Konec srpna v hotelu Ozon

Postapokalyptický svět využívající dokonalých exteriérů vyrabovaných Sudet. A v něm tlupa divoženek. Holky jsou štíhlé, špinavé, neobyčejně obratné, bezcitné a nebezpečné. Zvířata už zase mají hodnotu jen podle množství vykonané práce, schopnosti měnit se na potravu, nebo stát se střeleckým terčem. A slovo ekologie bylo dávno zapomenuto. Naturalismus v jednoduchém příběhu i hereckých výkonech, krutost a beznaděj s hodně malým světýlkem na konci tunelu. 85%. (18.04.2009)

Z dnešního pohledu bohužel dosti vyčpělé a průhledné drama o skupince žen, v konfrontaci s prvním mužem jejich života, na samém sklonku naší civilizace. Putování neutěšenou krajinou, naturalisticky zobrazené mordy zvířat a přespříliš exaltované herecké výkony. To vše zabalené do relativně krátké stopáže. Logické chyby jsou maskovány způsobem vyprávění (zabití krávy – konzumace ryb) a technické hrubky chvílemi bijí do očí (zvuk silného větru v naprosto klidné krajině). Výsledkem pak je přílišné tlačení na pilu, spojené s poselstvím o tom, jak by se torzo lidského rodu chovalo v posledních okamžicích své existence. Škoda toho přílišného apelu a velké snahy o uvědomění si nelidského prvku v nás samotných. (26.11.2005)

V tom správném rozpoložení, taková SF depka, že vám bude připadati Alien 3, jako rozjuchná poudačka báby futéř. Syrový snímek, který zná u nás (natožpak ve světě) takové množství lidí, že se sám někdy divím, že jsem ho před lety sehnal. Nevhodné pro všechny, kdo si stále naivně myslí,že to s lidstvem/lidmi dopadne nějak extra zvláště dobře. Zde sice není přesně řečeno, co se stalo, ale je velmi pravděpodobné, že jde o svět po atomové katastrofě. P.Juráček byl prostě génius.viz jeho další věci. Vysoce naturalistické (i na naše poměry) dílko s použitím prakticky nulových spešl efektů. Za to s max.účinkem. (14.04.2019)

Kolik bylo v Česku natočeno postapokalyptických filmů? Myslím, že i pouhé prsty na rukou mi na tento počet budou stačit... a Jan Schmidt dokazuje, jaká to je velká škoda. Jeho pohled na svět po atomové katastrofě nevysvětluje, co se stalo, proč a kdo za to může, jen ukazuje důsledky světa, který má k civilizaci hodně daleko. Atmosféra je skvěle budována na zničeném světě, v kterém nezůstalo nic, co by připomínalo zašlou slávu světových civilizací, kteří svou touhou zničili sami sebe a minimum dialogů diváka nechává slyšet to kruté a nekonečné ticho nebo jen vítr. Dopad jednání je však zničující nejen z hlediska radiace a všeho okolo, ale také budoucích obyvatel světa, kteří se stali (nebo jimi vždycky byli?) zvířaty. Minimalistické, kruté a střízlivé zároveň. K tomu ještě správně odhadnutá délka, která nezačne nudit a všechno, co chtěl autor říci odvypráví. (05.05.2009)

Je fajn občas vidieť, že aj v našej kinematografii sa nájdu diela, ktoré sa jej vehementne vymykajú. Je škoda, že v tak nízkorozpočtovom háve a podľa tak jednoduchého scenára. Film zrejme reaguje na studenú vojnu a jej možné následky, aby sa potom primárne zaoberal otázkou našej obnaženej zvieracej prirodzenosti. Film pre všetky feministky a súčasné maneaterky, ktoré si myslia, že sa bez mužov nezaobídu. Takže Koniec je neplánovane nadčasový. (12.10.2012)