Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dva stateční lovci bojují s neviditelným vládcem údolí. Další příběh z pravěku na motivy knihy Eduarda Štorcha... V doprovodu Havranpírka (L. Hradílek) se vydává statečný lovec Sokol (J. Bartoška) na dalekou cestu za svou nevěstou, krásnou Veveřicí (M. Sýkorová), jež dala v lásce přednost jinému. Na své pouti se oba muži dostanou do osady Rybářů, kterou ohrožuje záhadný nepřirozený tvor. Statečností a chytrostí přemohou domnělou příšeru, pod jejíž kožešinou se skrýval Divous, kdysi nejlepší lovec Havranů, který byl pro krádež obilí vypovězen z rodu. Vděčný pohled půvabné dívky jménem Šťastná Chvíle (G. Osvaldová) provází Sokola a Havranpírka na cestě k domovu… (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Tohle není Boj o oheň, nýbrž čistá sedmdesátá léta. Projekt zjevně provázely didaktické ambice - na scéně, architektuře a některých artefaktech, jimiž se kamera na úkor tempa vyprávění fetišisticky věnuje, je znát práce lidí, kteří stran historické věrohodnosti nebyli úplně mimo. S ohledem na diváckou přívětivost byly ale věrohodnosti stanoveny jasné, relativně úzké hranice: Sokolí oko Jiřího Bartošky je vyvoněný, zjemnělý a oholený metrosexuál s dobovým paťourem. Pralidé defilují v rákosí s kožených modelech od Teodora Pištěka, k popukání je sledovat něco jako Balet československé televize (v čele s Ljubou Skořepovou) křepčit okolo totemu. Nemenší haluz představuje soundtrack Zdeňka Lišky, který zní zajímavě, ale do autenticity se trefuje asi jako do androše Bičem Božím. Tímto oslím můstkem se dostávám ke hluboké ideologické stopě. Hlavní hrdina je nejen šlechetný, uvědomělý materialista, ale i vůbec daleko před mytickým myšlením své doby. Muselo dojít i na očerňování prehistorické buržoazie; ideologové nedbali, že měla v době bronzové kladnou historickou úlohu před sebou. Bizár. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Hned jsem si vzpomněl na Cestu do pravěku, která se taky odehrávala na loďce a jenom tak mimochodem, byla ve všem o dvě třídy lepší. Dobrodružnější, zábavnější, nápaditější, akčnější, lépe zahraná, režírovaná a i přes 22 let rozdílu vypadala lépe. Talent neokecáš. Jan Schmidt zdaleka není Karel Zeman a druhý díl je slabý, i v porovnání se zbytkem trilogie. Scénář je ještě víc prostoduchý a úplně předvídatelný. Film tak pokulhává i v dobrodružné složce. V té vzdělávací ani nekulhá, ale jen se lopotně belhá o berlích. Stačí se podívat na herce. Masky jsou bezpochyby fiasko, stejně tak kostýmy. Ti co se zálibně dívali na pečlivě depilovanou Raquel Welch pobíhající v kožešinových bikinách mezi dinousary, ví o čem mluvím. Casting je taky kapitola sama o sobě. Jak může takový lovec jako Sokol stát o vyzáblou Veveřici, je mi záhadou. Marie Sýkorová je bezpochyby krásná, ale pořádný chlap z pravěku by radši bral babu typu věstonická venuše. Skutečnost, že ve třetím díle skončil s Gábinou Osvaldovou, ovšem ještě v její štíhlé podobě, je jen slabou náplastí. ()

Reklama

Finskej 

všechny recenze uživatele

K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-) ()

Lupes 

všechny recenze uživatele

Celé trilogii je po právu vyčítána absence syrovosti, uhlazenost a kostýmní či dobové nepřesnosti. V tehdejší době padlo vše za oběť cílové skupince nezletilé mládeže a Bartoškova holá hruď skutečně vzbuzuje rozpaky. Ale dále už jsou jasná pozitiva. Výborná Liškova muzika navozuje tíseň a brání sentimentu, ve druhém dílu trilogie např. skvěle podtrhuje zahánění smrti a dodává mystický význam. Schmidt byl nadějný režisér, kterému Normalizace ubrala svobodnému rozletu, v pojetí detailů podtrhuje jeho práci i velezkušený Macák. V neposlední řadě je dobrá i dějová linka, které notně ublížilo rozdělení na tři díly. Dohromady působí konzistentně a trilogie by se měla promítat po sobě, nebo sestříhat do jednoho celovečerního díla. Souhlasím s tím, že poslední část je pak nejlepší, navzdory neuchopené příležitosti reálného zobrazení pravěké "bitvy" odhaluje syrovost i jiným způsobem. Je to mrazivý chlad v mezilidských vztazích, rodová nevraživost, kmenová nepřátelství, lidská tvrdost. Inu, homo homini lupus. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O fous lepší zachycení jakési PŘEDPOKLÁDANÉ dobové atmosféry nežli v předchozím snímku "Osada Havranů" (1977) ... i dějová linie je o něco málo přitažlivější, neb se hraje s láskou a o lásku. Krom toho je přítomno i neznámé, nevstřícně naladěné, leč nadprůměrně inteligentní "zvíře" prý obřích rozměrů - patrně briskně uhodnete, oč (nebo spíš o KOHO) tady běží, ale to není na závadu, neboť účel je splněn. Nicméně - jak se sejde větší skupinka místních individuí a začne se nějak projevovat, je to k uzoufání ... sakriš, moji (a vaši) předci přece nemohli být retardovaní !!! Slabší 3* ()

Galerie (4)

Zajímavosti (8)

  • Při sjíždění peřejí zastupovali Bartošku a Hradílka dabléři. Peřeje jsou u Špindlerova mlýna. (M.B)
  • Hlavné dekorácie osady pravekých ľudí s chatrčami, urobené z pliev a hliny sa miestnym obyvateľom zapáčili natoľko, že si ich chceli ponechať ako atrakciu pre turistov. (Raccoon.city)
  • Film podle námětu Eduarda Štorcha získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Linzi roku 1979 prcní cenu dětské poroty. (M.B)

Reklama

Reklama