Na veliké řece

No takhle, ono si to asi čtyři kousky tak úplně zase nezaslouží, ale... mám hrozně rád Štorchovy knížky (přesněji řečeno, měl jsem, jako malý), a taky filmů z tohohle období se moc netočí (teda, moc... netočí se žádný). Příběh je tu nekomplikovanej, jako byl ostatně život tehdy. Přijdeš, dáš krávu, dostaneš ženu, tu ti unesou, tak si pro ni jdeš, ne? Odbočka s divousem taky dobrá. Nejlepší scéna je ke konci, jak tam celý kmen skáče kolem stromu a do toho jedou bubny Liškovo techno. Jediný, co mě trochu zarazilo, je, že jak Bartoškova tvář, tak těla pravěkých žen jsou hladce oholena. Ale nakonec, možné to je (pazourky na to měli a třeba Egypťani se taky holili). (08.10.2019)

Jako předpubertální čtenářka jsem milovala Štorcha (a taky Augustu a Flose a všechny klukovské knížky o dobrodružstvích) a když přišla puberta, na Veliké řece pádloval mladý a krásný Jiří Bartoška.... Podobně jako filmy o Vinetouovi - tohle by si měl člověk nechat jako mlhavou vzpomínku a ne vidět znovu po letech nezaujatýma očima! (04.05.2008)

Příběh z dob, kdy byla žena na oslovení "krávo" ještě velice hrdá, neboť to znamenalo, že nemá hodnotu pouhopouhého berana či dvou ovcí. Ovšem když se Havranům narodí Veveřice, musí milovník bizarností zalovit hluboko v ohradě, pokud ji chce získat, protože v tomto případě ani ta jedna kráva nestačí. Jinak já jsem byl s příběhem i zpracováním spokojený, dokonce ani Liška coby tvůrce hudebního doprovodu nevadil, protože se krotil a u svých trýznivých skladeb výrazně ubral volume, takže si člověk nebyl jistý, jestli se ty tiché zvuky opravdu linou z televizoru nebo sousedi pět pater pode mnou připravují řízky. I Bartoška zahrál svou roli věrohodně, i když pravda, při přípravě na tenhle film měl věnovat čas a úsilí spíše chození do posilovny než depilování hrudi. Noo a závěr taky potěšil, žádný hepijend se nekonal, neboť Bartoška odolal dívce s velice lákavým jménem "Šťastná chvíle", nasedl do svého keňu a odfrčel do dáli. Palec nahoru! (15.03.2015)

Z vnitročeského pohledu - pro objektivnější názor by patrně byl užitečnější pohled z vnějšku - je štorchovská trilogie výborná. Výčitky nebo nepochopení romantického rázu, určité zastaralosti obrážejí úroveň doby, ve které tyto popularizační prózy vznikaly, i jejich dominantní zaměření na mládež. (Skutečnou kvalitu Štorchova díla odhalí teprve důkladné srovnání s dobovou dobrodružnou a věceckopopulární literaturou vesměs rodokapsové úrovně). Zdánlivě snadné zfilmování právě takovýchto literárních předloh je ve skutečnosti obtížným oříškem. Postavy Sokola a Havranpírka jsou vytvořeny výstižně a ve všech ohledech odpovídají standardům žánru. Tyto filmy kulturního dědictví oživující jinak mrtvé archeologické prameny jsou živé i dnes. A přes veškeré pokroky vědy zřejmě - mluvit mohu jen za svou generaci, pro kterou byly v jejích dětských letech zjevením - živé zůstávají stále i pro ty, kterým byly určeny. Ty mladé a ještě mladší. (17.09.2007)

A zase: "Mně se to nelíbilo, protože příběh byl moc jednoduchej." Jasně, tak příště budem v pravěku řešit záhadu zastřelenýho klenotníka v zamčeným pokoji, ne? "Dobové kostýmy neodpovídají realitě." Jasně, protože tehdá v pravěku, jak si pamatujou všichni, kdo onehdy žili, byly všechny kmeny na stejném stupni vývoje. A nemohlo se stát, že by náhodou nějaký obchodník, co cestuje po světě, mohl mít bronzové předměty, zatímco u Havranpírků ještě svištěj na kameni. ... V podstatě jediný, co mi u těchhle tří filmů chybí, je drsnější sexuálno. V momentě, kdy si Sokol odvádí zajatou Veveřici k vodopádu, nebojím se, že by si ji tam před zraky všech přihlížejících "neohnul". Čili: podřezaný prase ukázat můžem, ale že by přišla na přetřas nějaká koza, to věru ne. Nu, tyhle naučné filmy pro mládež, že? (25.08.2014)