Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na počátku zahlédne Marta svatbu své kamarádky Aleny. Potom jde do blízkého železářství pro kroužky na záclony. Po prodavaččině tradičním "nemáme" si nechá zavolat vedoucího Viktora Tomáše. Ten se jí omluví, že zboží není na skladě a vzápětí jí vyzná lásku a požádá ji o ruku. Večer jej doma čeká nemilé překvapení. Všude je nepořádek a Marta, která místo večeře hledá svatební fotografie mu vyčte, že scénku s kroužky, kterou si rok co rok připomínají své seznámení, stále více odbývá. Viktor se marně domáhá večeře a pak se na nápad Marty vydají na návštěvu novomanželky Aleny, která je mimochodem skvělá kuchařka. Idylka, která u kamarádky vládne oba hosty překvapí. Alena jim však prozradí, že si tentokrát (vdávala se již potřetí) nechala najít ideálního partnera pomocí počítače. Marta s Viktorem zapochybují, zda se k sobě vůbec hodí a navštíví proto kybernetický ústav, kde počítač zjistí, že jejich manželství se rovná hazardu. Nechají si pro sebe najít ideální partnery a přes důrazné varování tetičky Emilky se rozhodnou se svými "ideálními partnery" sejít. Jenže jak už to v českých komediích bývá, všechno se řádně zamotá, protože ani jeden z nich se napoprvé nesetká s tím pravým. Hudební skladatel Petr Karát místo sebe poslal na schůzku s Martou instalatéra Frantu a Viktor navštíví ordinaci "své" doktorky Tuchlové právě v den, kdy ji zaskakuje energická Soňa Brčková. Jak už to končívá, sejdou se nakonec všichni aktéři, včetně tetičky Emilky, Aleny a jejího ideálního manžela, pravých i nepravých ideálních partnerů u Tomášů a vypukne ten pravý šťavnatý zmatek, který dělá komedii komedií... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (159)

argenson 

všechny recenze uživatele

"Vždycky máš hlad, když já chci prožít něco krásnýho!" Ani tahle hláška není nijak světoborná, nicméně v srdceryvném podání Jany Brejchové zní kouzelně. Ostatně, Brejchová tady je kouzelná celá. Poslední film, v němž excelovala svými mimořádnými půvaby, než se přehrála do rolí maminek. Ani příběh není nijak světový, ale v dialozích to jenom sviští a pak ani nevadí to, že Janžurová, Menšík nebo Zázvorková představují poměrně obehrané typy známé i z jiných filmů. Co mě ale baví pořád, je sarkastický humor Reginy Rázlové v roli pragmatické lékařky. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Film, na němž mě nejvíc zaujaly 3 věci: 1) to, jak strašlivě za těch skoro 50 let zastaral (opakování vtipu s vyprodanými kroužky na záclony - v prodejně železářství na Staromáku, příšerné dobové kostýmy a účesy, dnes již nemyslitelné mytí auta na břehu Vltavy v pražském centru, dnes již nesrozumitelné narážky typu "Fifi pírko", všichni tam neustále a všude kouří, a kapitola sama pro sebe jsou megatrapné scény s předpotopním počítačem, respektive rekvizitou, která je za něj vydávána), 2) to, že tam snad polovina herců nosí paruku (u Brejchové bych za to ruku do ohně nedal, ale jako paruka mi to přišlo fest, a minimálně u plešouna Bláhy a Zázvorkové jsem si tím naprosto jistý, protože u něj si nevybavuji, že bych ho někdy jindy viděl s vlasy, a u ní chápu, že z ní potřebovali těmi umělými šedinami udělat Vikyho tetičku, protože ve skutečnosti on byl dokonce o 2 roky starší než ona), 3) a konečně mě nesmírně překvapilo, že film nijak netematizuje na tu dobu překvapivý fakt, že je manželství hlavních postav po 10 letech stále bezdětné, pro což mě jako jediné vysvětlení napadlo, že si chtěl prostě Schulhoff ulehčit práci, protože výskyt dětských postav by mu to komplikoval. Každopádně přes všechny mé výtky k tomu, jak to beznadějně zastaralo a jak je použitý humor místy hloupý, respektive dost nenáročný (najmě v postavách ztvárněných Menšíkem, Peterkou, Jirouskovou a Filipovským), přesto se tomu nedá upřít, že to finále na bytě je celkem vtipné, a že ten nápad s lidmi, kteří svěří svůj výběr partnera moderní technologii, byl možná trochu vizionářský, protože jsem si u toho prostě nemohl nevybavit dnešní dobu, kde se stalo normou digitální seznamování, kdy je výběr protějšku více či méně také řízen strojově. Navíc když člověk ví, že Brodský a Brejchová byli manželé i ve skutečnosti (a hlavně jak to s nimi dopadlo), tak to tomu filmu dodává další významovou rovinu, ze které je člověku lehce smutno. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Máš hlad vždycky, když já chci prožít něco krásného." Vždy jsem považoval za ideální partnerku krásku typu Marty, ale bez její citlivý dušičky. Prostě holku do nepohody, která mi uvaří, opraví mi auto a večer se se mnou mrkne na fotbal. Kromě toho, že výskyt takovýho stvoření dosud nebyl vědecky prokázán, tak se mi tento snímek snaží nabulíkovat, že by to nefungovalo. Že moje ženská verze by mě štvala. Tomu sice nevěřím, ale červíček pochybností hlodá. Ale to je jedno, protože tady mě nadchlo fantastický kybernetický pracoviště, italská domácnost Aleny s Kájou a samozřejmě Marta se svými špekovými knedlíky. A taky jsem se naučil balit ženský na kroužky od záclon, což už doufám nikdy nevyužiju. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

