S čerty nejsou žerty

Jedna z nejlepších českých pohádek, herecký koncert Vladimíra Dlouhého a Ondry Vetchého a pro mě osobně životní komická role Viktora Preisse. Ani pan Kemr jako pan král nemá chybu, ale u něj je to už zvykem. Výborné hlášky ( "já se půjdu obětovat do hospody" ), kterými je tahle klasická pohádka nabitá a přehlídka výborných herců dělají tohle dílko tím, čím je. Jen ta princezna Adélka byla vážně hrozná. (31.05.2005)

Ať už bylo nebo nebylo, vymyšleno (to) bylo (Hynku Bočane) dobře. Souhlas aneb pohádka pro celou rodinu. Malé děti se při pohledu na démonického lucifera K. Heřmánka, s jeho hrůzu nahánějícím smíchem, schovávají pod stůl a dospěláci se náramně baví, při nejedné hlášce, které během těch téměř třiceti let, již definitivně zlidověly. Jako bonus snové herecké obsazení (mému osobnímu pomyslnému žebříčku vévodí trojlístek Heřmánek-Nárožný-Preiss) a navíc je to podáno i s potřebným přesahem. Řekněte sami, co víc už si může divák, od pohádky, přát? Že je škoda, že se to nepřeneslo i do současnosti! Co na to říct. Při vánoční procházce Čertovkou, jsem dal řeč s nejpovolanějším a bohužel nemůžu zvěstovat obrat k lepšímu. Váha je, po návštěve (z) Hradu, ztrhlá, na novou stále není (obě kapsy kabátu děravé a ČNB taky zrovna nepomáhá) a ta zbylá pekelná hrstka, byť sjíždějící nonstop přesčasy, na tu stále se zvětšující nabídku, při sebelepší vůli nestačí. Dost povzdechů, končím komentář, stejně bylo na adresu snímku vyřčeno již vše. Jdu se raději obětovat do hospody ,-) (26.12.2013)

Tu musím skonštatovať, že asi k žiadnemu filmu som sa nevrátil až po troch desaťročiach. Ako malý som sa čertov a Lucifera bál, teraz to už bola čistá komédia s fantasy prvkami, nejakou tou akciou a vydarenou romantikou. Jediné, čo môžem vytýkať, je trochu naťahovaný záver, čo pri klasickej stopáži trochu zamrzí, ale predpokladám, že záverečná naháňačka pre mnohých je presne tým pravým orechovým. No a možno mi tu chýbala nejaká tá echt hláška, ktorú by som mal chuť hneď všetkým napísať do messengeru. Do pekla so mnou... Veľká škoda, že sympatická Monika Stará nepokračovala v kariére ďalej. (25.12.2020)

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. (27.01.2008)

Počertech nejlepší pohádka o čertech jakou jsem kdy viděl. Zpracování pekla prostě úžasné! O hereckých výkonech všech ani nemluvě. Preis, Heřmánek, Dlouhý, Kretschmerová, Vetchý, Nárožný, Kemr... Je vidět, že si všichni natáčení řádně užívali. Po Popelce je toto další z vánočních pohádkových evergreenů, který se dá vidět vícekrát za sebou. * * * * (02.01.2012)