On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (266)
Dívat se na černobílý film je u mě takřka nevídaný jev,natož pokud jde o Českou práci,jenže tahle užvaněná kriminálka má v rukávu eso,herecké eso a tím je Ruda Hrušinský,který mě donutil se asi po deseti letech porvé koukat na 43 let starou kriminálku.Dobrá atmosféra a krásné herectví,víc sem ani nečekal. ()
S každým dalším filmem mě Rudolf Hrušínský utvrzuje, že je nejen můj nejoblíbenější český herec, ale že byl i nejlepší. Nedokážu si představit nikoho, kdo by zahrál moudrého, ale zároveň tvrdého vyšetřovatele líp, než on. Tohle je navíc snad nejlepší česká detektivka, příběh je dost dusný, zamotaný a napínavý, vrah je stěží odhalitelný před koncem, navíc tu není žádná komunistická propaganda, slovo soudruh se použije nanejvýš jednou, nebo dvakrát. Díky návaznosti na čskoslovenskou novou vlnu a použití neherců pak film působí neuvěřitelně realisticky. ()
Skoro bych řekl, ještě lepší než minule. Kalaš tentokrát bez svého sidekicka, ale o to s větším nasazením dlouho pátrá a tápe v případu mrtvých dětí. Stejně temná atmosféra jako minule, přesto je dopad mnohem silnější. Možná je to právě pro to téma, které je, myslím si, že pro tehdejší dobu a tehdejší české filmové detektivky až nečekaně odvážné. Napětí by se dalo krájet a slušně graduje, opět se rozehrává hra s řadou podezřelých, kteří se vynořují a zase mizí, aby přesto zanechali podvědomé pocit, co kdyby. Výborný Hrušínský, ale především výborný Schulhoff. Zlatá šedesátá! ()
Dobře napsaná kriminálka, kde divák často těká mezi podezřelými a říká si, že teď už je to přece jasné, kdo to udělal, aby se za chvíli ukázalo, že tam pořád zůstává strašně moc pochybností. Samozřejmě tu exceluje Hrušínský s tím lehce podmračeným výrazem a občas nějakým náznakem humoru. Tichým hercem je tu zbídačená a polorozpadlá severočeská vesnice, ve které všechny ty místní podivné existence fungují - obyvatelé cikánské osady, samotářský podivín s domkem u lesa nebo čerstvě propuštěný chovanec pasťáku. Ale vlastně i všichni ti "normální". ()
Najpodarenejšia časť kriminalistickej trilógie s Hrušínskym. Nechýba jej amosféru z predchádzajúcich dvoch dielov a pridáva zaujímavejší kriminalistický prípad. Zápletka o zavraždenom Rómovi, vôbec tématika Rómov, je pre mňa v česko-slovenskom filme nóvum. Rovnako aj zmienka o tak neobvyklej sexuálnej deviácii vraha, ktorú by som čakal skôr v najnovších filmoch; určite nie vo filme z roku 1969, naviac točenom v totalitnom Česko-Slovensku, ktorý tak veľa vecí tabuizoval. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- V momentě, kdy Kalaš (Rudolf Hrušínský) dostane od Vlasty (Hana Brejchová) na stůl pivo, má pěnu až po okraj sklenice. Při střihu kamery a pohledu na dvůr má však pěnu rázem spadlou. (Karkanoid)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama