Po stopách krve

Do třetice všeho dobrého Kalaš opět v akci. Tentokrát sice bez Brzobohatého, ale vyšetřuje asi nejzajímavější a nejkontroverznější případ kdy pátrá po úchylném sadistovi vraždícím děcka. Film má opět mimořádně hutnou atmosféru. Nenajdete zde žádnou ideologii a ani tady se s tím tvůrci zrovna dvakrát nepářou a opět se nejde pod tři vraždy, přičemž příběh je opět správně zamotaný a všechno rozsekne až závěrečné rozuzlení a velmi chytrá past připravená na vraha který se do ní nechá chytit. Naprostá žánrová špička.85% (03.04.2016)

Pro mě dokonce ještě o třídu lepší, než Vrah skrývá tvář, kterého znám už nazpamět. Atmosféra hustá tak, že by se dala krájet, podpořená bezchybnou hudbou (to by byl soundtrack!) která z toho dělá skoro čistokrevný horror. Rozhodně to má nejlepší (ve smyslu ponurosti) atmošku kolem 11 večer. Ještě musím vidět ten Strach, který dle názvu určitě nebude pro slečinky. Nejvíc mě asi dostalo do depky, ta smrt plynem jisté postavy. Nechci spoilerovat. (08.05.2018)

Netroufám si tvrdit, že jde o nejlepší československou kriminálku všech dob, ale každopádně jde o film, který u nás patří do špičky příslušného žánru. Černobílý klenot se opírá o výborné obsazení v čele s Rudolfem Hrušínským starším, který si zahrál kriminalistu maigretovského typu, lidského a empatického se silným smyslem pro spravedlnost. Jeho vyšetřovací metoda je založena na dedukci a vyšetřování a celková atmosféra filmu prakticky není ovlivněná ideologií, což je častý nešvar kriminálních filmů komunistické éry. Film je natočený s maximálním smyslem pro autenticitu, kterou podporuje i obsazení naturščiků nebo neznámých herců v řadě vedlejších a vlastně i zásadních rolí. Režie není ovlivněná lacinou honbou za efekty a šokujícími zvraty, nicméně vyšetřování přináší řadu nečekaných momentů a směřuje k překvapivé pointě. Československý detektivní žánr neměl za éry budování reálného socialismu na růžích ustláno, řada ve světě oblíbených témat, jako je korupce státních a policejních složek nebo zobrazení organizovaného zločinu, se v něm z pochopitelných důvodů nemohla vyskytovat a např. akční prvky by v naší produkci působily spíš směšně. Zkuste si představit scénu, kde se budou pronásledovat dvě stodvacítky a jejich osádky po sobě budou střílet ze samopalů... Kupodivu ani po listopadu se v příslušném žánru neurodilo nic, co by Po stopách krve výrazně přebilo, byť má tento žánr u nás slušnou tradici a inspirace z reálného života je víc než dost. Celkový dojem: 95 %. (06.04.2010)

Velice napínavá detektivka s krásně tísnivou atmosférou, kterou bych nikdy netipoval na konstruktéra splašených komedií Petra Schulhoffa. Škoda jen, že tenhle film nevznikl v USA. Když by vedle Kalaše běhal Brad Pitt nebo Chris Tucker, byl by to teprve pořádnej nářez... a hlavně klasika pro TOP 250 na IMDb. (10.11.2002)

Doufejme, že film nebude zakázán pro explicitní rasismus, protože všechny postavy včetně majora Kalaše používají v promluvách politicky nekorektní pojmenování "cikáni". I v tomto díle se snaží Schulhoff o dokumentární pohled, takže vidíme socialismus v plné nahotě - prázdné a zanedbané byty či chalupy, a v nich lidé, co pijí jako duha, podvádí se, nenávidí se a vraždí. Příběh je sice jednoduchý a vrah se dá brzy uhodnout,ale atmosféra houstne tak rychle, že divák nemá čas vydechnout. Kriminálka světové úrovně. (08.09.2010)