Spolubydlící

Další z filmotéky "moje maminka doporučuje". O Spolubydlící jsem slyšel zhruba tolik a  tak často jako o Čekej do tmy (1967). Po shlédnutí musím říct, že to je naprosto výborný thriller. A neuvěřitelně mrazivý a uvěřitelný. Mladá dívka Allison (Bridget Fonda) si podá inzerát, že hledá spolubydlící. No a najde ji. Pečlivě budovaná atmosféra, kdy v půli filmy zjistíte naprosto děsivou skutečnost a až do konce s vámi cloumá. Naprosto děsuplná skutečnost a hlavně bezmoc. Taky film patří do škatulky, nečíst popisek, nekoukat na fotky, nepouštět trailer. Film si pak užije o to víc. Naprosto skvělý thriller. A jelikož nejsem z té řady, kdo prozrazují, tak i moje komentáře nic nenaťukují. Pokud ale ani tohle doporučení nestačí tak SPOILER pro čtenáře, kterým je to jedno. Ale po hodině, kdy se příběh rozbíhá, tak nejhorší moment přichází, když si hlavní postava uvědomí fakt, že vlastně onu osobu nikdo neviděl ani nepotkal. Protože celý film se toho vyvaruje. TO je prostě naprosto dokonalé. Fuj, to jsem se lekl až mi naskočila husí kůže. (80 %) (27.11.2021)

Průměrný thriller o terorizujícím psychopatovi, jakým se na přelomu osmdesátek a devadesátek dařilo, viz. tronův komentář (přidal bych ještě Osudovou přitažlivost a Osudný omyl). Odvíjí se to klasicky, nemůže chybět zabití domácího mazlíčka, následuje pár vraždiček a finální souboj... Tentokrát v impozantní newyorské rezidenci, ale s nezajímavou psychopatkou, natahovaným finále, hroznými účesy a prsící se Jennifer Jason Leigh. (06.04.2024)

Průměrně zdařilý thriller na často se vyskytující téma osoby, která není tak docela tou, za níž se vydává a skrývající jisté děsivé tajemství, které se často odhalí až v závěru filmu. Jennifer Jason Leigh slušně ztvárnila ze začátku dobrotivou a milou dívku, skrývající se za vzhledem šedé myšky, která se však s postupem času začne docela odhalovat (doslova:) a ukáže, jak umí být nebezpečná. Bridget Fonda mi zde svým vzhledem připomínala podobně "trýzněnou" Miu Farrow ve filmu Rosemary má děťátko. Ačkoliv toho opravdového a syrového thrillerového napětí jsem se příliš nedočkala, dostalo se mi pár poměrně vydařených a líbivých scén (návštěva kadeřnictví, noční překvápko pro přítele Bridget). V rámci žánrového hodnocení bych Spolubydlící zařadila mezi lepší průměr. (10.08.2010)

Jasně, budu se cítit ohrožená svojí spolubydlící ve SVÉM vlastním bytě a budu kolem ní našlapovat po špičkách a drbat ji za ušima, namísto abych ji jednoduše vyhodila a vyměnila zámky, popřípadě zavolala rychlou, protože psychiatrická diagnóza je v tomhle případě nabíledni. Kdepak, já si to chci pěkně užít, abych byla jako ve filmu, nejlépe v nějakém hustém thrilleru a tak se budu chovat jako oběť, agresorku přátelsky utěšovat a hýčkat si ji pěkně v teple doma a jediné, na co si před třesoucím se divákem netroufnu, je nabíhat si sama na nůž. A to pěkně dlouho. Protože na to, že film trvá údajně pouhé 104 minuty, se táhne nejmíň 3 hodiny. (24.03.2015)

Přátelství, které přeroste v posedlost. Bylo to tady už mnohokrát, ale tenhle zástupce se mezi dalšími vyšinutými spolubydlícími nebo sousedy neztratí. Allie zjistila, že přítel nebude, co se věrnosti týče, zrovna nejspolehlivější. Ve velkém bytě nicméně nechce zůstat sama. Nemusí si ale dělat starosti. Hedra se o ní postará. Vždyť Hedra je přítelkyně. A trochu magor. A Allie brzy pochopí, že svůj klid a hlavně život si bude muset vybojovat. Barbet Schroeder má za sebou několik veleprůměrných kousků, které spojuje solidní řemeslo, slušní herci a hodně vaty okolo. Tady se pokouší zahustit materiál druhé jakosti, párkrát zaujme, nabídne hodně nahoty i postavy, které zejména v závěru dělají přesně takové kroky, kterým by se divák vyhnul. (10.06.2020)