Režie:
Jan SchmidtScénář:
Milan PavlíkKamera:
Jiří MacákHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek, Marie Sýkorová, Bohumil Vávra, Vilém Besser, Ivan Luťanský, Bořivoj Navrátil, Václav Hladík, Václav Stýblo, Jan Prokeš (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Eduard Štorch, reformátorský pedagog a amatérský archeolog, je autorem mnoha beletristický knih pro mládež a já je hltal jedním dechem. Jan Schmidt volně zpracoval historický román, který poutavým způsobem popisuje život v Čechách v období doby kamenné. Ano, tak má vypadat popularizace vědních oborů, jejich rozšiřování do podvědomí dětí a mládeže a následné zaujetí pro věc. Adaptace je upravena, obroušena a zjemněna a vzorce chování postav se přibližují modernímu pojetí života. Přesto je výmluvnější a skutečnější, než mnohé realističtější filmy ze stejného, či podobného období. Dramatická linka je nadřazena divokosti a zuřivosti a kultivovaně a názorně zasvěcuje do reálií, tradic a zvyků doby. Lidé byli pevně spjati s přírodou, kterou sice částečně dokázali regulovat, ale přežití záviselo na citlivě harmonickém soužití. Ostrakizovaný jedinec měl malou šanci na zachování vlastního života. Je zdůrazňovaná důležitost celistvosti a spolupráce komunity k obživě a prosperitě. Na způsobech lovení, prvotního zemědělství a směnného obchodu je vybudována první část trilogie. Hlavní postavou příběhu je nalezenec Havranpírko (dobrý Ludvík Hradilek, jako malý Václav Tvaroh) v životní etapě dospívání. Jeho úpěnlivá snaha o plnohodnotné přijetí do společenství je silným hnacím motorem. Začíná život chlemtat v manifestačním dokazování vlastní mužnosti, zodpovědnosti a užitečnosti. Důležitou postavou je zásadový a dobrosrdečný lovec sousedního rodu Sokol (dobrý Jiří Bartoška), Havranpírkův zasvěcovatel do tajemství přírody a života. Hlavní ženskou postavou je dcera náčelníka rodu Havranů Veveřice (velmi zajímavá Marie Sýkorová), atraktivní atribut pro budoucí společenskou prosperitu. Z dalších rolí: obětavý a pragmatický kmenový náčelník Havran (dobrý Bohumil Vávra), statečný, divoký a úskočný havraní lovec Divous (pozoruhodný Vilém Besser), chytrý a připravený kupec Ger (dobrý Bořivoj Navrátil), jeho svědomitý a zakoukaný synek Kam (zajímavý Ivan Luťanský), Havranpírkův pěstoun Kňučák (Václav Stýblo), či trojlístek nebezpečných zlodějů (příjemní Petr Herrmann, Petr Jákl st. a Jaroslav Tomsa). Je to především vzdělávací film a kromě této atraktivní formy zaujme i svým silným příběhem s dramatickou i romantickou linkou. ()
Nikdy som nebol fundom normalizacnej trilogie Osada Havranu - Na Velike Rece - Volani Rodu. Vsetky tri diely vznikli roku 1977, asi aj preto. Cela trilogia sa odohrava vo filmovom praveku, a nema divakovi dohromady co ponuknut. Detsky svet a detske vnimanie reality dospeleho divaka nudi a nic mu neponukne. To za prve. Za druhe, pre mna pravou predstavitelkou detskeho sveta v ceskoslovenskej kinematografii je pani Plivova - Simkova. Za tretie : myslim, ze aj v telke to za normalizacie preslo bez vacsieho zaujmu. 5 % ()
Dobrodružný film inspirující se podle mě nejlepší knihou Eduarda Štorcha (přeci jen v Lovcích mamutů se již Štorch několikrát opakoval) dopadl v porovnání s knižní předlohou velice špatně. Sice je to film určený mládeži, ale tohle je až moc dětinské. Ty děcka tu knihu znají, tak vědí, jak to bylo se zloději dobytka a Veveřice a především se zrádcem rodu. Tak proč to tajit ve filmu. Sice ti zloději byli zabiti z dálky do zad vystřelenými šípy, ale to je bohužel málo. Stejně jako celá tahle filmová adaptace, která je opravdu oproti knižní předloze hodně slabá. [2574. hodnocení, 67. komentář, 63%] ()
Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. ()
Tenhle film spolu s dvěma dalšími díly nemá v české kinematografii obdoby - ale na to bych kašlala, kdyby se mi tolik nelíbil z jiných důvodů. Předně Sokol i Havranpírko jsou prostě borci a pravděpodobně to byli i mí první sex-idolové nebo jak se tomu nadává, takovým těm hercům, jak je mladé dívky oddaně a tajně milují. Je docela možné, že v předkusu a vystouplých lícních kostích Ludvíka Hradilka pramení můj patologický obdiv k právě této části mužského těla.Taky mě hypnoticky fascinuje hudební doprovod a celkově zvuková afektovanost filmu. Dál se mi líbí atmosféra a celkové ponoření se do mrtvého světa z "druhého břehu". Naivita a efekt oživlých exponátů mi ani příliš nevadí. Když ukážou píšťalku a řeknou, že je dvě stě tisíc let stará, tak je prostě dvě stě tisíc let stará a už jen to samo stojí za zamyšlení. Napadá mě heslo, co jsem si přečetla nad vraty jaroměřického hřbitova: "Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy." ♥♥♥ ()
Galerie (5)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Šebík
Zajímavosti (13)
- Všechny tři díly trilogie (Na veliké řece a Volání rodu) se točily najednou po celý rok. (M.B)
- Dialógy sa pri postsynchrónoch ešte menili, slová sa pridávali, niekde naopak odstraňovali, vety získavali iný rytmus. (Raccoon.city)
- Vesnice byly stavěny technikou té doby, bez jediného hřebíku. Dekorace se stavěly po konzultacích s odborníky z Národního muzea. (M.B)
Reklama