Private Torment
Režie:
Hynek BočanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠustHrají:
Pavel Landovský, Josef Somr, Daniela Kolářová, Míla Myslíková, Josef Chvalina, Eva Geislerová, Evelyna Steimarová, Adolf Minský, Soňa Šimberová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hořká komedie o manželství, nevěře a podivné lásce podle novely Vladimíra Párala... V příběhu o tom, jak se šest lidí domnívá, že prožívají lásku a občas si při tom jaksi vymění partnery, vytvořil jednu z nejvýznamnějších filmových rolí Pavel Landovský, jehož Standu Kociána charakterizovala tehdejší kritika jako „živnostníčka v podnikání i v lásce“. Neméně velkou a náročnou roli zde dostal Josef Somr, který hrál bezskrupulózního Adu Vinše. Oběma úspěšně sekunduje debutující Daniela Kolářová v primitivní a vychytralé postavě Bohunky, za jejímiž intelektuálně znějícími replikami je cítit prázdnota, bezútěšnost a neschopnost prožít něco hlubšího než „bouři pod peřinou“ (pod tímto výstižným názvem běžel Bočanův film v Polsku). Mechanická monotónnost života však u našich hrdinů pomalu umrtvuje vše lidské včetně lásky a sexu. Hynek Bočan chtěl natočit „zlý“ film a současně však film, který by nebyl nudný. Zvolil proto úmyslně metodu kontrastu. Soukromá vichřice je komedií, při níž se divák baví tak dlouho, dokud mu nedojde, že se směje vlastně sám sobě... Když se v polovině 60. let objevila na pultech knihkupců prvotina spisovatele Vladimíra Párala (tehdy inženýra severočeské chemičky) "Soukromá vichřice" s podtitulem „Laboratorní zpráva ze života hmyzu“, nikdo netušil, s jakou úporností bude tento nelítostný analytik ubíjející životní banality a stereotypu ve svých „výzkumech“ pokračovat. Ale ať už to byla "Profesionální žena", "Radost až do rána", "Mladý muž a bílá velryba", "Milenci a vrazi" a další jeho díla, vždy kromě „vědeckého zájmu o onen hmyz“ v nich najdeme svižný vypravěčský styl a na svou dobu odvážný ponor do světa erotiky. Jeho knihy byly čtenáři nadšeně přijímány, protože znamenaly v české literatuře jisté novum. Podobně byly vítány i filmové přepisy próz spisovatele, který patří vedle Bohumila Hrabala k nejčastěji filmovaným autorům moderní české literatury. Soukromou vichřici natočil v roce 1967 režisér Hynek Bočan. Podle režisérova názoru je Páral „jedním z prvních autorů, kteří v naší literatuře odkryli velice přímým, až drastickým způsobem reálné vztahy mezi lidmi“. (Česká televize)
(více)Recenze (85)
Groteskní a vtipná komedie o vztazích, kterému dokonalé herecké obsazení vtisklo velkou věrohodnost. Nejlepší na tom je, že to tak funguje všechno už od nepaměti a v každé době. Tohle Vladimír Páral vystihnul na jedničku a Hynek Bočan snímek natočil s naprostou lehkostí a glancem. Pár scén, hlavně s Lanďákem jsou neskutečný palby! ()
Z filmu jsem si odnesl dva poznatky, a to, že Pavel Landovský přes to jakým nerudným, nesnesitelným hulvátem je, opravdu umí zahrát sympaťáka, sic svérázného, ale stále sympaťáka, a že život v reálném socialismu šedesátých let na maloměstě byl stereotypem nasáklý, tudíž k znudění, přesto s mírou půvabu a kouzla sobě vlastního, které láká zakusit si jej na vlastní kůži, alespoň na den, zda-li se tedy dá věřit panu Páralovi, pokud ne, nevadí, poděkování autorovi za podmaňující exkurs do života "vobyčejného" českýho partnerství sluší... 75% ()
I já jsem byl ze začátku zmaten ze struktury vyprávění, ale postupně mě ten kolotoč partnerské i společenské nudy, všudypřítomná šeď a vynikající herci začali bavit. Párala jsem nikdy nijak zvlášť neprožíval, tahle adaptace se ovšem povedla enormně. Další z mých restů klasických českých filmů, který jsem měl vidět už dávno. 90%. ()
Je tam dost vtipných momentů, ale především znepokojivých stereotypů. Dost mě žralo to uplatňování stejných rituálů v intimnostech s různými partnery, jako by se nechumelilo; kéž by tomu tak ve skutečnosti nebylo. Jinak Neckářova "Lékořice" byla tehdy dost aktuální – vyšla 1966, rok nato vyšel Páralův román a ještě téhož roku byl zfilmován do této podoby. ()
Úvodní půl hodina černobílého snímku byla hodně zvláštní, naprosto jsem nevěděl, kudy se bude film ubírat. Pak ovšem začne Landovský svým ortodoxním způsobem plánovat vraždu, přičemž divák zažije nejedno milé překvapení. Závěrečná půl hodina zase naopak vynahradí tu první nezáživnou, protože Landovský se Somrem rozjedou herecký koncert. Místy velmi vtipné, místy drsně socialistické. Ale fakt dobré. Zase ČT vyhrabala něco zajímavého z archívu. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (10)
- Ve vaně plné kyseliny se postupně rozpouští ručník, kladívko a kost, jenže je vidět, že je vana zašpuntovana gumovým spuntem, ten by se ale rozpustil jako první. (sator)
- Daniela Kolářová později vzpomínala, že natáčení v romantickém prostředí u řeky nebylo žádný med. V jedné scéně vystupovala ještě jako studentka DAMU v plavkách. Vše mělo budit dojem léta. Jenže se natáčelo v brzkém jaru na Vysočině a mezi záběry sněžilo. Štáb režiséra Hynka Bočana musel proto čekat, až sníh roztaje a herečka bude moci před kameru v plavkách. Začínající Danielu Kolářovou to tehdy zaskočilo. (rakovnik)
Reklama