Služka

Vizuálně krásné, chválím mnohojazyčnost, tehdy doma běžnou, hezky obsazeno, kostýmy, parádní hudba. Vadil mi zvuk, mladí herci neartikulují. Je to feministická, rovnostářská zadnice rozložená na několika levičáckých židlích. Být služkou v městském domě bylo sakra těžké, ale taky se umíralo hlady a zimou, čili šlapat do podmínek, jak to tehdy holky měly, spíše veškeré ženy, zasluhuje širokoúhlejší objektivy, které by se měly protáhnout realitou tehdejších bočních ulic, malých měst nebo venkovem. Být služkou v měšťanském pražském domě znamenalo výhody, o kterých se služce na slovenském statku nesnilo. Šablona O všech chlapech hajzlech a chápavých, svobodomyslných lasturách je úsměvná. Veškeré postavy jsou zajímavější, než samotná služka, což ale nesouvisí s výkonem šikovné Danky Droppové. Její postava není precizně napsaná, ani zachycená. Špínu znázorňuje hovno a chcanky v nočníku, ulice Prahy jsou vypulírované, jako ostatně každý záběr, místo potkanů nás oblaží ochočená nutrie, která Prahu zaplavila v posledních patnácti letech a u nového kanálu si posedí jeden žebrák. Solčanské práce neřadím k oblíbeným, jsou ploché, sterilní, kloužou po povrchu, takový Netflix z Wishe, ani kdyby trvaly pět hodin, postavy nebudou blíž. Schopný vypravěč vystihne hloubku postav na minimu prostoru, pak je čas i na historické události a kontext, tato režisérka to ve své práci neukazuje, jede na líbivý vizuální efekt, i tady je to vidět, Služka je každopádně jejím nejlepším počinem. Zralé a spolehlivé výkony výborné Ani i Zuzany Mauréry, skvělá Vica, vždy senzační Karel Dobrý, hudba a kamera film vytáhli. Lesbická rovina mi přišla našroubaná zbytečně a kostrbatě, a to píšu z pozice podporovatele LGBTI+ komunity, se kterými pravidelně spolupracuji. Příběh by to byl zajímavý i bez toho, navíc by působil realističtěji. Nie ako úžasne bystré, progresívne dievčatko z Banskej Štiavnice, (kam liberalismus nedorazil ešte dnes, pri posledných voľbách sa hlasy sypali náckovi Kotlebovi, žienky odtiaľ podporili slovenského obecného capa, šovinistu a prasáka 3v1 Borisa Kollára, lebo im imponuje ten, čo ženu nabúcha, zbije a zasa nabúcha. A klerofašismus plus zasratý bigotný katolicismus sa ukáže aj tento september, lebo mesto je to krásne, ale mentálna absolútna do riti diera zaostalých pôvodnych obyvateľov a výnimkám česť!), ktoré si jeden večer v Prahe osedlalo sluhu, len aby mohlo svojej zamestnávateľke, o chvíľu, skúsenými prstami a jazykom ukázať, aké že to milovanie je. Spíš věřím přátelství v beznadějném žalu a prosté lidské ochotě odvézt a vychovat cizí dítě z nešťastného manželství ve vlastní režii, byť jako své, nemanželské. Statečná paní a nebyla jediná. Znám pána zrovna z okolí BŠ, toho taky vychovala bývalá rodinná služka a spolu s ním své vlastní tři děti, které porodila později. Stalo se tak po druhé světové, rodiče mu zemřeli, mohl skončit v dětském domově, ale mladé ženě, která u nich do znárodnění sloužila, se chlapečka zželelo, vychovala ho jako svého, dokonce ho nechala vystudovat vysokou školu. Pán ještě žije. A teď na to zkus naplácat, že beztak vyprstila paní domu. 😆 (05.08.2023) (méně) (více)