Nebezpečný klient

Zopár sfilmovaných právnických trilerov od Johna Grishama mám rád (Kedy zabiť), no väčšina z nich dopadne ako Klient: skúsený režisér sa zjavne nudí, bombastické herecké obsadenie je zarážajúco nevyužité, scenár zbytočne komplikovaný a celé je to chladné ako januárové ráno. Diváci ale v 90. rokoch na podobných látkach frčali, takže nečudo, že to pri skromnom 45-miliónovom rozpočte na celom svete zarobilo 117 miliónov. (26.10.2004)

Herecký obsazení slibuje hodně (Susan Sarandon, Tommy Lee Jones nebo Will Patton), ale nějak tenhle film nefunguje. Ze začátku to vypadá celkem slibně, ale pak se tam začnou odehrávat takový blbosti, že jsem myslel, že sleduju nějakou komedii pro děti od Disneyho. Jedenáctiletej kluk přechčije mafiány, fízly, prostě úplně všechny a ještě u toho v podstatě vyřeší případ. U Schumacherovejch fimů je sice zvykem, že jsou tak trochu přitažený za vlasy, ale co je moc, to je moc. 40% (12.10.2014)

Jebka, ve které mě tak štval Brad Renfro, až sem radši fandil Tommy Lee Jonesovi. To byla taky jediná zajímavá postava z toho filmu. Toho smrada sem nemohl vystát. Ani Susan Sarandonové sem to ani na vteřinu nežral. Četl sem knihu, a to je teda hoooooooodně něco jinýho. Záporáci na prd, klaďasi na ještě větší prd, takže sem fandil záporákům, ale pak už ani těm, jak mě to nezajímalo. Když to srovnám s Časem zabíjet, tak tady je škoda mluvit. The Client je chudá adaptace bez nápadu a navíc to vypadá jak televizní film. No fuj. Nikde ani napětí, ani nic jinýho, jen nuda. Jednu * jen za hlášky Tommy Lee Jonesa a pak... ještě za jednu hlášku, na kterou si už ale nepamatuju. Ale vím, že tam nějaká byla. Tohle je tak na stejné úrovní jak Batman & Robin. Možná je to tím, že scénář psal Akiva Goldsman. Rutinér blbej. (06.04.2009)

Počin Schumachera trpí problémem, který se v hollywoodu často ukazuje. Snímek se tváří, že je něco více než doopravdy je. Žánr, který nám představuje byl už tolikrát ztvárněn, že realizace musí být zatraceně dobrá aby obstála v dlouhé frontě konkurentů a nezapadla do zapomění. Nebezpečný klient se moc neprosadil, tedy samozřejmě v mých očích. Režisérovi se nepodařilo dostatečně vytvořit správné klima kolem hlavního dětského představitele. Práce s dětmi není jednoduchá a scény, které možná v knize fungovaly, díky čtenářově fantazii, zde tolik nepracují a světe div se, nedokázali ve mě budit strach o chlapce ani když mu byl v patách zlý záporák. Ona celá ta mašinérie, kolem dětského světa, jeví se poněkud neslaně a nemastně. Dozajista zde hrál svoji roli nekvalitní dabing, ale přes to na mě výkon Renfra nezapůsobil oslňujícím dojmem. Lépe na tom byla Susan, které se docela dařilo a dále pak Lee Jones, který má tu kliku od pána boha, že může jen sedět a někam se koukat a vypadá to skoro na oskara. Mimochodem jediný on měl skvělého dabéra. První dvě třetiny příběhu se jakž takž držely nějakého rozumného konceptu, a uvěřitelné realizace. Poslední třetina již nikoliv a režisér nám zde předvedl situace již patřící do žánru zábavné fantasy, či scény náležící do katogorie, neohrožených agentů dvojitých nul. Takže výsledek? Lepší dvě hvězdy a na film z roku 1994 asi brzy zapomenu. (26.01.2010)

Podle mě je Nebezpečný klient solidní thriller, jehož 116 minut vás dokáže spolehlivě zabavit (i při několikátém sledování). A jeho hlavní devízou je herecké obsazení od Susan Sarandon a Tommyho Lee Jonese až po Ossieho Davise a Anthonyho LaPagliu (ve vynikajících košilích, netradičně ještě jako záporáka). (31.07.2011)