Na veliké řece

Příběh z dob, kdy byla žena na oslovení "krávo" ještě velice hrdá, neboť to znamenalo, že nemá hodnotu pouhopouhého berana či dvou ovcí. Ovšem když se Havranům narodí Veveřice, musí milovník bizarností zalovit hluboko v ohradě, pokud ji chce získat, protože v tomto případě ani ta jedna kráva nestačí. Jinak já jsem byl s příběhem i zpracováním spokojený, dokonce ani Liška coby tvůrce hudebního doprovodu nevadil, protože se krotil a u svých trýznivých skladeb výrazně ubral volume, takže si člověk nebyl jistý, jestli se ty tiché zvuky opravdu linou z televizoru nebo sousedi pět pater pode mnou připravují řízky. I Bartoška zahrál svou roli věrohodně, i když pravda, při přípravě na tenhle film měl věnovat čas a úsilí spíše chození do posilovny než depilování hrudi. Noo a závěr taky potěšil, žádný hepijend se nekonal, neboť Bartoška odolal dívce s velice lákavým jménem "Šťastná chvíle", nasedl do svého keňu a odfrčel do dáli. Palec nahoru! (15.03.2015)

Hned jsem si vzpomněl na Cestu do pravěku, která se taky odehrávala na loďce a jenom tak mimochodem, byla ve všem o dvě třídy lepší. Dobrodružnější, zábavnější, nápaditější, akčnější, lépe zahraná, režírovaná a i přes 22 let rozdílu vypadala lépe. Talent neokecáš. Jan Schmidt zdaleka není Karel Zeman a druhý díl je slabý, i v porovnání se zbytkem trilogie. Scénář je ještě víc prostoduchý a úplně předvídatelný. Film tak pokulhává i v dobrodružné složce. V té vzdělávací ani nekulhá, ale jen se lopotně belhá o berlích. Stačí se podívat na herce. Masky jsou bezpochyby fiasko, stejně tak kostýmy. Ti co se zálibně dívali na pečlivě depilovanou Raquel Welch pobíhající v kožešinových bikinách mezi dinousary, ví o čem mluvím. Casting je taky kapitola sama o sobě. Jak může takový lovec jako Sokol stát o vyzáblou Veveřici, je mi záhadou. Marie Sýkorová je bezpochyby krásná, ale pořádný chlap z pravěku by radši bral babu typu věstonická venuše. Skutečnost, že ve třetím díle skončil s Gábinou Osvaldovou, ovšem ještě v její štíhlé podobě, je jen slabou náplastí. (07.04.2014)

Bartoška se vysmál lidské pověrčivosti a "zažehl světlo rozumu", budiž. Že se tak zákonitě musí stát, stejně jako identita "Vládce údolí" je však jasné každému, kdo kdy slyšel nějaký příběh. K čekanému konci se navíc film proplétá estetikou pionýrského tábora hrajícího si na pravěk (jak jsem zmínil v komentáři k prvnímu dílu) a vlastně má i podobnou dramatickou výstavbu jako táborová bojovka. Účastníky by to asi bavilo, ale radovat se z vypárvění pak mohou jen sami mezi sebou. Přiřazení pozbytí lásky za účelem nalezení nové je možná jak ze života, ale určitě ne jak z umění. (29.09.2009)

Zatímco první díl Osada havranů měla jakous takous snahu o pravěk, vizuál druhého dílu připomíná pravěk asi  toliko jako večerníček O človíčkovi, nebo filmy o pionýrských táborech. Děj ještě celkem ujde, ovšem zpracování šlo výrazně dolů. Pravěcí lidé tu místy připomínají série o Kanibalech... Jediným kladem dílu je záhadný netvor z údolí rybářů, pamatuju si, že jako malej harant jsem byl podělanej strachy, když se netvor blížil k Osfaldovce.  Hudba Zdendy Lišků bejvá povětšinou geniální, takže zdejší syntezátorový hnus, k pravěku se naprosto nehodící, jsem naprosto nepochopil a neskutečně mě to iritovalo. Velké mínus je malý prostor pro náčelníka Havrana... (11.11.2021)

Příšerné. Příběh to valně nemá, hlavní hrdinové chodí sem a tam, přičemž to, co se musí stát, je jasné od počátku. Hudební kulisa od Zdeňka Lišky ve mně vzbudila panický pocit, že se mi porouchala automatická pračka (klávesy model JZD Slušovice, very sexy). Herecké výkony – běs. Typový výběr – děs. To si pan režisér Schmidt myslí, že by postavičky jako vystřižené ze seriálu My všichni Dachau povinní obstály v době bronzové? Na Spartakiádě možná... Štorchovy knihy mě v konkurenci "Májovek" skutečně obloukem minuly, ale přesto jsem v téhle "prehistorické" trilogii našel pár slušných momentů, ale ani jeden není v tomhle dílu. Všechno působí příšerně vyumělkovaně a násilně... to se vážně nepovedlo. (28.12.2004)