S čerty nejsou žerty

Vybrat nejlepší českou pohádku 20. století není na první pohled tak snadné- Těch pohádkových klasik, které se stali součástí klasického vánočního programu je u nás mnoho a můžeme si tak vzpomenout na pohádky jako Pyšná princezna, Byl jednou jeden král..., Princezna se zlatou hvězdou nebo Tři oříšky pro Popelku. Tyhle pohádkové klasiky jsou ve 21. století jinak uznávané nejenom kvůli jejich vysoké kvalitě, ale také kvůli faktu, že tvorba kvalitních českých pohádek velmi razantně upadla (kdo by se mnou za nejlepší dosavadní českou pohádku 21. století označil první filmový Fimfárum?), což bohužel v posledních letech velmi výrazně ukazují pohádky Zdeňka Trošky nebo televizní pohádky jako Princezna a písař, Korunní princ nebo především Kouzelník Žito. A přece jen má každý ve finále tu svou nejoblíbenější lokální pohádku. A osobně mám skutečně nejradši S čerty nejsou žerty. S čerty nejsou žerty Hynka Bočana jsou vrcholnou ukázkou české pohádkové tvorby. Hynek Bočan se přitom nikdy nestal takovým klasickým pohádkovým jménem jako Bořivoj Zeman nebo Václav Vorlíček a přesto skutečně dal světu českou pohádku dost možná nejlepší. Na motivy pohádky Boženy Němcové Čertův švagr vznikla filmová klasika, která už z každoročních vánočních televizních programů jen tak nezmizí a nadále zůstane vrcholovou ukázkou toho jak udělat tu nejlepší možnou pohádku. Výborná pohádka se pozná jednoduše i tak, že více než 30 let po premiéře filmu neztratí ani kousek ze své vrcholné elegance. Takové pohádky O medvědu Ondřejovi nebo Jak se Franta naučil bát režiséra Jaroslava Machy třeba dodnes neurazí, zub času je na nich ale poznat a tyhle pohádky působí spíše jako milé nakouknutí na to jakým vývojem si tvorba pohádek u nás prošla. Jenomže právě S čerty nejsou žerty i po letech působí neskutečně svěžím dojmem, což dokazuje i fakt, že si je tato pohádka schopná najít nové fanoušky nadále i u nových generací. Velmi skvěle S čerty nejsou žerty fungují i proto, že je scénář skutečně pohádkou pro celou rodinu. Nepůsobí ani trochu infantilně, v některých ohledech jsou dokonce S čerty nejsou žerty výrazně dospělejší a někdy i temnější než většina pohádkové konkurence a především tato pohádka netrpí neustálým nesmyslným pitvořením a překombinovaným příběhem, který dohromady nedává smysl. Hynek Bočan společně s Jiřím Justem naopak vytvořili dramaturgicky dokonalou pohádku, která má zároveň dobře napsané postavy, povedené a později i ikonické hlášky a především skutečně dějový spád. Petr Máchal je naprosto fantastický protagonista a Vladimír Dlouhý zde ve své nejslavnější roli vytěžil krom hereckého talentu i své neskutečné charisma. Ondřej Vetchý se též svou roli legendárního Janka zapsal do historie a S čerty nejsou žerty jsou vlastně počátkem, kdy se stal Ondřej Vetchý víceméně ikonickou komediální tváří (a později musel dokázat, že mu nedělá problém i vážná tvář). Karel Heřmánek je jako Lucifer naprosto fantastický a dodnes jde o jedno z nejlepších ztvárnění vládce pekla všech dob. Především má ale tato pohádka své štěstí i v tom, že má výborně zahrané záporáky a trio Jaroslava Kretschmerová, Viktor Preiss a Petr Nárožný se stalo ideálním příkladem toho jak pracovat s pohádkovými záporáky. A pak je tu ještě legendární Josef Kemr, super Jana Dítětová, ideálně obsazená Dana Bartůňková a neskutečně sympatická Monika Stará ve své jediné roli. Tahle pohádka skutečně hodně funguje i právě díky parádním hereckým výkonům, těch kvalitních stránek má ale bezpochyby víc- Vybrali se ideální lokace, parádní kostýmy, Jaroslav Uhlíř dal dohromady parádní soundtrack, který se stal nejen ikonickým, ale jeho úvodní skladbu si dost pravděpodobně budete pobrukovat. Především jsou ale S čerty nejsou žerty geniální v tom jak jde o skvělou kombinaci klasických pohádkových motivů (ideální je poučení, které je na cestě k ní protkané pár těmi kolizemi), neskutečně fungujících humorných odboček a zároveň se dokáže vyjádřit i k věcem jako je korupce, mladická nerozvážnost či placení za své činy. Tahle pohádka je i díky tomu dospělejší než většina a přitom nemoralizuje a nepoučuje diváka na sílu. I proto je dost možná působivější než většina, přesto se ale musí uznat, že jsou S čerty nejsou žerty bezpochybnou filmařskou klasikou z mnoha důvodů. Tatínek by mi možná vyhlásil válku a proto skutečně musím S čerty nejsou žerty prohlásit za nejlepší českou pohádku všech dob. Stejně jako peklo se nikdy nemýlím a budu tohle za klenot naší pohádkové tvorby pravděpodobně brát ještě hodně dlouho. Existuje snad někdo, kdo by tuhle pohádku nemiloval? Je to rebel! (26.11.2020) (méně) (více)