Volný pád

Další z variací na téma Nespokojenec, který rozpoznal chybu v systému, ale vzal to vše za špatný/divný konec. Pokud jsme měli možnost ve Scorseseho TAXIKÁŘI (1976) vidět osudy vietnamského veterána Travise Bickleho či ve "fincherovštině" SEDM (1995) prapodivný boj Johna Doea, tak tentokrát jsme seznámeni s nelehkým životem Williama Fostera. Film, u něhož na jedné straně rozumíte pohnutkám hlavního protagonisty, ale zároveň pragmaticky (a imho zcela logicky) docházíte k závěru, že touto cestou to opravdu nejde. Joe Schumacher předkládá výbornou myšlenku k zamyšlení, skvělé herecké výkony a jako třešničku: pořádného brouka do hlavy. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film o tom, jak to s námi může dopadnout, až nám jednou rupne v bedně. (08.12.2004)

Co se týče Michaela Douglase:ten tu podal svůj rozhodně nejlepší výkon, ale filmu jako takovému bych moc vyšších ambicí nepřisuzoval, čímž samozřejmě nechci říci, že by to, co nám bylo naservírováno, nestačilo. Schumacherovi také prospělo, že se zaměřil spíš na tu pravou filmovou stránku věci, případně na řadu komediálních momentů a nesnažil se vyluzovat falešné tóny v podvědomí diváka. Kdo tady mermomocí hledá vyšší myšlenku, asi najde, ale u tohoto filmu by se měl spíše bavit, a srovnání s Nirovým Taxikářem je dost nesmyslné. (17.03.2005)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $40,903,593║Tržby Celosvetovo $54,100,000║ Joel Schumacher ostáva pre mňa najzáhadnejším režisérom, tak ako dokáže on bravúrne natočiť thriller(8MM, Telefónna búdka) tak isto ho dokáže aj úplne spackať(Číslo 23) ale našťastie v tomto prípade asi mal dosť energie a výborne naštvaného Michaela Douglasa aby z toho nevznikol len zbytočný zlepenec o tom ako bývajú Američania frustrovaný zo svojho krásneho života, plného radostí a výborných priplacatelých Fast-foodových jedál. Tento dramatický počin sa pohral s myšlienkou o šialencovi čo mu po celý deň praje šťastie a všetko nechcené zlo spôsobené ním samým mu doslova prechádza, vďaka otupenému obyvateľstvu vyspelej Ameriky, tam kde zákon a poriadok... v podstate je na čo pozerať, len škoda trošku zjednodušeného konca. /85%/ (01.07.2005)

Další z brilantních snímků, ve kterém volí jedinec revoltu jako jediné možné východisko. S hlavním hrdinou Williamem/Billem (Michael Douglas v jedné ze svých životních rolí), který je „násilník“ a mívá psychické problémy, tak strávíme jedno SKUTEČNĚ nervózní odpoledne. Po strhujícím rozjezdu ale ve druhé polovině mírně ztrácí tempo a nejde si tak radikálně za svým jako podobně laděné snímky (The Fight Club). Schumacher tak nahlas říká jisté věci, ale vyslovuje je člověkem, který není právě kompetentní. Kontroverzi tématu o radikálním řešení potlačené frustrace tak na závěr mírně shodí a otupí. Ale dá se to ustát. Každopádně jde o jeden z nejpodařenějších filmů první poloviny 90. let – totéž platí i o Schumacherově filmografii. (19.06.2007)

9 / 10 Zaujímavá, bohužiaľ trochu skratkovitá štúdia psychického rozpoloženia človeka v modernej (cítite pachuť toho slova?) spoločnosti vystavaná okolo koncepčne jednoduchšieho, no výbornými dialógmi okoreneného scenára. Ak však čakáte divokú jazdu plnú prekvapení a zvratov, ste na zlej adrese - Voľný pád plynie v pomalom tempe, konflikt strieda konflikt a bezvýchodiskovosť situácie sa stupňuje. Schumacher precízne buduje napätie, silné momenty neprehlušuje efektným hudobným doprovodom, no necháva ich rozplynúť sa v tichu amerického predmestia, a nezištne tak na seba strháva čo najmenej pozornosti. Tá sa potom môže plne sústrediť na to, čo je najdôležitejšie - obdivuhodný výkon Micheala Douglasa a najmä famózneho Roberta Duvalla, ktorého civilný prejav pomohol nádherne vykresliť už tak dosť dobre napísanú postavu. Aby ste ma však nepochopili zle, Voľný pád určite nie je dokonalý - mrzí ma hlavne absencia silnejšieho spojiva, ktoré by držalo hrdinovu očistnú cestu pokope (tá sa totiž v konečnom výsledku mení len na viac či menej náhodný sled zrážok jedinca so spoločnosťou) a fakt, že z obeti hodnej našich sympatií sa na moju neradosť postupne stáva obyčajný psychopat - no aj napriek tomu nedokážem ísť pod päť hviezdičiek. Robím tak ale len s varovne vztýčeným prstom a veľavravne zdvihnutým obočím. (14.04.2006)