Farářův konec

Pokiaľ by mal niekto napríklad vďaka Každý den odvahu pocit, že Schorm točil iba ťažko pozerateľný nedivácky art, tak ho môže Farárov koniec vyviesť z omylu. Formanovsky novovlnovo ladený film "ze vsi" s rázovitými postavičkami a preslovmi, ktoré mali potenciál zľudovieť, lenže sa tak z nejakého dôvodu nestalo. Farárov koniec je totiž aj tým umeleckým filmom, plným obrazových metafor a tie inteligentné preslovy predsa len nemajú u divákov takú váhu, ako vtipné hlášky. Film je okrem iného aj o miere pokrytectva, ktoré je v našich dvoch malých krajinkách natoľko úsídlené, že sa o ňom dajú točiť filmy donekonečna. Záleží potom na tom, kto sa tejto témy chytí a ukáže ju tak inteligentne, ako práve Schorm. Farárov koniec by nemusel byť braný iba ako underground českej novej vlny, ale ako evergreen minimálne verejnoprávnych televízií. Keď už kvôli ničomu inému, tak aspoň kvôli Brejchovej nohám :). (26.10.2013)

Postava Vlastimila Brodského ke všemu přišla jako slepá k houslím, až z toho jednou nevybruslila. Měl tenhle film vůbec nějaký scénář? Mně se zdálo, že všichni jenom improvizují a že kamera to jen tak snímala a pak z toho vzniklo něco kompaktního. Úvodní melodie byla krásná, pomalu až taková povznášející. To byla ale krásná ukázka našeho venkova. (07.12.2016)

Film by se dal brát jako poměrně zdařilá crazy komedie. Jenže film má v sobě i něco víc než pouhou taškařici. Těch narážek a zesměšnění je tu přespříliš. Vlastimil Brodský jako dobrosrdečný kostelník a farář diletant v jedné osobě; Jan Libíček jako na oko dobrotiví, jinak však ctižádostivý a nepřející učitel-nekňuba. "Souboj" těchto dvou mužů zasazen do vesnice kde neřest jen kvete. Kdo dokáže změnit povahy lidí? Kněží či světská moc? Co je pro svět důležité pokrok či porozumění? A je chybou dělat něco, na co nemám, když to přeci jen myslím dobře? Dokáže vyvést nás na světlo nový Mesiáš? (08.05.2009)

Výborný film na motivy stejnojmenné knihy Škvoreckého, kterou jsem měl tu čest číst a byla skvělá. Film je sice o chloupek slabší, ale když se dívám na Vlastíka Brodského, tak knižní farář jako by mu z oka vypadl. Ta role mu zkrátka sedla a moc se mi to díky němu líbilo. Docela jednoduchý příběh o jednom snu, který se prý kdesi dokonce skutečně odehrál v podobné verzi, se tu tedy stává slušným filmovým dílem, které pobaví. 90% (09.03.2011)

„Ale dyť hřeším jenom jednou. Od rána do večera.“ Půvabná satira, u které se člověk docela dost zasměje, ale přijde samozřejmě i na vážné chvíle, a to hlavně směrem ke konci (přestože ve vzduchu je cítit lehké dusno v podobě přítomnosti tajné policie už od začátku filmu). Divák fandí falešnému faráři, doufá, že nebude prozrazen a zároveň si užívá jeho mini-souboje s přísně ateistickým kantorem, stejně jako jeho denní utrpení v podobě vědomé svatokrádeže. Mě osobně nejvíce pobavila pasáž, ve které hlavní hrdina obírá babičku při Oku o pětníky a později hromadu cenností. Štval mě akorát celý ten jarmark, který zbytečně zdržoval od toho důležitého a pak postava Majky, která byla opravdu na zaškrcení. Líbil se mi naopak konec, i když smutný. Celkově hodnotím silnými 4*. „Ale já vám řeknu jedno. Ta stříkačka je tu proto, aby kdyby někoho napadlo nějaký požár založit, aby ho varovala. Lidé se mají mít rádi! A jeho počínání by bylo marné. U nás už nikdy žádný požár nebude! Záštitou toho je nám na věčné časy tato krásná naše stříkačka.“ – „Hoří, hoří!“ (23.08.2013)