Po stopách krve

Nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů. U těch sexuálně-deviantních to je skoro nezbytná podmínka, protože v opačném případě se nám z toho obvykle vyklube nehorázná pitomost. To se však samozřejmě nedá říci o tomhle Schulhoffově skvostu, který je z kalašovek asi tím nejpravdivějším, nejskutečnějším a v jistém smyslu i nejodvážnějším a "nejkontroverznějším". Hrušínský se pak nedá dostatečně vychválit, když mu tvářích razí strnisko, iluze opravdovosti je dokonalá. (18.04.2005)

Posledná z Kalašoviek potvrdzuje moje slová, že Petr Schulhoff je režisérom divácky obľúbených komédií a zaujímavých detektívok. Osobitne detektívky s mjr. Kalašom, nakrútené v rokoch 1963 - 1969 boli niečím novým, čo sa v neskoršej normalizácii nemalo možnosť rozvíjať. Detektívky sú zbavené ideologizácie na najvyššiu možnú mieru, veľký dôraz je kladený na autenticitu zločinov, prostredia i vyšetrovania. Rudolf Hrušínský vtlačil svojej postave civilný ráz bez toho, aby oslabil jej kriminalistické schopnosti. Napriek všetkým vymenovaným i ostatným prednostiam si nemyslím, že išlo o mimoriadne diela, skôr o filmy na dobrej ceste. (11.10.2020)

Naše nejlepší kriminálka!!! Pěkně temná a místy i hororová....Rudla Hrušínský jako Major Kalaš je nepřekonatelný! A dobrý je jeho poznatek : " Cikáni obvykle nevraždí děti svého kmene, na to nejsou dost civilizovaní. " Dnes kdyby se to objevilo ve filmu, tak už by to bylo specifikováno jako rasistická věta...Petr Schulhoff prostě uměl točit jak kriminálky tak super komedie!! Bezvadnej řemeslník...Pochmurná je i hudební stránka brněnského skladatele Pavla Blatného. (26.01.2014)

Takže máme tu vraždu, čo znamená, že treba vyšetriť všetky vzťahy mŕtveho s okolím, potom nasleduje ďalšia vražda, ktorá naznačí, že treba zmeniť štýl vyšetrovania a všetko bude asi inak. Zoženú sa nejaké psychiatrické posudky, všetkých postupne priškripnú na policajnej stanici, a keď zase dej začne stagnovať, objaví sa ďalšia mŕtvola, aby sa divák nezačal náhodou nudiť a dostal nový impulz. V hlavnej úlohe vyšetrovateľa je herecké eso, ktoré občas utrúsi suchú hlášku a dodáva tak projektu filmový zmysel, pretože ja si Po stopách krve dokážem predstaviť ako hodinový diel ľubovoľného kvalitného seriálu, pri ktorom máte pri každej časti pocit, že bol o niečom. V tomto prípade napríklad o neľahkom osude sirôt v spoločnosti, alebo neľahkom prístupe k pedofílii ako chorobe, ktorá ničí ako svojho "nositeľa", tak svoje okolie. Poteší záverečná Columbovská pointa, ktorá ma presvedčila o štvorhviezdičkovom hodnotení, lenže potom prišiel dovetok, ktorý ukázal vyšetrovateľov v trochu pribrzdenom svetle a nadšenie bolo fuč. SPOILER: Keď mali posudky o iných podozrivých, prečo ten o vrahovi získali až po jeho usvedčení? Mohli ho zatknúť hneď na začiatku.... (20.04.2013)

Třetí "kalašovka" a asi s nejodpornějším kriminálním případem, který snad až s kapkou černého humoru řeší major Kalaš na "dovolené".  Ve Strachu lehce doznívala pro režim paranoidní padesátá léta, Vrah skrývá tvář svým depresivním, syrovým a tichým pojetím doslova hypnotizoval a Po stopách krve se vlní v rytmu československé nové vlny s množstvím neherců i ve významnějších rolích, což ještě o kapku vylepšuje už i dříve výborné civilní pojetí. Opět nechybí profilování psychicky narušeného vraha a znovu si mě příběh parádně  povodil od jednoho podezřelého k druhému, aniž bych vytušil toho pravého dřív než pan režisér chtěl. Nemám zatím důvod Kalašovi měnit absolutní hodnocení. (28.09.2022)