50% — Další z komedií s tehdy velmi populární dvojicí skutečných manželů Brodský — Brejchová. Pointou filmu je evidentně zjištění, že láska je věc počítačově neuchopitelná a nedá se zalgoritmizovat. Což nám dneska může možná znít jako klišé, ale v době vzniku filmu, kdy počítače opravdu byly obrovské sálové polykače děrných štítků a děrných pásek, to mohlo být ještě poměrně aktuální. Jinak jako komedie neurazí a celkem i pobaví, některé scény mají potenciál stát se kultovními (např. již zmiňovaná „zelená x zelenkavá“). ()

zette 

všechny recenze uživatele

Ne zrovna moc vtipna komedie, ale celkem prijemny a nenarocny film. Vybornymi herci se to jen hemzi, to vsak zase v te dobe nebyl takovy problem. V dobe vzniku, film mohl zaujmout myslenkou, jakou se meli lide seznamovat ( dnes uz se tomu muzeme jen zasmat ). No, skutecnost je takova, ze vesmes kazdy vztah zacina a konci stejne. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (25)

  • Marta (Jana Brejchová) použije slovní spojení „prepotentní frajle“. „Prepotentní“ znamená převažující, nadměrně mocný a slovo „frajle“ je zkomolenina z německého „fräulein“ – slečna. (sator)
  • Sálový počítač sloužící k vědeckému výběru imituje stěna pokrytá standardními páskovými magnetofony tuzemské výroby - monofonní magnetofon TESLA B70 typ ANP 260. Vyráběl se ve čtyřech barvách i v oné modré. V dobách, kdy frčely sálové počítače spolupracovala disková pole s magnetickými páskovými médii (zde je představují magnetofony), ale ty se, dle potřeby, otáčely i v protisměru – zde nikoliv. Do sálu se vstupovalo ve speciálním oblečení, aby se nenarušilo bezprašné prostředí. (Brtniik)
  • Keď Vlastimil Brodský (Viktor Tomáš) sleduje futbalový zápas v televízii, komentátor zahlási po vstrelenom góle, že v 9.minute dal gól Kukla na 1:1 a vyrovnal po prihrávke Petříčka. Miloslav Kukla a Jaroslav Petříček hrali v sezónach 1974/1975 a 1975/1976 za prvoligový klub TJ LIAZ JABLONEC. Miloslav Kukla strelil v týchto sezónach 5 gólov, a na 1:1 vyrovnával v dvoch zápasoch v sezóne 1974/1975. Najskôr v zápase proti INTERU BRATISLAVA a potom proti TJ ŠKODE PLZEŇ. Ale ani jeden vyrovnávajúci gól nestrelil v 9 minúte ale z Interom v 54.minute a z Plzňou v 43.minúte. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama