Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Už keď som videl prvý krát tento film ako malý chalan, zhruba vo veku osem rokov, bolo mi na ňom niečo čudné, podivné. Bolo to síce dobrodružné, ale niečo sa mi na tom nepozdávalo. Teraz už presne viem čo. No to, že to s pravekom nemá absolutne nič spoločné. Je to totálne nevierohodné. Režisér Jan Schmidt natočil úplny nonsens, naivný nezmysel. Len z čistej nostalgie tomu dávam dve hviezdičky. A ešte asi aj preto lebo vždy keď niekde vidím Jiřího Bartošku, tak si spomeniem na to ako sa strapnil v tejto hlúposti. ** ()

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Je pravda, že pokud se na tuhle minisérii podíváte bezprostředně po shlédnutí Annaudova Boje o oheň, kde je pravěk vylíčen opravdu syrově a pračlověci jsou umatlané, špinavé, chlupaté rozcuchané divoké opice bez zábran a téměř bez morálky, přijde vám Osada havranů jako večerníček pro děti (což byl ostatně asi i záměr tvůrců). Bartoška s vyžehlenými vlasy a vypulírovaným čisťounkým tělem je tu evidentně hlavně pro pobavení dámského publika, takže fakt, že tu nemá moc co hrát bych asi pominul. Nutno naopak vyzdvihnout zřejmě životní roli Bohumila Vávry, který mi tu v jeho roli náčelníka Havrana lehce připomněl Kemrova Kozlíka z Markéty Lazarové.  Byť jsou tyto dva elementy pochopitelně nesrovnatelné. Samozřejmě Divous Viléma Bessera působí taky velmi autenticky a už kvůli těmto dvěma mi přijde škoda, že série jako celek dopadla tak slabě. Byť přiznávám, minimálně první díl, na mě v dětství působil docela silně. Ale holt, dnešní standarty už máme trochu jinde... ()

Reklama

geklon 

všechny recenze uživatele

no to je rychta....atmosféra nechutně mrazivá z bezvýchodnosti situací........to se musí vidět.....navíc hudba v některých momentech předhání svojí dobu......náznaky psytroniku s nádechem tekna..........dost epileptické. Předloha knihy dílo trochu oklešťuje a nutnost zachovat koncept a příběh přeci jenom kompozici podivna trošku narušuje, navíc dialogy bych uplně odstranil a Jirka Bartoška tu pusobí dost nevěrohodně...takový fešáci v době lovců mamutů???to asi ne ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. ()

Romario 

všechny recenze uživatele

4 hvězdy jsou za film,pátou přidávám trochu z nostalgie a hlavně za další skvělý soundtrack Zdeňka Lišky-taková industriální hudba, která se objeví v některých pasážích filmu, je vzhledem k datu vzniku filmu naprosto neuvěřitelná.Jen je škoda, že filmová hudba Zdeňka Lišky nevychází na cd, většina jeho tvorby by si to zasloužila. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (13)

  • Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)
  • Režisér požadoval stopäťdesiat havranov. Tri týždne ich lovili barrandovskí rekvizitári na Slovensku. Ján Schmidt očakával, že sa pred kamerou vznesie impozantný kŕdeľ, vznieslo sa však iba šesť vrán. (Raccoon.city)
  • Točilo se na Hoříně pod Mělnickým hradem u soutoku, v Lednici u minaretu a na Prachaticku. (M.B)

Reklama

Reklama