On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (266)
Rudolf Hrušínský v roli majora Kalaše, klasika ktorá nikdy neurazí. Do tretice si túto postavu strihol už bez parťáka Brzobohatého a zároveň Kalašovi prepožičal o trochu výraznejší temperament, než tomu bolo v predchádzajúcich filmoch. Mne teda oboje prišlo ako mínus. A keď porovnám atmosféru a kvalitu zápletky s Vrah skrývá tvář, tak "trojke" pripisujem ďalšie mínus. Napriek týmto výtkam by ste si tento film nemali nechať ujsť, pretože patrí k tým vydarenejším československým detektívkam, len jednoducho v rámci porovnania s predchádzajúcou kalašovkou v určitých veciach zaostáva. ()
Vyborny film, kedy roku 1969 mal Rudolf Hrusinsky hned dva kultove filmy : Skrivanci na Niti a tento Po stopach Krve. Detektivka ako ma byt, Schulhoff /Co je doma, to se pocita panove, Zitra to roztocime, milacku, Diagnoza Smrti/ sa rezisersky fakt predviedol, reziserky masakrozne dobre. Jo, je to ceska odpoved na svajciarsky film z roku 1958. Hrusinsky bol genialny herec, vyborna zapletka : proste nadhera. Krasny dokaz toho, ze v 60. rokoch sa tocili najlepsie filmy ceskoslovenskej kinematografie. 94 % ()
Policajný inšpektor major Kalaš pátra po nebezpečnom sadistickom vrahovi malých chlapcov. Musí odhaliť totožnosť zvrátenej beštie, čo nedokáže kontrolovať svoje choré psychosexuálne pudy. Samozrejme, že vďaka jeho profesionalite, skúsenostiam a dôvtipe sa mu nakonec podarí, po náročnom pátraní, usvedčiť páchateľa týchto ohavných zločinou. Napínavý, atmosferický, český, kriminálny, čiernobiely film. S bravúrnym Rudolfom Hrušinským sa vždy rád vydám "Po stopách krve". **** ()
Naše nejlepší kriminálka!!! Pěkně temná a místy i hororová....Rudla Hrušínský jako Major Kalaš je nepřekonatelný! A dobrý je jeho poznatek : " Cikáni obvykle nevraždí děti svého kmene, na to nejsou dost civilizovaní. " Dnes kdyby se to objevilo ve filmu, tak už by to bylo specifikováno jako rasistická věta...Petr Schulhoff prostě uměl točit jak kriminálky tak super komedie!! Bezvadnej řemeslník...Pochmurná je i hudební stránka brněnského skladatele Pavla Blatného. ()
Strhující film, linoucí se pomalu a vytrvale jako tekoucí med. S maigretovskou vytrvalostí a klidem rozplétá vynikající Rudolf Hrušínský spletitý případ vražd malých chlapců. Přes mnoho zavádějících stop a slepých uliček major Kalaš pomalu rozplétá toto klubko a ve vynikajícím závěru sadistického vraha usvědčuje. Vynikající detektivní příběh, který nemá široko daleko žádnou konkurenci. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama