Volný pád

Koho by nesrala dopravní zácpa plná nervózních lidí spěchajících do práce, šišlající ťamani s touhou proniknout na náš trh, smradlaví negři s motýlkama obtěžující své okolí a plný parky somráků? Z nějakého důvodu to je však většina z nás schopna přejít a řešit pouze konzumní kolotoč. Práce, nákupy a spát. Nám ostatním nezbývá než vzít baseballovou pálku, nůž nebo bazuku a jít světu ukázat, že s náma teda vyjebávat nebude! Další variantou je tento film. Něco podobného jsem dlouho hledal a především scény s nasraným Douglasem mě neskutečně bavily. (19.06.2011)

Co by se stalo, kdyby se v člověku postupně začalo vypínat Superego? Na to odpovídá legendární thriller Joela Schumachera, ve své tenzi předskakující Fincherův Klub rváčů o nějakou tu dekádu. Stres městského života kapku po kapce plnící vrchovatou nádobu lidské trpělivosti. Volný pád má něco z Taxikáře, ale ta frustrace z ,,betonové džungle" má trochu odlišný rozměr...není tu podána na syrovo, ale se zjevnou nadsázkou, satiricky...což je styčná plocha právě s Fincherovým filmem. Hutný černý humor je nosný, ve všech těch scénách reflektujících všednodenní stresující situace, ty malé každodenní buzerace, ústrky, korporátní šikanu řadového zákazníka, úskalí mezilidského styku, lidskou neomalenost a agresivitu...škoda, že jak se příběh chýlí k závěru, tvůrci udělali z hlavního hrdiny vyloženého psychopata, ta dřívější nejednoznačnost, dvojaká interpretace jeho postupných činů byla pro vnímavého diváka mnohem zajímavější... (16.07.2016)

Další z brilantních snímků, ve kterém volí jedinec revoltu jako jediné možné východisko. S hlavním hrdinou Williamem/Billem (Michael Douglas v jedné ze svých životních rolí), který je „násilník“ a mívá psychické problémy, tak strávíme jedno SKUTEČNĚ nervózní odpoledne. Po strhujícím rozjezdu ale ve druhé polovině mírně ztrácí tempo a nejde si tak radikálně za svým jako podobně laděné snímky (The Fight Club). Schumacher tak nahlas říká jisté věci, ale vyslovuje je člověkem, který není právě kompetentní. Kontroverzi tématu o radikálním řešení potlačené frustrace tak na závěr mírně shodí a otupí. Ale dá se to ustát. Každopádně jde o jeden z nejpodařenějších filmů první poloviny 90. let – totéž platí i o Schumacherově filmografii. (19.06.2007)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $40,903,593║Tržby Celosvetovo $54,100,000║ Joel Schumacher ostáva pre mňa najzáhadnejším režisérom, tak ako dokáže on bravúrne natočiť thriller(8MM, Telefónna búdka) tak isto ho dokáže aj úplne spackať(Číslo 23) ale našťastie v tomto prípade asi mal dosť energie a výborne naštvaného Michaela Douglasa aby z toho nevznikol len zbytočný zlepenec o tom ako bývajú Američania frustrovaný zo svojho krásneho života, plného radostí a výborných priplacatelých Fast-foodových jedál. Tento dramatický počin sa pohral s myšlienkou o šialencovi čo mu po celý deň praje šťastie a všetko nechcené zlo spôsobené ním samým mu doslova prechádza, vďaka otupenému obyvateľstvu vyspelej Ameriky, tam kde zákon a poriadok... v podstate je na čo pozerať, len škoda trošku zjednodušeného konca. /85%/ (01.07.2005)

Is that why my chicken dinner is drying out in the oven? You're mad because they lied to you? Listen, pal, they lie to everyone. They lie to the fish. But that doesn't give you any special right to do what you did today. Byla by blbost nahlížet na D-Fense prostě jako na někoho, komu jednoho dne přetečou trenky, kdo se postaví proti buzeraci a bojuje za své podobně neprobuzené spoluovčany, či jako na oběť, jíž se ubližuje, nebo na psychopata, který konečně dává průchod svým latentním sklonům k násilí. D-Fens je totiž od všeho trochu a výsledná mixáž nedává dohromady nějakého Robina Hooda nebo špinavého padoucha, ale obyčejného člověka, který nezvládl, co na něj život naložil. Všechna "moudra", která Douglas ve filmu pronese, nejsou nějaké osvícené novinky, které by ti blbouni, co zůstávají tvrdnout v zácpě, neznali - oni je znají až moc dobře, taky ale vědí, že s nimi musí žít a že zvednout hlavu a řvát "nespravedlnost" není ideální a už vůbec ne zaručený způsob, jak se nespravedlnosti zbavit. Nakonec jediný, kdo tu dělá nějakou skutečnou a produktivní vzpouru, je Robert Duval. (31.10.2010)