Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (268)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Zvláštně sveřepý ... jakoby zasvěcený - a především velice nesmlouvavý příběh, který nic nedbá na vnější dojem a ignoruje únavu, když jde vytrvale za svým cílem. Netrpí přehnanou ohleduplností - odhazuje veškeré zábrany, které by ho snad mohly zdržet či svést ze stopy. Ale přitom ho nemůžete obviňovat z necitelnosti ... nemůžete se mu divit - jde přeci o DĚTI. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Režisér Petr Schulhoff do třetice přivádí na scénu charismatického majora Kalaše s tváří Rudolfa Hrušínského a naplno tak demonstruje dvě věci - jednak že mu žánr detektivní sedne mnohem více než žánr komunální satiry, druhak ještě více podtrhuje faktickou pozici, kterou měla naše kinematografie v 60. letech minulého století, tedy že byla jednou z nejlepších, které se, minimálně v Evropě, daly zaznamenat. Velmi působivá černobílá detektivka staromilského střihu, v podstatě maximálně jednoduchá, dosti konverzační, dosti reálná, uvěřitelná a ze života, s dokonale tísnivou atmosférou, s vynikajícím depresivním hudebním podkresem, přesvědčivými hereckými výkony v čele s představitelem hlavního hrdiny, detektivem, který je po mordpartě pana rady Vacátka druhou (a bohužel už poslední) skutečnou legendou české filmové detektivky... ()

Reklama

borsalino 

všechny recenze uživatele

Strhující film, linoucí se pomalu a vytrvale jako tekoucí med. S maigretovskou vytrvalostí a klidem rozplétá vynikající Rudolf Hrušínský spletitý případ vražd malých chlapců. Přes mnoho zavádějících stop a slepých uliček major Kalaš pomalu rozplétá toto klubko a ve vynikajícím závěru sadistického vraha usvědčuje. Vynikající detektivní příběh, který nemá široko daleko žádnou konkurenci. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Petr Schulhoff je znám divákům spíše jako autor komedií Zítra to roztočíme, drahoušku! apod., avšak hodně tíhl i k detektivkám. Do dvou svých filmů (Strach, Vrah skrývá tvář) obsadil do role majora Kalaše Rudolfa Hrušínského a jeho kolegu hrál Radoslav Brzobohatý. Do třetího filmu s majorem Kalašem však již druhého policistu neobsadil, nechal jen jednoho hlavního vyšetřovatele, opět v podání Rudolfa Hrušínského. Temně depresivní film vypráví o případu několika vražd se sexuálním podtextem, kdy obětí je dítě. SPOILER!!! Stopy krve zavádějí vyšetřování nejprve k romské (tehdy cikánské) rodině, posléze se podezřelým ukáže být mírně vyšinutý stařík... V jedné ze svých mála rolí se zde objevuje Hana Brejchová, sestra známější Jany, a dokázala, že umí zahrát s přehledem. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Po stopách krve stylem přímo navazuje na Vraha, který marně skrýval tvář. Ten mi přijde trochu napínavější, ale celkově jde o filmy na stejné úrovni, s velmi temnou atmosférou, perfektně propracovanou psychologickou stránkou a velmi syrovým rozuzlením. "Proč jste nespálil taky ty boty? - Byly nový." ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
  • Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)

Reklama

Reklama