S čerty nejsou žerty

Znáte to  - Bylo nebylo, dávno nedávno, jedno knížectví. A v něm tenhle mlýn. Rukou pevnou a pracovitou tu vládl mlynář Máchal se svou ženou. Ti měli syna Petra, kluka jak má být. Takhle šťastně a spokojeně by si Máchalovi žili, nebýt toho, že … že se jednomu knížectví zdálo, že se v druhém mají lépe, a to že je příčina, proč se v prvním mají zle. A třetí knížectví počkalo, až se první dvě pobijí. Čtvrté knížectví dělalo totéž, páté se přidalo k třetímu, šesté k čtvrtému a sedmé zbrojilo a čekalo, až jak to dopadne.“ Bylo to, jako kdyby všichni ztratili rozum. Války mezi knížectvími se vlekly celých dlouhých 10let. Úvod jak do Sedmileté války nebo Války o rakouské či bavorské dědictví. Netradiční úvod, dnes už excelentní tradiční pohádky. Kvalit je velmi mnoho: herecké obsazení, kostýmy, prostředí v pekle i na zemi, scénář, nezapomenutelné hlášky, příjemný humor, hudba, choreografie soubojů atd. atd. Ve Vyškově ve vojenském kině Palcát bylo zvykem, možná spíš tradicí, pouštět nově nastupujícím vojákům základní služby tento film. Myslím, že to byla dobrá volba. (10.01.2022)

Ďalšie spestrenie vianočných sviatkov, cez ktoré sa to rozprávkami len tak hemží a je veľmi ťažko vybrať tú správnu. Táto sa však konkurencie báť nemusí. Ale pár chybičiek krásy, ktoré bránia naj hodnoteniu odo mňa sa určite nájde. Tou prvou je vždy mne nesympatická Kretschmerová, ďalej niektoré nevyrovnané scény a úvod, málo priestoru pre Heřmánka a pekelné pekelno. 80%. (02.01.2008)

Hned několik věcí je tady špatně. Předně odbytý úvod, komentovaný Munzarem ne právě přesvědčivě. Potom nepochopitelný způsob, jakým Anna Máchalová v pekle objasňuje svou totožnost: „Já jsem Petrova babička, ne macecha.“ (Nehledě k tomu, že tato do pekla omylem přivlečená žena, která si má čertův omyl odpracovat a je tedy hrdinkou typické pohádkové situace, by si zasloužila vlastnější charakteristiku než jen být něčí hodnou babičkou.) Dále vyznívá poněkud hloupě, že první Petrovo přání (vzít babičku z pekla domů) mu diktuje ona, místo aby „jedno přání už mám“ konstatoval sám. Pak ta trapná aférka se zlatým jablkem: Jelikož divák není upozorněn na fakt, že nejbohatší princ (Vydra) je labilní imbecil, těžko může pokládat jeho chování za uvěřitelné. No a na konec wtf věta „ono jí u nás nebude zle“. Tak o co tedy u ďasa jde? Než tyto drobnosti lze přejít. Vcelku tady klape úplně všechno. Má to spád i atmosféru, obé dokonale umocňuje hudba. Uhlíř si dal opravdu záležet. Úderný fór na každém kroku (třeba "No otevřete ty dveře"). Dlouhý s Vetchým oba kvalitní. Heřmánek, Preiss, Kemr, Kretschmerová... všichni boží. Ale největší guru je kaprál Nárožný. Při každém dalším zhlédnutí mám u tohoto filmu záchvaty. K problematice čertů: Jsou to tady sice lůzři, ale celá ta vnitropekelná prskanice je prostě dokonalá. (Např. Heřmánkova Lucifera jsem do dneška nerozdýchal.) Peklo je zkrátka nevlídné místo, kde nikdo nikoho nemá rád. A že je spravedlivé? No když z české mysli zmizelo Nebe jako vážně braný garant spravedlnosti (a milosti), musí tuto úlohu alespoň částečně suplovat Peklo. Jestli je to dobře nebo špatně, je otázkou. Vůbec analýza pekla a ďábla v českých filmových pohádkách by vydala na zajímavou kulturněantropologickou diplomku. K problematice žánru: Jára Cimrman by měl z této pohádky jistě radost, kdyby viděl hrdinovu veskrze racionální volbu nevěsty pro finální svatbu. Zamiloval se do svůdné Angeliny, posléze však velmi prozíravě žádá o ruku Adélky, jejíž charakterová plochost ve srovnání s Angelinou je nepřehlédnutelná na první pohled. Přišel snad v pekle na jiné myšlenky? Nebo je to podobenství, které jsem nepochopil? (07.04.2013)

Krásná pohádka o statečném chlapci, vykutáleném mladém čertovi, dvou krásných princeznách, marnivém knížeti, protřelému správci a vydařených obyvatelích pekelného království. Velký podíl na úsěchu mají také písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, a neodolatelné herecké obsazení v čele s Vladimírem Dlouhým, Ondřejem Vetchým, Petrem Nárožným a Karlem Heřmánkem. Jedna z našich nejhežčích pohádek. (17.06.2006)

Jedna z našich nejlepších filmových pohádek a víte, proč tehdy ty pohádky měly takovej úspěch? Protože tvůrci tehdy brali děti jako sobě rovné a chtěli jim předložit kvalitní příběh s trochou zamyšlení a prokreslenými postavami. Žádný jednovrstevný vodový omáčky, jako dneska o hovadinkách typu Rumplcimprcampr. A navíc mám k tomuhle filmu i duchovnější vztah, protože jsem se narodil zároveň s ním. Už od dětství to byla moje nejoblíbenější pohádka. A Karel Heřmánek je ten nejlepší čert v dějinách filmu, hned po Ladislavu Peškovi z Martina Kabáta a Al Pacinovi z ďáblova advokáta. (12.12.2005)