Fear
Režie:
Petr SchulhoffKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Václav LídlHrají:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Bohuš Záhorský, Jarmila Smejkalová, Helga Čočková, Václav Lohniský, Soběslav Sejk, Ladislav Trojan, Zdeněk Hodr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý, asi dvacetiletý muž, horečně odjede z Prahy dálkovým autobusem. Pozdě večer vystoupí v Kromperku a stopuje auta, mířící k pohraničnímu pásmu. Netuší, že jej celou dobu sleduje muž v modré Octavii. Ten v plné rychlosti stopaře srazí. Druhý den je mrtvý muž nalezen v příkopu u silnice. Nemá u sebe žádné doklady. Do Kromperku přijíždí major Kalaš s nadporučíkem Vargou. Vyšetřovací mašinérie se naplno rozjíždí, avšak než se oběma kriminalistům podaří případ vyřešit, budou následovat další úmrtí a záhadné loupeže… Snímek Strach je detektivka o vyšetřování případu, v jehož pozadí stojí strach ctihodných občanů z prozrazení, jak nečestně se chovali za okupace. Film byl natočen na motivy detektivního románu Eduarda Fikera "Kilometr 19". S majorem Kalašem se filmoví diváci později setkali i v dalších filmech Vrah skrývá tvář, Po stopách krve a Diagnóza smrti. (Česká televize)
(více)Recenze (154)
"Jinými slovy: páčili zámek, zamčeno nebylo … vloupání je fingované." Tak to byl zapeklitej případ - sraženej chodec, nahotinky, špionáž a věšení bulíků na nos soudruhům kriminalistům. Jenže ti dumají a dumají až to vydumají. To mne samozřejmě potěšilo, ale ještě větší radost mi udělali orlové. Tedy vlastně Orlové. Samozřejmě Orel 1 a Orel 2, protože slyšet ve vysílačce: "Tady Orel" mě vždycky dokázalo pobavit. A taky mě dost bavilo závěrečné soudní jednání, protože to byla neuvěřitelná taškařice, kterou kazily jen zbytečně zachmuřený tváře všech zúčastněných. ()
Schulhoffovy detektivky s Kalašem mám ještě o chloupek radši, než ty Sequensovy s Vacátkem. Zatímco Sequens využívá reálie první republiky k budování úsměvně nostalgické retro-atmosféry, Schulhoffovův strohý, úspornější styl dává divákovi prostor představit si práci kriminalistů co možná nejvíce realisticky, aniž by tím však film tratil na atmosféře, v tomto případě naopak temné a ponuré. Pravda, následující dvě pokračování jsou možná ještě malinko působivější (a mrazivější), ale třeba je to jen tím, že v nich hrdinové vyšetřují ještě hrůznější zločiny. Filmařsky podle mě Strach nijak výrazně nezaostává. ()
Hodně napínavá a zamotaná detektivka, ve které přes zdánlivou jednoduchost pořád něco nesedí, obětí přibývá a tandemu Kalaš - Varga je jasné, že tady jde o víc. Byť z trilogie Kalašovek je tato skutečně nejslabší, pořád Vás dokáže pěkně napnout a ponechat si dost kuráže na závěr. Perfektní krimi, které se dnes už prostě netočí. ()
Je vidět, že se jedná o Schulhoffovu první detektivku. Zatímco pozdější filmy jen září exteriéry, zde se rozehrává ateliérové konverzační drama (atmosféra scén s chatou pak výrazně dokládá, jaká je škoda, že se exteriéry nevyužily více). Scénář je ve srovnání s Vrah hledá tvář či Po stopách krve až příliš komplikovaný, postavy rozvleklé a film ubíjející. Ideologický námět o špionáži, bývalých nacistech a únoru ´48, tedy o tématech, která by vydala za samotná zpracování, dělá navíc z tohoto snímku velice povedenou agitku, přičemž závěrečný soud a la komunistické procesy z 50. let sráží Schulhoffův Strach ještě níže. Pokud se filmy Strach, Vrah skrývá tvář a Po stopách krve považují za trilogii, Strach kulhá na obě nohy. ()
Schulhoffova celovečerní prvotina coby předzvěst zlaté éry českého krimifilmu. Strach zatím jen opatrně a jako by náhodou zkouší polapit diváka, ale díky atmosféře se mu tento nesnadný úkol jeví podstatně lehčeji, než jiným soudobým filmům podobného žánru. Povinná (nutná) implementace ideologických a sociopolitických změn byla v rámci možností odsunuta až na samý okraj pozornosti, mnohem výraznější prostor ve filmu získávají charaktery jednotlivých protagonistů a především skvěle sestavená dvojice vyšetřovatelů v podání milimetrově přesného Hrušínského a charismatického Brzobohatého. Nadčasová práce s kamerou, navýsost unikátní fotogenický kontrast černobílých odstínů, intonace hudebního rozčilení. Nepodceňovat strach se vyplatí. V životě i ve filmu. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (9)
- Natáčelo se v Praze a Novém Kníně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (rakovnik)
- Coufalík (Miroslav Nohýnek) na začátku filmu přestupuje z tramvaje na autobus poblíž autobusového nádraží Pankrác v ulici 5. května. Od natáčení se toto místo změnilo k nepoznání: nejdříve v roce 1967 zmizela trolejbusová smyčka JAWA, které si lze povšimnout v pozadí, v roce 1974 zde byla zrušena tramvajová trať a místní autobusové nádraží ukončilo provoz v roce 1988. Během výstavby pražské silniční magistrály byla tato část ulice od zbytku třídy 5. května oddělena, zaslepena a přejmenována na současnou Pikrtovu ulici. Později zde ještě přibyly novostavby. Jediné, co z filmového záběru dodnes existuje, jsou domy v pozadí – nachází se v Neveklovské ulici. (Šéfik)
- Román Eduarda Fikera Kilometr devatenáct poprvé vyšel v roce 1960. (NinadeL)
Reklama