Osada Havranů

V závěrečný titulcích se jako jeden z odborných poradcu objeví jeden z popředních českých archeologů a autor knih o archeologii, Karel Sklenář. Což v zkratce hovoří vše. Kromě faktu, že se jedná o film mého dětství, dokážu dnes s odstupem ohodnotit přesnost a autenticitu filmu. Konec doby kamenné a začátek zemědělství je uvěřitelný v kostýmech, životním prostředí, stylu života. Nevidím zásadní chybu. Téměř 70%. Nedostatky se dají nalézt jedině v příběhu samotném, na druhou stranu se toto dá omluvit dobou, ve které film vznikal, možnostmi a cíly tehdejší kinematografie. ★ Zajímavosti: V rozhovorech o filmu (viz. DVD) je zmíněno, že problém s filmem neměli ani tak archeologové, jako spíš učitelé, kteří si představovali dobu kamennou zřejmě trochu jinak :). ★ Film byl od začátku zamýšlen jako třídílný, dokonce se uvažovalo o dílech čtyřech. Všechny tři díly se točily najednou. ★ Natáčení trvalo rok, protože zachycovalo různá roční období. ★ V době kamenné u nás nebyl rozšířen jehličnatý les, proto se filmovalo v lese lužním, což znamenalo v létě komáry. Jiří Bartoška uvádí, že byl přivezen repelent z Rakouska, na který si však komáři zvykli během jedné vteřiny. ■ Po osmi letech zvedám hodnocení na 4. Celková nálada si to zaslouží. (07.02.2010)

Nikdy som nebol fundom normalizacnej trilogie Osada Havranu - Na Velike Rece - Volani Rodu. Vsetky tri diely vznikli roku 1977, asi aj preto. Cela trilogia sa odohrava vo filmovom praveku, a nema divakovi dohromady co ponuknut. Detsky svet a detske vnimanie reality dospeleho divaka nudi a nic mu neponukne. To za prve. Za druhe, pre mna pravou predstavitelkou detskeho sveta v ceskoslovenskej kinematografii je pani Plivova - Simkova. Za tretie : myslim, ze aj v telke to za normalizacie preslo bez vacsieho zaujmu. 5 % (19.08.2014)

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. (04.11.2015)

Už keď som videl prvý krát tento film ako malý chalan, zhruba vo veku osem rokov, bolo mi na ňom niečo čudné, podivné. Bolo to síce dobrodružné, ale niečo sa mi na tom nepozdávalo. Teraz už presne viem čo. No to, že to s pravekom nemá absolutne nič spoločné. Je to totálne nevierohodné. Režisér Jan Schmidt natočil úplny nonsens, naivný nezmysel. Len z čistej nostalgie tomu dávam dve hviezdičky. A ešte asi aj preto lebo vždy keď niekde vidím Jiřího Bartošku, tak si spomeniem na to ako sa strapnil v tejto hlúposti. ** (21.11.2017)

Dobrodružný příběh, volně se inspirující románem Eduarda Štorcha. Schmidtova režie je poměrně nezajímavá a nelze se zbavit dojmu, že mohli tvůrci, vzhledem ke krutosti a divokosti doby, ve které se film odehrává, aspoň trochu přitlačit na syrovosti a vizuální působivosti výpravy a celkového pojetí. Což bohužel nebylo možné ani zamýšlené, protože tato štorchovská filmová trilogie (Osada havranů, Na veliké řece, Volání rodu) byla od začátku zaměřena na nejmladšího diváka. Ale aspoň pokus, trochu přiblížit tehdejší dávnou dobu, se cení. O to více, že vznikl v době, kdy se točily samé normalizační sračky a filmy plné veselých pionýrů. A také nutno podotknout, kolik filmů, odehrávajících se v době kamenné, u nás vzniklo? Takové by se daly spočítat na prstech jedné ruky dělníka, 40 let pracujícího na pile....Jako malý kluk sem tenhle film hrozně žral, i dnes se na něj rád podívám a i z nostalgie tu jednu* klidně přihodím. (27.12.2004)