Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.
Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (84)

Slav_Jaro 

všechny recenze uživatele

Rozpolcenost, neschopnost sebedefinice, hrdost spolu s prodejností poslední děvky pro všechno. Co ty chceš vůbec?! Netuší, cítí zradu, občas snad lítost nad nevyužitou příležitostí, přesto chce dál slepě věřit. Rád by změnil život ale neví jak. Vlastní bezmoc ho trhá na kusy. Umocněno na přímém protikladu bezstarostného Abrháma. Skvělá Brejchová, Scheinpflugová, Brodský. Vidíš je? Tyhle všechny postřílej! To jsou svině! Zradili revoluci! Víš, jak žijou? Dostanou nažrat...a držej hubu! Jenom žerou a pijou pivo, víš? To je jejich! ()

Adah 

všechny recenze uživatele

Přestože film řeší závažná a pro mě velmi zajímavá témata, nějak to na mě prostě nezapůsobilo. Obvykle po shlédnutí podobných filmů týden přemítám o svých ideálech, morálce, humanitě a smyslu bytí, vypisuju si zajímavé myšlenky a citáty... Bohužel z tohoto filmu mi nejvíc utkvěla Tréglova láska ke kočce: "Zabít, a na pekáč!" ()

evangelik 

všechny recenze uživatele

Dost náročná podívaná. Těžko hodnotit očima zvyklých na konec 20. a začátek 21 století. Na tehdejší dobu nepochybně neúnosně kritický snímek. Nejvíc by mě zajímalo, jak byla natočena a zcenzurována ten sexuální úlet J. Jiráskové s hlavním hrdinou. Ve filmu po sobě pouze sklidili deku - toť veškerá erotická podívaná... ()

raininface 

všechny recenze uživatele

"Došlo k nepřesnému hodnocení historických událostí a film by mohl vzbuzovat u diváků pocity bezvýchodnosti a marnosti," zhodnotil film vedoucí ideologického oddělení ÚV KSČ, a tak se zase jednou střihalo, než byl puštěn do distribuce. ()

Reklama

Reklama