Otčím

Terry O'Quinn je můj oblíbený herec (nejen díky Lost). Když jsem se tedy rozhodoval, s jakým filmem strávím svůj "sobotní večer s filmovým béčkem", zvolil jsem nakonec Otčíma. A nelitoval jsem. Béčko to je jak vyšité a navíc poměrně povedené. Není to zrovna krvák nebo přímo vyvražďovačka, tady jde hlavně o atmosféru. Terry O'Quinn hraje dokonalou rodinkou posedlého psychopata velmi dobře a člověku z jeho postavy chvílemi až mrazí (hned třeba v úvodu). Terry je prostě hlavním tahounem celého filmu, bez něj by to nebylo ono. Škoda, že Otčímovy předešlé činy nám nebyly ukázány více podrobněji. Ostatní postavy jsou poměrně nevýrazné nebo nedotažené. Neseděl mi ten chlápek, který chtěl pomstít smrt své sestry, a tak pořádal proti Otčímovi štvanici (nic moc nepředvedl - a navíc jak dopadl). V konečném součtu mi pak ta jeho postava přišla zbytečná (/MOŽNÝ SPOILER/asi tam byl jen proto, protože scénárista potřeboval do finále nějak dostat revolver). Ale protože je to béčko, člověk musí přehlížet ty logické blbinky, kterých se tu během filmu pár nakupí. Bavil jsem se, ačkoliv pár hluchých míst se ve filmu najde. Původně jsem uvažoval i o slabších čtyřech hvězdičkách, ale přece jen tři jsou pro tento film dost. (21.06.2008)

Připadá vám váš otčím nebo otec divný? Zřejmě není dost, když jste pořád naživu. Tato trilogie, byt' ukončená jen televizním filmem, se jeví jako dobrá, standardní a typická americká, béčková hororová podívaná. Tento díl je první, určitě nejlepší a nabízí sice všední, ale zato docela dost silný zážitek. 70% (15.07.2012)

Psychopat Terry O´Quinn do každé americké rodiny. Poměrně solidní a stáří popírající snímek s prvky hororu než čistokrevný horor vypráví příběh muže, který propadl vlastní obsesi. Vetřel se do rodiny, působil důvěryhodně, ale jednou na něho musela prasknout jeho temná minulost. Nyní už není cesty zpět a svoji misi musí dokončit. Mně zklamalo, že film se poměrně dost vlekl a než v něm došlo na očekávané a od počátku předvídatelné odhalení pravé identity hlavní postavy, tak to ve filmu zabralo dobrou polovinu stopáže. Terry O´Quinn ve své životní roli podává skvělý výkon. A nějaký pokus o vykreslení psychologie charakteru psychopatické osobnosti tady je rovněž. Další díly už jen celkem recyklovaly námět a tahle úvodní část trilogie byla asi nejlépe natočena a je tedy nejpovedenější. Klady: Terry O´Quinn jako psychopat Jerry Blake podal svůj životní výkon + osmdesátá léta jsou z filmu silně cítit + zkušená režie + zajímavý námět + snaha o nejednorozměrnost hlavní postavy + gradující napětí. Zápory: film se v první polovině vleče - divák dokáže předvídat vývoj děje hodně dopředu - absence většího momentu překvapení - víceméně průměrné vyznění. Mé hodnocení: 60% (04.03.2013)

Každý chlap jistě alespoň jednou za život zatouží po rodinném životě, nádherné milující ženě a hodných dětech. Většině se alespoň něco z toho splní, ale najdou se i takoví jenž mají prostě smůlu. Náš hrdina Jerry je ovšem raritka. Atmosféra filmu se odvíjí podle momentální nálady našeho hrdiny. Když je mírný jak beránek, tak máme možnost slyšet melodramatickou hudbu, při jejímž poslechu vás ani nenapadne, že se díváte na nějaký hororový kousek. Jakmile ale Jackovi rupne v bedně a snaží se dát svou rodinku pěkně do pucu, tak nastává chvíle pro vážnější hudbu a mrazivé chvění při otčímově psychickém nátlaku ve mně vyvolalo menší odpor k podobným osobám. Ve většině filmu však k žádnému fyzickému ubližování nedošlo, což mě trochu znervózňovalo. Protože pouhé nadávání a bouchaní do zdi mi jako nějaký teror nepřijde. Vše se změnilo hlavně na konci filmu, kde děj dostal rychlý spád a přišlo velice dobré vyvrcholení jenž určitě stojí za shlédnutí. Většina scén byla sestříhaná tak, aby diváci co nejvíce sledovali dvě hlavní postavy a ti ostatní je příliš nezdržovali. Hlavním a bezesporu největším tahounem celého filmu je herec Terry O'Quinn, který má za sebou docela pestrou kariéru, ale do diváckého podvědomí se nejvíce zapsal jako Locke v seriálu Ztraceni ( Lost).6/10 (03.05.2010)

Hodnoceno s prihlednutim k faktu, ze jsem film videl poprve nekdy v roce 91 s prisernym dabingem na kazete od legendy Intersonic ... po 20 letech stazeno opet s puvodnim dabingem - sila zvyku, scena kdy hlavni hrdina dava na party cepici z novin tak sestiletymu klukovi a ten mu podekuje slovy ,, dekuji vam pane blaku " je nechtene komicka tim ze onoho sestiletyho prcka dabuje tak ctyricetiletej huhnal, jinak zaporak skvelej pribeh taky v pohode 7/10 (29.06.2012)