Zítra to roztočíme, drahoušku...!

Ty sociálně-kritické filmy Schulhoffovi až na asi dvě výjimky (Dědeček, Miláček a když přimhouřím oči, tak snad i Šéf) nijak moc nešly. Ne že by ten film nebyl zábavný, ale je to jen díky hercům, kteří si role užívali. Jinak mírně přehnaně exponovaná sousedská žárlivost je jako téma nosná, ale chtělo by to třeba větší koule a jít až do destruktivních konců, ne se pořád smířlivě držet zpátky a konec udělat jako nekonec, protože nevím, co s tím (absolutně jsem nepochopil, když je chtěli ti mladí usmířit, proč se fakt nevzali a proč v rozhodující chvíli zmizeli?) Přidanou hodnotou tohoto filmu je stará Praha, když to ještě byla stará Praha, a ne soubor nesourodých moderních developreských projektů. (17.10.2022)

Ja si pamätám pána Schulhoffa ako režiséra výborných českých kriminálok zo 60tych rokov. On presedlal aj na komédie a táto patrí k tomu najlepšiemu čo natočil. Je samozrejmé, že to hlavne sadlo hercom, ktorých si vybral. A mal stopercentný čuch na výber hercov. Herci hrajú s chuťou a je to vidieť. 85%. (18.10.2005)

Jsou filmy nadčasové a takové, na kterých v průběhu let zapracuje zub času. V druhé polovině 70. let poznamenaných normalizací a tabuizovanými tématy šlo o výrazný nadprůměr daný jednak spolehlivě fungujícím tématem kritiky "maloměšťáckých přežitků socialistického člověka", jednak dobře zvoleným hereckým obsazením. Ústřední čtveřice hašteřících se sousedů má určité kouzlo i v současnosi, stejně jako některé fórky a zlomyslnosti, kterými se manželské dvojice obšťastňují. I takový Luděk Sobota má jeden z mála hereckých partů, kde nepřehrává a jeho herectví je funkční. Jenže co naplat, z hlediska dnešních měřítek jde už o přežitou záležitost. Celkový dojem: 55 %. (29.11.2008)

Žádné umění, to ne, to prrr. Ale podle mě naprosto skvělá zábava s nestárnoucími fóry, skvelými komediálními talenty snad ve všech rolích a nádavkem i ideologicky méně zhoubným půdorysem než filmy Hřebejk-Svěrák-Ondříček. Tohle si totiž dělá z maloměšťáků alespoň legraci a v té satiře se to (ať už záměrně nebo nezáměrně) strefuje i do politicko-společenského establishmentu. To současné taškařice o obyčejných lidičkách nedělají ani trochu. Ty už maloměšťácké samy od sebe jsou. Z toho mi bývá až nevolno, tady cítím, že si to na nic nehraje. (16.09.2007)

Já to šmírování a pronásledování sousedů nijak záporně nehodnotím. Za a) vzhledem k tomu, že život nemá žádný objektivní smysl, je jedno, jak ho člověk stráví, jestli tímhle způsobem nebo nějakým jiným, třeba všeobecně považovaným za lepší. A za b) je to přeci hezký pocit, když jeden ví, že na něj ten druhý neustále ve dne v noci myslí... pravda, sice myslí s nenávistí, ale myslí! Furt lepší než bejt přehlíženej, každýmu lhostejnej. Takže si jeden připadá tak trochu jak nějaká rocková hvězda, u nich si fanynky lepěj na stěny jejich portréty a decentně po nich vzdychají, u toho jednoho si zase sousedi lepěj na stěnu uši a hrnečky a nedecentně řvou, takže v podstatě to samý. (24.09.2015)