Superšéf 24 hodin do pekla a zpět

Tři hvězdy, ale tak tak. Nebejt Zdeňka, tak to bude někde kolem nuly. Superšéf, ať si šéf říká co chce, je taková mnohem mnohem slabší verze Ano,šefa! Tu jsem ale miloval natolik, že jsem i za toho bídného Superšéfa relativně rád. Zatím jsem alespoň všechny díly dal. Jak to bude dál těžko říct, ale vracet se k nim, tak jako k některým dílům Ano, šefa!, skoro s jistotou nebudu. Není totiž důvod. Během tak krátkého časového úseku, v kterém je Zdeněk v kontaktu se svými momentálními "učni", se totiž nemá šanci odvíjet žádný příběh. Není možné jít do hloubky. Poznat nové "postavy", nahlédnout do nového kraje, poodkrýt nějaký nový společenský nebo jiný problém a tak dále. Důvodů ke sledování Ano, šéfa! bylo zkrátka, krom kuchařiny, dost. Jenže Superšéf připomíná spíš stupidní akční seriál. Výbuch, honička, přestřelka, jeb jeb jeb a konec. Jen s tím rozdílem, že Pohlreich jede každý díl podle stejného pořadí. No a o tom, že ty přepadovky v převleku a oficiálně utajená špionáž v podniku působí krajně nevěrohodně, ani nemluvě. (22.02.2020)

O dvě třídy horší Ano, šéfe. Koukat se na to dá, zabaví to a hláškující Pohlreich je pořád super, ale ten nový formát se mi nelíbí ani v originální verzi. Ze všech pořadů Gordona Ramseyho, na který si mohla Prima koupit licenci, si vybrala asi ten nejslabší. Nelíbí se mi ta komedie "Šéf přijde v převleku a nikdo nic netuší", když například ve druhém dílu Superšéfa bylo vidět, že personál má na sobě mikrofony, zatímco Pohlreich přichází v přestrojení za dělníka. Při ochutnávání navíc Zdeňka natáčí normální štáb, to není přes žádnou skrytou kameru, takže i hostům kolem musí zákonitě dojít, o co jde. V originální verzi toho Gordona alespoň umějí lépe namaskovat, tady by Pohlreicha v přestrojení poznal i Stevie Wonder. Otázkou také je, zda jsou záběry ze skrytých kamer v kuchyni a na place skutečné, nebo zda jde o sehrané scénky a la Policie v akci (snad jen ta špína v kuchyních bude autentická). Tahle nahraná komedie mi zkrátka vadí. Také mi přijde, že tento pořad nemá žádnou váhu. Za jeden den prostě nejde změnit restauraci ani mentalitu lidí, co v ní dělají. Je to jen jedna velká Potěmkinova vesnice. U Ano, šéfe byl vidět určitý posun (či neposun), ať už během jednotlivých dní, co tam Zdeněk byl, nebo pak při návratu. Tady nic takového není. Po měsíci pošlou majitelé Primě video natočené mobilem, že mají hodně hostů a že jim to šlape. Jenže to o ničem nevypovídá.... Koukat na Superšéfa budu, je to samozřejmě lepší než Ano, šéfová, ale taková bomba, jako bylo starý dobrý Ano, šéfe, to zkrátka není. (15.02.2020)

Nebudu hodnotit to, že Zdéňa vaří všechny své pořady z menu Gordona Ramsayho, protože to už víme zhruba 11 let, kdy začala televize dávat Ano, šéfe! Budu hodnotit pořad po dvou dílech, které jsou zatím venku. A ano, po prvním pořadu je to vodový vývar. Jak už tu bylo několikrát zmiňováno, trošku mi nesedí ta hra na "inkognito" vzhledem k přítomným kamerám a stejně tak někteří nedokáží dosti předstírat ten "wow" moment překvapení, kdy se Zdéňa "ukáže na place". Hlavně ta snaha hrát si na americkou šou mi trošku křivilo hubu. Je to zhruba takový pocit jako, když si chcete dát hamburger a dostanete sekanou v housce z Globusu. Každopádně dám u mě pořadu ještě šanci. (17.02.2020)

Zdenda tehdy prohlásil, že je unavený a ztratil chuť dál kafrat hospodským do života. Bral jsem to, dávalo to logiku. Jeho kývnutí na podobný formát, který je hlavně rychlejší, už tolik ne. Roky měnil zaběhnuté pořádky a oblibu ve smaženém sýru i mdlé obloze, byl u toho trefný, ultravtipný, svěží, zrál jako víno. A právem se stal největším tahákem pořadu, který měnil, pulzoval, zlepšoval čtyři dny v kuse plus se vrátil, aby zjistil, co se (ne)povedlo. Všechno jde nyní stranou a přichází daleko dynamičtější pojetí, u kterého superšéf s partou profíků změní lokál i zavedené zvyky a pohledy na věc, aniž by se majitelé a personál zase tak úplně snažili. Buch, bác, rychlokurz a hned tu máme reakce nadšených hostů á la „jídlo je exkluzivní, prostředí úchvatné, personál ochotný“. Samoúčelné, umělé, bez napětí a tempa. Takový Pohlreich v prášku. PS: Musím uznat, že s druhým a třetím dílem se můj dojem trochu spravil (takže jsme někde mezi dvěma a třemi hvězdami). (13.02.2020)

Dnes už poměrně mimo mísu, jak o život hláškující Zdeněk, jakkoli ustupující ze světel slávy, to má rád očividně horké, ovšem tohle už sám neutáhne.. V souvislostech současných problémů covidkrize, alias Konec číšníků v Čechách, poměrně smutná podívaná, v níž sice zazní několik úderných pravd, zároveň se však ukazuje, že Prima už nestíhá.. (06.12.2020)