Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (237)

Bush13 

všechny recenze uživatele

"Tak vám pěkně děkuji..." pronáší často jako vždy výborný Rudolf Hrušínský, který má tak dokonalý nadhled, že jsem, uvědomuji si tak bokem, nikdy od něj neviděl pořádný projev empatie. Já zase pěkně děkuji jakýmsi umělcům, snad z audiovizuálních studií, kteří mě vystřiženým finálním a mrazivým úryvkem tohoto filmu na výstavě GHMP nalákali na celou tuto kriminální trilogii (tetralogii?). Napínavé a mnohem lepší než Strach. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Kalašovská série postupuje dál a ještě lépe. Tajemná černobillá kamera a rozvíjení jednoho zločinu o další sérii tragédií, která se stává prakticky nevyřešitelnou a má plno případných vínků. Tohle všechno mě bavilo už minule.Ale tentokrát se to obejde bez za vlasy přetaženého konce a motivy znásilňování dívek a atmosféra venkova jsou  ještě takové intenzivější a  osobnější. Všechno o to dohromady vytváří takové napětí, že už jsem si netrpivě přál, aby vrah odkryl tvář.A ta závěrečná rekonskrukce ve sněhu se zaměřením na to klapaní bot. Taky skvělé. Celkově velmi dobrá práce. ()

Reklama

Boss321 

všechny recenze uživatele

Detektivky Petra Schulhoffa se mi vždy líbily a tohle je jedna z jeho nejlepších. Snímek vyniká skvělou atmosférou v prostředí malovesničky, kterou po sérii zavraždění několika dívek popadne strach a podezřívání. Major Kalaš v podání Rudolfa Hrušínského přesně zapadl do role inteligentního a tvrdého kriminalisty. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"To by se vám tak šiklo. Nějakej syčák vám tu morduje baby a já budu klidně čekat, až tu na mě uštrykujete provaz." Tak jsme se na to s mjr. Kalašem, npor. Vargou a por. Loudou vrhli, společně jsme si hlavy lámali, nechali jsme se mást falešnými stopami a já jsem to byl, kdo vraha nepoznal. Nicméně jsem si to užil, docela jsem se napnul a ještě jsem zcela zbytečně rozpohyboval oba svý mozkový závity. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Trojica detektívok, ktorú s trojročným odstupom nakrútil Petr Schulhoff v šesťdesiatych rokoch je závanom sviežeho vzduchu do tohto žánru. Realisticky a civilne ladená dvojica detektívov nepredstavuje verziu Holmesa s Watsonom, ani iných z klasických predchodcov. Šedivé a ponuré reálie nahradzujú obvykle kašírovaný socialistický štandard, atmosféra nepostráda napätie a hudba trochu hlučne a násilne dotvára to, čo sa scenáristovi nepodarilo. Zmienené klady trochu znižuje obvyklý nešvár, ktorým je preľudnenosť postáv, postupné odpadávanie podozrivých, ako pri šúpaní cibule, aby sa v úlohe vraha krátko pred záverečnými titulkami ukázal ten najnenápadnejší. Tri hviezdičky sú za ten závan, pretože súčasného diváka už film nemá čím zaujať. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
  • Film je inspirován případem sériového vraha Václava Mrázka, který byl v roce 1957 odsouzen k trestu smrti za celkem 150 deliktů, včetně sedmi vražd. (Dinsberg)
  • Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)

Reklama

Reklama