Čas zabíjet

Joel Schumacher a jeden z jeho lepších filmů v neskutečně nevyrovnané kariéře (Time to Kill přišel po třetím a před čtvrtým Batmanem...). Soudní drama o spravedlnosti a jejímu postavení v americké společnosti navazuje svým dějem na (dříve velmi časté téma) mezirasové nesnášenlivosti, které bude v americe vždy aktuální. Vyprofilované postavy jsou dobře zvládnuté, věrohodné a dobře obsazené, takže dodávají filmu na pocitu "tohle by se mohlo přesně takhle stát". V závěru je film zbytečně zabíjen pokusy o "řízené" emoce diváků, což je trochu škoda. Zkrátit aspoň o dvacet minut by taky nevadilo... (19.08.2010)

Čas zabíjet byl místy, hlavně zpočátku, velmi působivý film, který mě docela chytil za srdce. Škoda jen, že při své délce si působivost nedokázal úplně udržet a místy sklouzával do zbytečností. Nuda se ovšem nedostavila. To ani omylem. Jediné, co bych snad mohl ještě vytknout, je taková ta americká scénářová připitomělost (ano, rozstřílel jsi mi nohu na maděru, ale jsi dobrý člověk, odpouštím ti!), která z tohohle filmu dělá tak trochu pohádku. Ok, protentokrát odpustím. Všechny další nedostatky jsou omluvitelné. Jsou zde sympatické herecké výkony všech hlavních představitelů a celkem povedená atmosféra soudního procesu. Mohlo to být lepší, ale stále je to velmi dobré. PS. Je zajímavé sledovat, jak se Matthew McConaughey k roli právníka v dalších filmech s úspěchem vrací. (23.08.2011)

Nejprve klady. A Time to Kill určitě vyčnívá mezi právnickými dramaty, nejen díky érám Ku-klux-klanu a pohledu na rasismus celkově, ale skvěle těží z nadprůměrné herecké plejády, ze které je nejvíce působivé jiskření mezi Bullock a McConaugheym. Zkrátka nepřijde i syrovější atmosféra amerického jihu a úvodní pomsta. Zápory: (spoiler) Finální rádoby emotivní projev mne nechal bohužel zcela chladným, ačkoliv chápu, že v dané chvíli hlavnímu hrdinovi ve zdánlivě prohraném případu nezbylo nic jiného, než porotě zahrát na city. Nicméně bych asi ocenil spíše klasickou rivalitu mezi právnickými esy, jaká byla k vidění např v  A Few Good Men. Tzn. více prostoru pro Spaceyho a alkoholika Sutherlanda. V součtu Joel sestrojil svižný, zábavný a syrový snímek s několika hollwoodskými neduhy, který si však s sebou nese své charakteristické aroma let devadesátých, pro které mám jednoduše slabost. 80% (09.06.2021)

Takhle by měly vypadat všechny filmové adaptace románů. Přesto, že má předloha 600 stran, byly správně vybrány ty důležité věci a i všechny změny byly ku prospěchu věci. Závěrečná řeč pronášená Jakem (v knize ji pronáší jedna porotkyně na poradě) je nejsilnějším momentem filmu. A nevím, zda bylo úmyslem Grishama/filmařů ukázat, že americký justiční systém je padlý na hlavu, ale i to se podařilo. (16.05.2017)

V dobách, kdy psal Akiva Goldsman dobré scénáře, Matthew McConaughey se nebál jít do těžké role a Sandra Bullock byla sexy, natočil Joel Schumacher jeden z nejlepších filmů z právnického prostředí, který se nebál řádně zakousnout do tématiky rozlišování barvy kůže a ještě u toho stíhal vykreslit zajímavou romantickou linku. Pro fandy žánru povinnost. P.S. Zajímalo by mě, kolik lidí žije v přesvědčení, že McConaugheyho manželka nechala dítě u rodičů :-) (24.07.2009)