy Němcové " Šternberk " mě oslnila pouze tím, že se natáčela v nádherných exteriérech v Ploskovicích, u Koněprus, na Křivoklátu a také ve Francii poblíž kláštera Mont Saint Michel. Jinak pusto a prázdno.. herecké výkony byly navíc místy zoufalé. Škoda, že se nepodařilo dotáhnout, jinak celkem pečlivý scénář ke zdárnému konci. ()
Snaha nevyšla a vznikla tak opět povrchní a herecky toporná slátanina. Princezna vypadá spíše jako modelka, dejme tomu. Ústřední píseń, která mnohé tolik nadchla, nepatří, bohužel, do pohádky, ale do muzikálu. Příběh doprovázející kytarová country-hudba také zrovna pohádkovou atmosféru nevyvolává. Další nepovedený pokus o klasickou pohádku v době počátku totálního rozkladu a úpadku naší kinematografie. ()
Jsem rád, že je také nějaká princezna Verunka, ale jinak se bohužel jedná o pohádku, která je taková podivná. Je trochu bez nápadu, a i když se to snaží trochu ozvláštnit, nějak se nedostane nic, co byste očekávali. Hlavní krasavec a hrdina není nijak skvělý, na princeznu se příběh moc nesoustředí. Škoda, je docela hezká. Dulava ve dvojroli to nezachrání. Rozpaky, to je to, co ve vás po téhle pohádce zůstane. Některé věci by měl člověk vidět jako dítě, já jsem se bohužel k téhle pohádce nikdy dřív nedostal, aby mě mohla případně ovlivnit. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (8)
- Při scéně, kdy ukazují pevnost, kde je princezna držena černokněžníkem, si lze v rohu všimnout, že před pevností vlají vlajky, konkrétně řecká a švýcarská. (korinek)
- Jaromír Dulava si ve filmu zahrál dvojroli. Ztvárnil krále a čaroděje. (Janek2002)
- Pavel Řezníček se v úvodu pohádky představí jako Jaroslav. Během filmu se ovšem jméno jeho postavy změní na Miroslav. (Nine)
Česká pohádka Jak si zasloužit princeznu z roku 1994 se objevila na televizní obrazovce, zrovna když jsem na chalupě odpočíval po obědě a jelikož se mi fakt nechtělo přepnout na jiný program, nechal jsem ji běžet. Doufal jsem, že mne pohádka natočená podle knihy Boženy Němcové něčím zaujme, což se stalo tak nějak napůl. Vše začalo hostinou na hradě, kterou pořádal král (Oldřich Vlach) jako oslavu nadcházející svatby své dcery Verunky (Lenka Jelínková) s mladým králem (Jaromír Dulava). V tom se v sále objevil čaroděj (opět Jaromír Dulava), který ji chtěl pojmout také za ženu a když pochopitelně se svou žádostí neuspěl, unesl ji. Zůstal po ní je zlatý střevíček. Vzápětí jsme se přenesli na břeh řeky, kde rybář (Zdeněk Dušek) zachránil ze sítě orla, který mu pak splnil přání. Tím bylo mít syna, neboť se svou manželkou (Lenka Termerová) neměli děti. Kouzelný dravec přání splnil, když po řece připlavaly tři vejce, z nichž se brzy vylíhly tři bratři - Nejchytřejší (Jiří Langmajer), Nejsilnější (Karel Dobrý) a Miroslav (Pavel Řezníček). Prvním dvěma se moc pracovat nechtělo, pouze Miroslav chtěl u rodičů zůstat, nicméně netrvalo dlouho a všichni opustili domov. Cestou zachránili z propasti mladého krále a Miroslav navíc ještě pomohl rybě a sokolovi, což se mu později hodilo. Vděčný král mladíky totiž pozval na zámek, kde je ustanovil prvními dvořany, přičemž Miroslav se stal tím nejhlavnějším, což se jeho bratrům nelíbilo a osnovali plán, jak se ho zbavit. Když mladý král projevil lítost nad marným hledáním Verunky, nabídl se naivní Miroslav, že ji najde. Bratři doufali, že se mu to nepodaří, ale mýlili se. Miroslav totiž splnil úkoly čaroděje i s pomocí ryby a sokola a ten mu Verunku vydal. Jenže láska je mocná čarodějka a Verunka se do svého zachránce zamilovala, což po návratu na zámek oznámili králi. Ten četně uznal svou porážku, ne tak ale bratři a zámecká chůva (Blanka Bohdanová), která namíchala pro krále nápoj lásky. Z poháru se měla napít Verunka, aby na Miroslava zapomněla a zamilovala se do krále. Mezitím bratři shodili Miroslava do strže a ten v ní zemřel. Když se Verunce podařilo milovaného najít, byl už mrtvý a tak poprosila čaroděje, aby ho oživil, za což mu slíbila návrat k němu a lásku. Čaroděj tak učinil, neboť uvěřil v sílu lásky, ale Verunku si sebou nevzal. Mladí lidé se vydali na zámek, kde se zatím král omylem napil z poháru a usnul před obrazem dvorního malíře (Jiří Menzel). Po cestě na zámek mladý pár přepadli zlotřilí bratři, které za trest kouzelný orel proměnil v sochy a tak se mohl Miroslav s Verunkou vrátit na šlechtické sídlo. Poté se král probudil a záhadně zmoudřel, jelikož pochopil, že se choval sobecky. K mému překvapení se najednou mladý pár objevil u rybářské chaloupky a byl konec. Nepochopil jsem, proč spolu neodjeli vše dořešit na zámek mladého krále, nebo na ten Verunčin. Ve filmu režiséra Jana Schmidta bylo však více nelogických věcí a nejvíce mi vadilo, že mi připomínal obyčejné televizní pohádkové inscenace. Potěšily mne alespoň záběry z volné přírody a zámku (Ploskovice), ale ani tak tvůrci nevyužili všech možností, jež námět nabízel. Do své dvojrole Jaromíra Dulavy jako čaroděje a mladého krále se podle mého názoru tento herec vůbec nehodil, navíc jsem nikdy neměl rád Pavla Řezníčka, takže ani kladná role Miroslava nepomohla v lepším hodnocení, které jsem pohádce udělil. Suma sumárum, film Jak si zasloužit princeznu ode mne získal dvě zasloužené hvězdičky **. () (méně) (více)